Oheň, led a růže

Oheň, led a růže → 8. Slza štěstí v neštěstí (1/7)

14. května 2016 v 9:28 | ♥♥Veronika♥♥
Elizabeth už ví pravdu. Dovolí Dracovi nadále se o ni starat? Udá ho nebo se této obávané hrůze dokáže mladý Malfoy vyhnout?
***
Hned po Samanthině odchodu se Poppy přesunula k Elizabethině posteli a znovu jí podala stravu pomocí kouzla, aby její pacientka nemusela nic polykat. Ta měla pocit, že by jí to už nemuselo dělat problém, avšak ze všech těch předešlých událostí a vzpomínek, týkajících se Draca a Samanthy, se nezmohla na slovo. Ošetřovatelka ji svlékla a vyměnila obvazy. Její dotek už Liz nebolel.
"Hojíte se rychle, slečno Rosemanová. Jak to tak vypadá, budu vás moci pustit ještě dříve, než jsem se původně domnívala. Zatím vám sundám obvazy z hlavy a řeknu panu Malfoyovi, aby vám opatrně umyl a vysušil vlasy."

Po těchto slovech na její tělo natáhla opět pyžamo a odešla, zanechávajíc tak drobnou brunetku v němém šoku: On mi bude mýt vlasy, ach bože! Bude se mě po tom všem, co mi způsobil, nestydatě dotýkat! zoufala si tiše v duchu.

Ani nad svým nespravedlivým osudem nestihla více dumat, poněvadž se najednou otevřely dveře ošetřovny a v nich se ocitla její noční můra - Draco Malfoy! Oči se jí rozšířily zděšením. Žádné jiné emoce nenechala jinými cestami vyplavat napovrch. Měla na paměti, že její ošetřovatelka je na doslech.

Oheň, led a růže → 7. Strážní andělé a Lucifer (6/6)

27. března 2016 v 8:09 | Snapeova
Nechtěně jsem pozapomněla na přidávání dalších částí. Konečně tedy poslední část sedmé kapitoly. Samantha se na ošetřovně setká s Elizabeth a bude s ní mít důležitý rozhovor. Podobné nelehké rozmluvy ji čekají i s Elizabethinou kamarádkou Lily a samotným Brumbálem.
***
"Co tady děláš, Van?" zeptala se Sam napůl udiveně, napůl rozčíleně své mladší sestry, když vešla na ošetřovnu. "Vždyť jsem ti přece říkala, že Elizabeth zatím nemáš navštěvovat a tys mi to slíbila."
"Já vím," zatvářila se smutně oslovená. "Ale já jsem Liz prostě musela vidět. Nemohla jsem to vydržet."
Samantha si jen povzdechla. Nemínila sestře nijak nadávat, protože věděla, že by na ni pak byla akorát naštvaná a myslela by si, že jí to přece jen zakázala kvůli předpokládanému faktu, že tu holku nesnáší.

"A navíc, Liz už je dobře. Nijak jsem ji nerozrušila, ani nic jiného, nemusíš se bát," řekla Van smířlivým tónem.
"Dobře," vydechla Sam rezignovaně.
"No, radši půjdu," podotkla Van, když vycítila jaké je v místnosti napětí. Rozloučila se s Elizabeth, mávla své sestře a už upalovala pryč.

Oheň, led a růže → 7. Strážní andělé a Lucifer (5/6)

17. listopadu 2015 v 10:39 | Snapeova
Samantha končí rekonvalescenci a s pomocí svých dvou věrných přátel se snaží oklepat z nedávné události a navrátit se do normálního školního života. Musí si opět zvyknout na lidi kolem a nevidět nebezpečí za každým rohem. V této části má také důvěrný rozhovor s Dracem.
***
Severus se Samanthou strávil i další dva dny, které zbývaly do její návštěvy na ošetřovně. Většinou byla zavřená v ložnici a společně s ním se učila probíranou látku, aby se její myšlenky nemohly zabývat něčím jiným. Její modřiny mezitím úspěšně mizely a obličej už neměla oteklý. Občas ji Severus dotáhl do společenské místnosti. Musela si začít zvykat na lidi, jejich blízkost a doteky. Vše pro ni bylo těžké, měla po tom incidentu strašný strach. Nejvíce z toho, že by se tam mohl ukázat Lucius, ale po něm nebylo ani vidu ani slechu.

Oheň, led a růže → 7. Strážní andělé a Lucifer (4/6)

14. října 2015 v 8:49 | Snapeova
Co teď? Bude Samantha v pořádku? A pokud se uzdraví na těle, uzdraví se i na duchu nebo už na ni Luciusův "trest" navždy zanechá nějaké vnitřní jizvy? Budou její přátelé stačit na to, aby to překonala?
***

Když konečně přišla ošetřovatelka a za ní Draco, Severusovi se trochu ulevilo. Byl netrpělivý, příliš se obával, že by Sam mohla mít vnitřní krvácení. Nevěděl, co všechno s ní ten kretén prováděl.

"Pro Merlina!" zhrozila se ošetřovatelka. "Copak nestačilo, co se jí stalo před pár dny?"
"Taky jsem si to říkal," zašeptal černovlasý chlapec.
"Kdo ji tak zřídil?" ptala se dál žena v bílém.
"Možná bude lepší, když to nebudete chtít vědět," podotkl Snape.
"Ublížil jí někdo z vás dvou?" nenechala se odbýt zdravotnice.
"Ne," odpověděli svorně. Zadívala se jim do tváří, kde se zračily obavy o tu dívku, avšak žádná lež. Uvěřila jim tedy se slovy: "Měli jste ji přinést na ošetřovnu."
"V tomhle stavu by to nebyl nejlepší nápad," upozornil Severus a sundal z ní peřinu. Poppy šla málem do mdlob. Pohled na dívčino zubožené tělo ji šokoval.

