Krátké povídky (Vlastní)

Co bude dál?

27. března 2015 v 17:19 | Snapeova
Už je to docela dlouho, co jsem něco psala na téma týdne. Když jsem si přečetla to aktuální, naskočila mi v hlavě taková scéna a rozhodla jsem se ji tedy napsat. U témat týdne se mi často stává, že mě napadnou jakési krátké střípky příběhu. Možná jednou takhle krátká dílka využiju pro něco většího.

Dlouho jsem nic nenapsala v první osobě a tak jsem se to rozhodla zkusit u tohohle. Třetí osobu mám ale stejně raději, přijde mi, že s ní mám v psaní větší svobodu. :) Nejsem si jistá, že jsem s touhle mini povídkou dost spokojená, měla bych chuť jí dál upravovat, ale to by asi taky nebylo dobré, takže jsem se ji rozhodla co nejdříve zveřejnit. Povídka je napsaná čerstvě, takže nebyla na korektuře. Pokud narazíte na nějakou gramatickou chybu nebo něco podobného, budu ráda, když mě upozorníte.

Snad se vám to bude líbit :)
***

Bětčina kouzelná země

7. srpna 2014 v 14:59 | Snapeova
Víte na co jsou dobrá témata týdne? Když nemám v hlavě úplně vymeteno, aspoň mě donutí něco napsat :D Takže dnes jsem tu s další povídkou na aktuální téma týdne, což je Kouzelná země. Na to se dá napsat spousta neoriginálních věcí typu: Jak si představuju vysvěnou kouzelnou zemi nebo povídky, že se do nějaké dostanu a podobně, tak jsem se snažila napsat něco jinačího. Nakonec jsem to pojala z dětského pohledu. Je to taková mikro povídka. Tak snad se vám bude líbit :)
***
Pětiletá dívenka zalehla do své postýlky a vyčkala na příchod otce, který se zrovna včas vrátil z práce, aby ji přišel na večer potěšit pohádkou.

Sedl si k ní, do velkých rukou vzal její oblíbenou knížku a začal číst příběh o princezně ze zeleného údolí, která se kamarádí s elfy, vílami a skřítky, její nejlepší kamarádkou je ryšavá liška a se všemi těmito úžasnými tvory zažívá nádherná dobrodružství.

Jejího tatínka už poněkud unavovalo číst ty samé příběhy každý večer, ale nedával to na sobě znát, vždy je četl stejně poutavě, takže se malé Bětce podařilo usnout a oblíbené příběhy se jí pak promítaly do snů.

Uvězněni ve vlastní kůži

24. července 2014 v 11:29 | Snapeova
Rozhodla jsem se zase jednou napsat něco na téma týdne. Pod tím aktuálním si každý něco představí. Moje představa se promítla do povídky ve stylu, v jakém jsem zatím žádnou nenapsala. Prostě mě najednou něco napadlo, tak jsem to zkusila. Posouzení, jestli je to dobrý nebo špatný je na vás, protože já, mám zas po dopsání divný pocity :D Každopádně jsem to napsala, tak, jak mě napadlo a uvidíme, jestli se to někomu bude líbit, jestli to někomu bude připadat na toto téma dobré, nebo jestli to vůbec vyjadřuje, co to vyjadřovat má.
***

Poslední píseň

26. dubna 2014 v 16:59 | Snapeova
Chtěla jsem něco vymyslet k tomuto tématu týdne. Vznikla z toho další originální povídka, tentokrát docela kratičká a nejsem