Oheň, led a růže → 7. Strážní andělé a Lucifer (3/6)

24. srpna 2015 v 8:19 | Snapeova
Na této části najdete nic moc hezkého, tedy pokud se nevyžíváte ve zlých věcech. Samantha bude Luciusem potrestána za záchranu Elizabeth. Upozorňuji na vulgární slova a násilí.
***
Samantha na něj šokovaně pohlédla, čekajíc, co bude dál. Tak rychle, že to sotva postřehla, jí položil jednu ruku na stehno a drsně ji políbil. Ústa držela pevně zavřená, ale potom, co silně zaťal nehty do její nohy, chtěla instinktivně vykřiknout a na to právě čekal. Nejspíš si ještě nestihl vyčistit zuby, protože jeho dech páchl, až z toho málem omdlívala. Dala by cokoliv za to, aby opravdu omdlela. Nechtěla už nic vidět ani cítit. Začínalo toho na ni být poněkud moc.

Nejhorší bylo, že u sebe neměla ani hůlku. Nechala si ji na nočním stolku. Šla si jen pro poznámky. Nemyslela, že by jí mohla potřebovat. Ve dveřích se objevili dva kluci. Už si chtěla oddechnout v domnění, že jí pomůžou, ale jen se zarazili, a pak se se zájmem dívali na scénu před sebou. Jedním z nich byl onen brunet, který předtím na Samanthu pokřikoval.
"Tak proto neměla zájem, šla za Luciusem," pronesl, jako kdyby snad objevil Ameriku.
Brunetka kousla Luciuse do jazyka, ale on jí za její troufalost ihned vlepil facku, až se jí otočila hlava. Ani ne pět sekund nato se vrhl na rozepínání její košile. Všemožně ho odstrkovala a křičela, avšak nebylo jí to nic platné. Už poněkolikáté za poslední dobu si připadala jako ve zlém snu. S potěšením se přisál k jejímu krku. Nebylo pochyb, že jí udělal pořádný cucflek. S knoflíky si nemohl za boha poradit. Když už mu došla trpělivost, prostě škubl a knoflíčky se rozletěly do všech stran. Košile byla na dva kusy a Sam, o něco více vyděšenější, zakřičela. Věděla, že se mu sama neubrání a měla panickou hrůzu z toho, co všechno jí udělá. Nehodlala se však jen tak vzdát. Mlátila ho, co jí síly stačily, ale jeho jakoby to ještě víc povzbuzovalo.
Sami tedy nezbývalo nic jiného, než promluvit. Třeba si totiž její pokusy o obranu vysvětloval jako projevy vášně či si, nedej bože, díky tomu myslel, že to má ráda tvrdě.
"Prokrista, Luciusi, vzpamatuj se. Nech mě být, já nechci!" víc říct nestihla. Na tváři jí přistála další facka.

"Mlč, ty náno pitomá! Všechny říkají, že nechtěj, a pak se jim to líbí. Navíc zasloužíš potrestat." Na to se ti dva čumilové patolízalsky zasmáli. Měli co dělat, aby neslintali. Sam nedokázala takové lidi pochopit.
Malfoy vzal za její krátkou sukni a po pár vteřinách dopadla stejně jako košile. Nyní už před ním ležela jen ve spodním prádle. Její křik přitáhl další nechutné čumily, ale žádného zachránce. Bylo nad slunce jasné, že i kdyby někdo měl tendenci jí pomoci, neodvážil by se odporovat Luciusovi. Byla zoufalá. Nevěděla, jak něco takového přežije. V nestřeženou chvíli se chopila příležitosti, a co nejsilněji zabořila Luciusovi svou pěst do vybouleného rozkroku. Ten rázem zavyl jako raněné zvíře a svalil se z postele. Obecenstvo se pobaveně zasmálo. Sam se dala jen ve spodním prádle na útěk. Problém byla zeď nadrženců před ní. Hodlala se však probojovat ven, i kdyby ji to mělo stát život. Prvního udeřila do nosu, až v něm křuplo tak mocně, že mu ho zaručeně zlomila. Pár dalších kopla nebo udeřila.
Nakonec bohužel vyhrálo obecenstvo i přes všechno Samanthino snažení dostat se pryč. Chytilo ji a strčilo zpátky do místnosti. Nechtěli se svého představení tak lehce vzdát. Možná doufali, že až si zmijozelský král užije, tak přijde řada i na ně. Zmiňovaný už se sbíral ze země a vražedně na ni pohlédl.

"Ty jedna děvko," křikl s hrozivým výrazem ve tváři a blesku-rychle vytáhl svou hůlku, jenž poté namířil na svou oběť: " Torture!"
Bolest jí zasáhla tak náhle a s takovou intenzitou, že se okamžitě svalila na zem, kde sebou škubala a křičela, až to trhalo uši. Nedokázala mlčet. Nebyla na něco takového připravena. Bolest ji najednou zaplnila každičké místo v mozku. Nedokázala jakkoliv myslet.
Když nápor bolesti ustal, pocítila hned další. Lucius jí surově chytl za vlasy a po zemi ji za ně odtáhl za všeobecného smíchu opět k posteli. Potom ji pustil a její hlava to schytala o roh dřevěného nočního stolku. Cítila, jak jí po zádech stéká pramínek krve. Blonďák si toho vůbec nevšímal, zvedl ji a hodil na postel. Nalehl na ni se zlostí, zjišťujíc, že zapínání podprsenky je vzadu. Musel by jí zase zvedat, aby jí tu věc sundal. I tenhle výhled na její tělo byl skvostný, avšak chtěl prostě víc. Toužil vidět všechna tajemství jejího těla, které za poslední rok tak nádherně zženštělo. Po téhle chvíli toužil už od cesty Bradavickým expresem. Rozhodl se tedy změnit taktiku zbavování se téhle zbytečné látky, jež zahalovala tak nádherné ženské přednosti. Vzal za ramínko její růžové krajkové podprsenky, jež ho tak dráždila a snažil se ho všemožně přetrhnout. Sam se mezitím pokoušela mlátit všude, kam dosáhla, bohužel pro ni její pokusy byly chabé. Síly ji rychle opouštěly. Začínalo se jí i zatmívat před očima. Rána na hlavě asi byla horší, než myslela. Bolest od ran, které jí Lucius uštědřovat už pomalu nevnímala, začínala se propadat do temnoty. Najednou uslyšela hluk.

"Pro Merlina, Sam!" zakřičel někdo zhrozeně, ale nedokázala ten hlas zařadit. Možná šlo o anděla, jenž se divil, v jak žalostném stavu přichází do nebe, kde už bolest ani utrpení nebyli. Najednou tíha Luciova těla zmizela. Snažila se vší silou bojovat s temnotou, i když chvilkami to vzdávala. Nevěděla, jestli chce žít či by raději umřela. Pak na sobě ucítila něčí teplý dech. Někdo jí popadl do náruče a přitiskl na svou hruď. Věděla, že je to její zachránce a ne jeden z nadrženců. Chtěla mu ovinout ruce kolem krku, aby mu tu dřinu ulehčila, ale nedokázala jimi pohnout. Vnímala jen spoustu nesourodého hluku kolem a příjemnou vůni svého zachránce.

---
O několik minut dříve

Severus zaklapl svou oblíbenou knihu o lektvarech. Podíval se na spícího Draca na vedlejší posteli a s úšklebkem pronesl: "Jako mimino."
Za půl hodiny už měl vyrazit na hodinu Kouzelných formulí, takže se rozhodl, dát si raní sprchu. Na snídani nešel. Byly dny, kdy ráno nemohl nic pozřít. Doma si dal s otcem po ránu občas kávu, ale tady v Bradavicích ji studenti nedostávali. Odebral se tedy do společné koupelny na chodbě, kde na sebe pustil příjemně chladivou sprchu. Když mu nebylo dobře, studená voda zaručeně pomohla a on se mohl v klidu vrhnout do víru školního života. Poté, co se umyl, omotal si ručník kolem boků, vyčistil si zuby a oholil se.

Pak už si jen oblékl bílou košili a k ní kalhoty. Zbytek si většinou oblékal až na pokoji. Umyl by se v jejich koupelně na pokoji, ale ta byla k jeho smůle obsazená.
Když šel chodbou zpátky do své ložnice. Viděl vpředu u dveří šestého ročníku dva sedmáky. Něčemu se tlemili.
Asi jedna z Luciusových návštěv, pomyslel si a dál se tím nezabýval.
Vešel do jejich pokoje a chystal si vzít kravatu, ale najednou uslyšel výkřik. Potom k němu i přes stěnu dolehlo hlasité "Torture " a následný uši trhající křik. To už asi nebyla jedna z běžných Luciusových 'společenských chvilek'. Křik podle všeho patřil nějaké dívce, což se mu nelíbilo. Musel to jít zatrhnout. Zaváhal, ale pak přiběhl k Dracově posteli.

"Draco? Draco, do prdele vstávej!" zakřičel, když ani lomcování s dotyčným nijak nepomáhalo.
"Co...co je do pekla, to už musíme?"
"Ne, ale pravděpodobně tvůj bratr vedle mučí nějakou holku."
"Ať jde o hajzlu, kretén!" ujelo Dracovi, jenž se rychle hrabal z vyhřátých pokrývek. Od vedle byly stále slyšet výkřiky, které nabíraly na intenzitě. Ta nešťastnice musela nejspíš hodně trpět.
Oba vyběhli z pokoje a zjistili, že Luciusovo řádění už má docela slušné obecenstvo, jež se zájmem přihlíželo a občas se smálo.
"Nejspíš je budeme muset zlikvidovat," usoudil Snape a Malfoy mladší přikývl.
Rozeběhli se chodbou a vrhali jednu zneškodňující kletbu za druhou na obecenstvo čítající asi deset lidí. Ti to nečekali a postupně padali jak přezrálé hrušky. Draco se do dveří dostal první, avšak naprosto ohromen se zarazil nad scénou, kterou spatřil. Na Luciusově posteli ležela nějaká holka. Rozeznat v tu chvíli dokázal jen dlouhé hnědé vlasy a v nich fialové pramínky.

"Do Salazarovy prdele!" zaklel rozezlený Draco.
Nebýt dobře známých vlasů, tak by v té dívce Samanthu vůbec nepoznal. Obličej měla nateklý a pokrytý ranami, stejně tak i různá místa jejího těla, a po podlaze i na posteli byla krev, ve které se nacházely cáry oblečení a několik bílých knoflíků. Luciusův bratr začínal vidět rudě. Rozeběhl se a srazil ze Samanthy to prohnilý hovado, jež se právě s velkým soustředěním snažilo rozervat její podprsenku.

Draco na nic nečekal a rozhodl se to tomu praseti oplatit stejnou mincí. Seslal na něj Torture a uspokojovalo ho, jak se ten prasák kroutí v bolestech u jeho nohou. Řval jak malé dítě. Severus chvíli všechno pozoroval, neschopen jakéhokoliv pohybu.
"Pro Merlina, Sam!" vzpamatoval se pak a přiběhl k posteli, kde bezvládně ležela, téměř bez známek života.
Tohle už na černovlasého chlapce bylo moc kruté. Jak jí mohl ten chcípák takhle ublížit? Jejich usměvavá, milá Sam si tohle nezasloužila. Copak si v poslední době nevytrpěla dost? Víc už Luciuse nenávidět ani nedokázal. Vydal se Dracovi na pomoc. Mladší Malfoy mezitím zrušil své kouzlo. Severus přikročil ke schoulenému nadrženci a pěkně po mudlovsku do něj začal hlava nehlava kopat. Lucius se už ani nebránil. Jen se zbaběle stočil do těsného klubíčka.
"Tak se braň, ty svině!" řval na něj Severus jak smyslů zbavený a zvedl ho za límec z krvavé lepkavé kaluže. Toho využil Draco, dřív než to stihl jeho kamarád, a ubalil svému pokrevnímu příbuznému takovou ránu, až mu zlomil nos. Zmlácený opět spadl na zem.
"To byla má rána, Draco!" ozval se drobet dotčeně Snape, poněvadž doufal, že tím si aspoň trochu pomůže ze zoufalství a tísně, jež teď pociťoval.
"Promiň, Severusi," procedil Samanthin druhý zachránce skrz zaťaté zuby. Bylo vidět, že vztek na vlastní krev s ním přímo lomcuje.
Severus by toho všiváka dokázal mlátit do té doby, než by z něho zbyla jen mastná skvrna, ale ovládl se a vrátil se rychle k Samanthe. Vzal ji opatrně do náruče. Zjistil, že má tržnou ránu na hlavě. V náručí mu ležela naprosto bezvládně. Se smutkem v očích se díval na její zbitý obličej. Podobně párkrát vypadala i jeho máma… Škoda, že svého otce nemohl zmlátit jako Luciuse a ukázat mu, jaké to je.
Zaplašil tyto myšlenky a začal přemýšlet, kam vlastně Samanthu vezme. V takovém stavu ji nemohl nést na ošetřovnu. Co by řekl? Ale nějak ošetřit potřebovala. Nejdřív ji musel dostat do postele, avšak do jejich ložnice ji vzít nemohl. Nacházela se příliš blízko všech těch, proradných diváků a navíc by později určitě přišli jeho spolužáci, přičemž někteří byli podobně úchylní. Musel ji donést do její ložnice, ale netušil, jak se tam s ní v náručí dostane, když se schody měnily ve skluzavku, pokud chtěl do dívčích ložnic vejít někdo jiný než slečna. Museli požádat nějaké holky, aby tam Sam dovedly, ale potřeboval Draca, aby je sehnal.

Nakoukl znovu do dveří ložnice.
"Draco? Draco!" Oslovený začal konečně vnímat, ustal v trestání svého bratra a s tázavým výrazem se otočil na svého kamaráda. "Potřebuji, abys sehnal nějaké dvě holky, které by Samanthu dovedly do její ložnice. My tam pak za ní můžeme třeba na košťatech." Blonďák přikývl a hodil zkrvaveného Luciuse na podlahu, kam jeho hlava dopadla s hlasitým zaduněním.
Mladší Malfoy odběhl a Severus se snažil udržet Sam. Byla sice hubená, ale nebyl zvyklý takhle dlouho někoho nosit a navíc bez sebemenší pomoci. Přišla mu jak hadrová panenka. Navíc tomu tak bylo podruhé za několik dnů. Říkal si, jestli jeho kamarádka vůbec přežije tenhle školní rok. Vyučovalo se sotva měsíc a ona se už podruhé ocitla blízko smrti.

Draco za chvilku přiběhl s vyděšenou, ale statnou blondýnkou a s drobnější černovláskou. Severus Sam donesl až ke schodům a tam ji předal těm dvěma. Dívky ji nemohly podpírat, protože by schody ani tak nevyšla. Byla v bezvědomí. Každá tedy opatrně vzala jednu půlku jejího těla a pomalu postupovaly vzhůru. Draco se Severusem si zatím doběhli pro košťata.
Když se dostali do její ložnice, už ležela ve své posteli. Severus se ihned začínal ujímat situace. Strhl povlak z polštáře a řekl Dracovi, ať ho Sam pevně drží na té ráně na hlavě. Pak začal zkoumat všechny škrábance, modřiny a podlitiny. Už všechno kolem léčení takových poranění znal. Potřebovali však stejně ošetřovatelku, aby vyloučila vnitřní krvácení a další možná zranění.

Severus rychle popadl blízký papír a něco tam načmáral, pak ho podal Dracovi se slovy: "Zajdi na ošetřovnu. Popros madam Pomfreyovou, jestli by sem nemohla přijít a řekni jí, aby vzala tyhle lektvary." Blonďák přikývl a nemeškal.
Severus za něj držel zmuchlaný povlak na polštář na Semině ráně. Těm dvěma děvčatům poděkoval a poslal je pryč. Prozatím svou kamarádku přikryl peřinou, poněvadž na jejím těle zpozoroval husí kůži.

Oheň, led a růže → 7. Strážní andělé a Lucifer (2/6)

20. července 2015 v 20:19 | Snapeova
Většina této části je věnována Samanthe a Dracovi, kteří se plácají ve svých obavách a také v myšlenkách ohledně Elizabeth. Společně si o tom, co je trápí důvěrně pohovoří. Na konci této části čeká Samanthu nepříjemné setkání, které se rozvine v něco ne zrovna pěkného, ale to se dozvíte v třetí části.
***
Fletcherová seběhla schody do ztichlé Zmijozelské společenské místnosti a usadila se do nejpohodlnějšího křesla před vyhaslým krbem. Přemýšlela jen tak o ničem, což jí začalo uspávat.

"Co tu strašíš?" ozvalo se jí za zády. Samantha se tak vylekala, až viditelně nadskočila. Příchozí si toho samozřejmě všiml a neubránil se úsměvu. "Doprčic, jsi jak duch. Příště mi tohle laskavě nedělej, taky bys mě mohl mít na svědomí," řekla naoko naštvaně, když zjistila, že tím strašákem je Draco. Ten se jen uchechtl. "Myslela jsem, že dospáváš?" zeptala se ho po chvíli.
"No, chtěl jsem, ale nějak mi to nejde. Necítím se vůbec unaveně. Co ty tu děláš tak brzo?" usmál se na kamarádku.
"Nemohla jsem spát," odpověděla trochu vyhýbavě.
Draco si všiml, že není ve své kůži, jen nevěděl, jestli se jí na to má ptát, avšak byl její kamarád a zvědavost mu nedala.
"Něco se snad stalo?"
"Zatím ne," odvětila a nepřítomně civěla před sebe.
"Jak zatím? Tak to vyklop," nedal se odbýt Malfoy.

Oheň, led a růže → 7. Strážní andělé a Lucifer (1/6)

28. června 2015 v 16:49 | Snapeova
Samantha se po celém incidentu s Elizabeth a pobytu na ošetřovně vrací mezi spolužáky a přátele do Zmijozelu. Dopředu je ovšem jasné, že to nebude lehké. Musí se podrobit jakémusi výslechu od přívrženců pána zla k nimž se hlásí a mezi nimiž má nejlepší přátele. Jak to dopadne? Bude vše jako dřív nebo ji tato partička vyloučí ze svého středu?
***

Když Samantha kráčela chodbami, najednou si říkala, že by byla raději, kdyby jí Poppy dnes ještě nepustila. Obávala se, co jí čeká, ale oddalovat toto setkání se svou partou zas nechtěla. Dřív nebo později stejně bude muset čelit jejich rozhořčeným řečem a obviněním. Nevěděla pořádně, co na ni mají připraveno či jak moc je její počínání rozčílilo.

V duchu doufala, že si je zas usmíří. Věděla však, že to lehké nebude, když nevěřili tomu, co jim řekli Severus a Draco. Šla pomalým krokem a přála si, aby se mohla přitisknout ke stěně a zkamenět. Došla ke kamenné zdi vedoucí do zmijozelské společenské místnosti, kde na ní k jejímu překvapení čekali Draco a Severus. Asi ji v tom nechtěli nechat samotnou, za což jim byla nesmírně vděčná. Povzbudivě se na ní usmáli. Tento milý projev podpory jim sklesle oplatila. Severus řekl heslo, zeď se před nimi odsunula a oni tak mohli vstoupit do jámy lvové.
"Tak co, kde máš tu svou kámošku?" křikla na Samanthu hned Bellatrix posměšně.
Sam poznala, že situace je dost napnutá. Bella jí Elizabethinu záchranu hned tak nepromine. Většina jejich party seděla na velkém gauči a čekala na ni. Bylo jasné, že jsou všichni za jedno s Bellou. Když chce, umí poštvat kohokoliv proti komukoliv. Došlo jí, že jestli nakonec zůstane sama, dlouho nepřežije. Pokud po ní půjdou všichni, tak se dlouho neubrání. Bude si je muset usmířit za každou cenu, protože jestli jí z party vyloučí, jistojistě nevydrží ani do konce tohoto školního roku.

Oheň, led a růže → 6. Ďábel s maskou anděla (3/3)

7. června 2015 v 0:29 | ♥♥Veronika♥♥
Zakončení šesté kapitoly přináší zajímavý vývoj vztahu mezi Elizabeth a Dracem. Vše se ale zase změní, když si Liz uvědomí jisté skutečnosti. Navštívit ji konečně přijde přátelská Vanessa a bohužel dorazí i její sestra, která si takové návštěvy rozhodně nepřeje.
***
Elizabeth zrychleně dýchala, potila se a třásla po celém těle. Beze slova zírala na blonďáka, jež opět seděl na židli u její postele. Nevěděla, co viděl v jejích očích, ale najednou odložil učebnici, stoupl si, následně se posadil na kraj její postele zády o pelest za její hlavou a vzal si jí opatrně do náručí tak, aby se jí co nejméně dotýkal.
"Pšt, vše bude zas dobrý, věř mi," konejšil drobou brunetku. Ani si neuvědomila, že jí po tvářích stále stékají horké slzy. Vnímala jen teplo a bezpečí jeho náruče.

Draco netušil, co to vlastně dělal, ale Elizabethina blízkost mu nebyla nepříjemná spíše naopak. Nevěděl ani, jak dlouho ji utěšoval ve svém náručí, ale najednou si uvědomil, že přestala plakat, netřásla se a už se ani nepotila. Jen pravidelně a tiše dýchala. Teprve po chvíli mu došlo, že usnula.

Oheň, led a růže → 6. Ďábel s maskou anděla (2/3)

16. května 2015 v 7:59 | ♥♥Veronika♥♥
Jedna klidnější část, kde spolu Elizabeth a Draco na ošetřovně nadále překvapivě vycházejí a Liz nad tím přemýšlí i se svými přáteli.
***

Po návštěvě Lily Evansové Elizabeth znovu usnula a vzbudila se až večer, o čemž svědčil potemnělý pokoj. Necítila se hladová, takže už jí nejspíš ošetřovatelka nasytila a podala potřebné léky v době spánku. Rozhlédla se po místnosti a zjistila, že u její postele sedí na židli Malfoy a čte si nějakou tlustou knihu. Nechtěla ho vyrušovat. Popravdě ani neměla chuť se s ním hádat, a tak ho jen tiše pozorovala. Až teď si všimla, že měl jemnější rysy v obličeji než jeho bratr. Tento poznatek Liz připadal velice zvláštní, přitom by tomu mělo být naopak, když Tom byl ten s větším hřejivým srdcem. Aspoň tedy podle jejího úsudku.

Oheň, led a růže → 6. Ďábel s maskou anděla (1/3)

2. května 2015 v 7:47 | ♥♥Veronika♥♥
Liz má zvláštní sen a poté je na ošetřovně jen s Dracem. Draco se rozmýšlí, jak se k ní bude chovat a Liz se snaží přijít na kloub všemu ohledně své hospitalizace, protože v ní hlodá podezření, že to, co jí řekli není tak úplně pravda.
***
Jakmile se za tou zvláštní holkou zavřely dveře, Elizabeth osaměla. Zírala do stropu nad sebou, nemohouc znovu usnout. Jak dlouho vlastně byla mimo? Kdo přesně a jak jí zachránil? Tolik otázek měla a tak málo těžko uvěřitelných odpovědí. Na první otázku jí mohla dát odpověď ošetřovatelka. Ta tu nyní však nebyla a Liz jí nechtěla takovou zbytečností v danou chvíli zatěžovat.

Oheň, led a růže → 5. Vina s příchutí krve (4/4)

25. dubna 2015 v 8:08 | Snapeova
Na návštěvu za spící a zotavující se Liz přijdou Poberti a neobejde se to bez slovní přestřelky se Samanthou. Elizabeth se později zase probudí, dopadne to tentokrát už lépe nebo bude zase vyvádět? Nakonec bude Sam propuštěna z ošetřovny a před svým odchodem zažije nečekaný rozhovor s Elizabeth.
***
Kolem poledne vtrhli na ošetřovnu najednou Poberti. Přišli všichni čtyři a s nimi i Lily Evansová. Přítomná trojice jen protočila oči a doufala, že si jich nebudou všímat. Sirius se hned rozeběhl k Elizabethině posteli se slovy:
"Liz, zlatíčko, kdopak ti to udělal?" Políbil jí na zafačované čelo a pohladil po vlasech, které téměř nebyly pod obvazy viditelné. Samantha jen udělala znechucený úšklebek a snažila se na toho idiota dál nedívat.

Oheň, led a růže → 5. Vina s příchutí krve (3/4)

18. dubna 2015 v 9:49 | Snapeova
Na ošetřovně se nebudou dívky jen v klidu zotavovat, jak byste si možná mysleli, bude to mnohem komplikovanější a nad Sam se začínají stahovat mračna v podobě některých jejích přátel.
***
Tentokrát jí vzbudilo dloubání do žeber. Byl to Draco.
"Co se...? Aha," pochopila ihned Samantha, která pohlédla stejným směrem jako vyděšený Malfoy. Elizabeth sebou neuvěřitelně škubala, celá se třásla a zase se šíleně potila. Najednou vystřelila do sedu, vytřeštila oči a začala šíleně křičet.
"Ne, už ne, Merline, hořím! Neupalujte mě, prosím!" křičela tak, že jim to až trhalo srdce na kusy a běhal jim mráz po zádech. Musela zažívat neuvěřitelná muka. Sam se vzpamatovala jako první a rychle vyskočila z postele. Vůbec nepomyslela na svou nohu. Křuplo v ní, ale zdálo se, že není znovu zlomená.

Oheň, led a růže → 5. Vina s příchutí krve (2/4)

11. dubna 2015 v 11:19 | Snapeova
Jak to dopadne s oběma dívkami po hrůzných událostech v koupelně a po záchraně od Severuse a Draca? Vyjdou z toho obě bez následků? A co se s Liz vlastně stalo, že takhle dopadla? Vše se objasní v dnešní části.
***
Severus začal Samanthe opatrně sundávat z ruky kus své košile promočený krví, když uslyšeli vyjeknutí ošetřovatelky. Nejspíš už z Liz sundala ten ručník a zjistila, jak vypadá. Poppy vyšla zpoza závěsu a tvářila se vyděšeně. Tohle tady ještě neviděla, a tak na trojici udeřila:
"Ráda bych se, pánové a dámo, dozvěděla, co se stalo, protože nevím, jak ji mám vlastně ošetřit, takže to koukejte vysypat." Severus obrátil zrak na potícího se Draca a Samantha také. Oba je velice zajímalo, co se vlastně stalo.
"Já…já jsem řekl jednomu...jednomu barmanovi, aby jí dal Firesix," vykoktal celý rudý Draco. Severus se Samanthou na něj vrhli nevěřícné pohledy.
"To nemyslíte vážně, pane Malfoyi? Kolik jste jí toho dal, že vypadá takhle?" ptala se dál nevěřícně ošetřovatelka.
"Já nevím. Nevěděl jsem, kolik jí tam toho dá. Řekl jsem mu, že jí tam toho má dát tolik, aby jí to bylo nepříjemné. Tohle jsem však nechtěl," řekl téměř plačtivě.

Oheň, led a růže → 5. Vina s příchutí krve (1/4)

5. dubna 2015 v 6:59 | Snapeova
Elizabeth má nemalý problém, zdá se, že má i velmi blízko ke smrti, ale připlete se do toho Samantha a těžko říct, jak se zachová. Později se na scéně objeví i Severus s Dracem. Moje první část páté kapitoly je napínavá a možná i trochu děsivá. Jsem zvědavá, co na nový vývoj událostí řeknete :)
***
Samantha pozorovala, jak si Draco s Liz přiťukávají. Nechtělo se jí věřit tomu, že by se s ní chtěl jen tak bavit. Měla pocit, že v tom bude nějaký háček. Blonďák od ní po přípitku odešel a sedl si na jemu určené místo. Bezstarostně se začal bavit s Bellatrix, ale Sam si všimla, jak pokradmu pokukuje po Elizabeth. Stále ho tedy pozorovala a najednou viděla po jeho tváři přeběhnout potěšený úšklebek. Otočila se směrem k Liz, zjišťujíc, že se váhavě zastavila a začala se jemně třást. Sklenka jí vyklouzla z prstů a roztříštila se o zem. Sprška skla se rozlítla všude kolem.

Oheň, led a růže → 4. Z donucení (2/2)

29. března 2015 v 9:09 | ♥♥Veronika♥♥
Touto částí uzavíráme Křiklanův večírek. Právě zde se stane ta nejpodstatnější a nejděsivější věc, co se na večírku stát mohla, ale to vám pořádně dojde až budete mít informace obsažené i v další kapitole. Naše potrestaná partička je donucena k tanci a zde je popsán především tanec Elizabeth a Draca a na samém konci se s Elizabeth začne dít něco zvláštního.

K tanci je použita i píseň a dávám vám jí sem z youtube, abyste si jí k tomu mohli rovnou poslechnout ;)

Text písně v tomto příběhu se jmenuje Anywhere but here a vděčím za něj skupině SafetySuit. V této části čtvrté kapitoly ho používám pouze jako doplněk - pozadí pro děj. Nečiním si na něj žádná práva. Veškerá práva patří právě této skupině a textaři.


****
Liz si všimla, že většinou si všichni posedali tak, aby si mohli s někým povídat. Tedy, až na Jamese, který ke své smůle musel poslouchat Peterovi otravné, trapné historky, jenž stejně slyšel každý už nejméně stokrát. Také mladý Malfoy u jejich stolu seděl jak pátý kolo u vozu a jen probodával Poberty vražedným pohledem. I když Liz se zdálo, že se zaměřil speciálně na Siriuse. Po dnešních výstupech ho docela i chápala. Sirius se z celé party ozýval nejvíce. Ovšem Dráček si o to všechno přece jen koledoval.

Oheň, led a růže → 4. Z donucení (1/2)

21. března 2015 v 7:38 | ♥♥Veronika♥♥
Ve Veroniky první části čtvrté kapitoly se do bitky vloží Křiklan a nepřejde to jen tak. Všichni dostanou zvláštní malý trest, díky nemuž bude celá situace ještě dost zajímavá, ale rozhodně nenapomůže k vylepšení vzájemných vztahů. Část plná vyhrocených i vtipných chvilek, pusťte se do ní ;)
***
Elizabeth se jen tak tak vyhnula Dracově dobře mířené kletbě a chtěla po něm mrsknout svou, když tu najednou se všude rozlehl zesílený Křiklanův hlas: "DOST!" Všichni v tu ránu zamrzli v pohybu. Profesor toho využil a už svým normálním hlasem pronesl:
"Dobře, uklidníme se. Nezajímá mě, kdo si začal! Za trest vás rozdělím do dvojic, ve kterých po tento večer setrváte a nehnete se bez své polovičky ani na krok! Nechci vědět, kdo s kým přišel. Tohle berte jako trest!" Elizabeth zděšením vykulila oči a jen tiše doufala, že jí Křiklan přidělí někoho z Pobertů.

Oheň, led a růže → 3. Křiklanovo pozvání (4/4)

14. března 2015 v 7:29 | Snapeova
Na počátku večírku opět dojde na Křiklanovo přehlížení Severuse. Sam se s tím snaží něco udělat, ale moc se jí nedaří a kazí jí to náladu. Později jí ale rozptýlí Dracův problém s nechtěnou nápadnicí. Nakonec se do situace připletou i Poberti s Elizabeth a strhne se mela, jak jinak...
***
Když dorazili, zábava už byla v plném proudu. Večírek se konal v jednom sklepním zapomenutém salónku, který byl ozářený velikým honosně vypadajícím lustrem se spoustou svící. Křiklan se s nimi ihned přiběhl vřele přivítat. Severuse opět málem pominul, a tak ho Samantha připomněla.
"Pane profesore, asi jste nedopatřením zapomněl pozvat svého nejlepšího žáka, a tak jsem ho pozvala já, protože dnes by určitě neměl chybět," řekla tónem, který zněl sice jako přívětivý, ale silně z něho odkapávala ironie. Opravdu ji štvalo, jak se Křiklan chová.
"Áh, jistě, pan Snape," řekl mírně nervózně a ani se na něj nepodíval. Opravdu jen velice krátce mu podal ruku a hned odešel.
"Tos vážně nemusela," obořil se na ní Severus.
"Ale musela, Severusi, copak ti nevadí jak se k tobě chová?" zeptala se nevěřícně Sam.
"Je mi to jedno," odpověděl podrážděně, pokračujíc: "Prostě mu nejsem dost dobrej a to se nezmění, takže si nech svou péči." Samantha se cítila zlomená a zrazená zároveň.
"On ví, že jsi to myslela dobře," utěšoval jí Draco, dodávajíc: "Vždyť víš, že tyhle věci nemá rád."
"Vím, ale štve mě, že Křiklan dělá, jako by byl vzduch a u mě zas jako bych byla nejlepší v lektvarech. Severus je přeci ještě lepší než já," skousla si Sam nešťastně spodní ret.

Oheň, led a růže → 3. Křiklanovo pozvání (3/4)

7. března 2015 v 8:39 | Snapeova
Tato část je taková oddechová, Obě zmijozelské dívky, i mladší Vanessa se v ní připravují na očekávaný Křiklanův večírek, ke kterému se dostaneme v další části ;)
***
V pátek ráno na snídani brebentila Vanessa Liz do ucha o tom, jak předešlého dne pozvala jednoho kluka z její třídy na blížící se večírek. Byl to nějaký Toby ze Zmijozelu a prý vedle něj Van sedí na Obraně proti černé magii. Líčila jí tu novinku polohlasem, takže jí slyšela téměř půlka stolu. Prý nevěděla, jak ho pozvat. Nakonec to na něj o přestávce vychrlila, on se lekl a utekl. Ve společenské místnosti se mu prý omluvila a znova ho požádala. Prý nakonec souhlasil. Samantha se nad tím musela usmát a Severus si jen pomyslel, že Vanessa je nejspíš ještě přesvědčivější než její sestra. Opět nevěřícně zakroutil hlavou a raději se zakousnul do svého toastu.

Po konci vyučování šla Sam do ložnice, aby se připravila na večírek. Byla si naprosto jistá, že Křiklan pozval pár známých z prestižních lektvarových i jiných univerzit, aby své oblíbené žáky v posledních třech ročnících s nimi mohl seznámit. Pokud člověka z dané univerzity nějaký student zaujme, tak pak už není těžké se na školu dostat, když uděláte přijímací zkoušky. Také z toho důvodu chtěla, aby šel i Severus. Věděla, že on se na nejlepší školu dostane i tak, ale stejně si přála, aby konečně někdo projevil obdiv nad jeho talentem.

Oheň, led a růže → 3. Křiklanovo pozvání (2/4)

3. března 2015 v 9:09 | Snapeova
V této části po napjatých prvních školních dnech dojde k prvnímu závažnému sporu mezi sestrami Sam a Vanessou. Podaří se jim dát jejich vztah do pořádku? A přijme Severus Samino pozvání na Křiklanův večírek?
***
Zbytek prvního školního dne proběhl vcelku nudně. Jejich profesoři je strašili NKÚ a všichni pochopili, že tomu tak bude po celý týden. Byli z toho už pěkně otrávení, jak jim každý omílal dokola, že se mají poctivě připravovat, že se jedná o jejich budoucnost a blablabla…

Skutečně se nemýlili, někteří profesoři dokonce dávali krátké testy k opakování na každé hodině. Ze všech předmětů už také měli napsané písemky na shrnutí probraného učiva. V některých případech je učitelé na zkoušení upozornili a v jiných před ně prostě položili papíry s otázkami. Samantha byla na vše připravená, ale s nelibostí zjistila, že ani ta Rosemanovic slečinka s tím neměla žádné velké problémy, což jí docela štvalo. Doufala, že by se jí třeba mohla posmívat kvůli špatným známkám, avšak ani tahle možnost se neukázala vhodnou. Ta holka snad byla bez chyby!

Oheň, led a růže → 3. Křiklanovo pozvání (1/4)

21. února 2015 v 7:19 | Snapeova
V první části mé třetí kapitoly se podíváme jaký první školní den prožily Sam s Vanessou i Elizabeth, která se stále vzpamatovává ze svého překvapivého zařazení.
***
Liz probudilo sluníčko, které vycházelo a pozvolna zalévalo svými zlatavými paprsky jejich ložnici. Nebe bylo naprosto vymetené až na pár červánků. Podívala se na hodiny na svém nočním stolku a zjistila, že je pár minut po sedmé, tedy čas tak akorát na vstávání. Posadila se na své posteli a snažila si vzpomenout alespoň na útržky svého snu, z kterého jí vytrhla ona hřejivá koule na obloze s pár mráčky líně se povalujícími okolo.

Elizabeth zpozorovala, jak na posteli, naproti té její, sedí Samantha a nepřítomně kouká ven z okna. Vypadalo to, že o něčem přemýšlí či dokonce sní. Tomu druhému slovu však moc nevěřila. Členka mladých Smrtijedů se tvářila velice zamyšleně a posmutněle. Ani si nevšimla, že ostatní děvčata již byla pryč. Což bylo velice neobvyklé.

Oheň, led a růže → 2. Mučitel (3/3)

14. února 2015 v 11:59 | ♥♥Veronika♥♥
V dnešní poslední části druhé kapitoly se dozvíte, kam byli zařezeni Elizabeth, Nick a Vanessa a jak na to ostatní reagovali. Dále je v této části také popsán průběh večeře a pro Elizabeth nepříjemná večerní rozmluva se Sam.
***
"Suzie Nicele Ambeler!" zvolala profesorka. Jmenovaná vyšla nervózním krokem ke stoličce. McGonagallová vzala do ruky klobouk a následně ho posadila malé holčičce na hlavu. Té sklouzl až na nos. Neviděla nic jiného, než vnitřek té věci, jenž se mohla pyšnit velkým počtem záplat. Chvíli bylo ticho a pak se ozvalo:
"Mrzimor!" Suzie šťastně vyskočila a běžela k danému stolu, od kterého se ozýval bouřlivý potlesk. Ostatní také tleskali, ale ne tolik.

A tak to šlo dál, až…
"Vanessa Amy Fletcher!" zvolala profesorka.

Oheň, led a růže → 2. Mučitel (2/3)

6. února 2015 v 13:09 | ♥♥Veronika♥♥
V této části vám má kamarádka popíše, jak to ve vlaku dopadlo a dostanete se až na zařazování studentů toho roku. Moudrý klobouk zazpívá velmi zajímavou píseň. ;)
***
Pohled na Liz v jeho moci Draca úplně rozhodil. Nikdy před tím neměl při mučení takové pocity. Díval se na Lizino prohnuté tělo, ovinuté nádherným lesklým hadem, jak kdyby byla na vrcholu rozkoše, kterou jí sám umožnil prožít. Když si uvědomil, na co myslí, zatřepal hlavou. Tyhle nevítané myšlenky musel zahnat. Vždyť u jeho nohou leží zkroucená jen nějaká děvka. Nikdo jiný!

"Ne! Lizie!" zakřičel jako první Nick a klekl si ke své sestřičce. Had byl plně zaujat svou kořistí, takže si ho nevšímal.
"Pžestaň!" zahřměl na Draca, který byl, jak v transu, neschopen toho nechat.
"Draco, to stačí," vložila se do situace Samantha.

Pohled na dívku, obtočenou silnou a nebezpečnou potvorou, jí téměř trhal na kusy. Sama by se nikdy nechtěla ocitnout v situaci, kdy by ji had připravil i o poslední zásoby vzduchu a téměř jí lámal kosti. Navenek byla však dál chladná a neústupná.

Oheň, led a růže → 2. Mučitel (1/3)

30. ledna 2015 v 15:29 | ♥♥Veronika♥♥
Tuto kapitolu psala ♥♥Veronika♥♥ a ve své kapitole vám představuje i svou postavu, Elizabeth. Mám pro vás první část, kde si přečtete pokračování událostí ve vlaku.
***
Zrychleně dýchala. Nemohla uvěřit tomu, co viděla. U nich v Krásnohůlkách by se tohle stát nemohlo. Rozeběhla se k té nebohé holčičce. Stoupla si před ní tak, aby ji ochránila vlastním tělem. Raději ať ublíží jí, než téhle k smrti vystrašené dívence.
"Dost!" zopakovala přímo do očí rozzuřené vlasaté…slečně? Ne, tak se to zjevení nazvat nedalo. Útočnice byla zlostí bez sebe a třásla se po celém těle neovladatelným vztekem.

Oheň, led a růže → 1. Snobský večírek (2/2)

24. ledna 2015 v 23:19 | Snapeova
Druhá část mé první kapitoly s pokračováním večírku u Malfoyových. Příští kapitola bude od mé spolupisatelky ;)
***
Samantha už měla všeho po krk. Našla si nejtemnější kout místnosti, sedla si na zem a pozorovala dění kolem. Periferním viděním zaregistrovala,že se k ní někdo blíží. Podívala se, kdo to je a spatřila Severuse.
"Můžu?" ukázal na zem vedle ní.
"Jistě," odpověděla mu s mírným úsměvem a dál se nepřítomně dívala na tančící páry. Po několika minutách se na Severuse znovu podívala a zvědavost jí nedala: "Všimla jsem si, že ti dnes tvoje máma dala kravatu do růžové barvy. Jak se jí to proboha povedlo?"

Oheň, led a růže → 1. Snobský večírek (1/2)

16. ledna 2015 v 6:19 | Snapeova
Jak jsem slíbila, zde je první část první kapitoly. Tuto kapitolu jsem psala já a má dohromady dvě části. Další pak bude od mé kamarádky. Kdo je autorem kapitoly vždy poznáte i nahoře podle jména vyplněného v kolonce Autor :) První kapitola a obzvlášť první část je samozřejmě hlavně taková úvodní, ale rozhodně bych neřekla, že je to nuda. Doufám, že povídku budete číst a bude se vám líbit ;)
***
 
 

Reklama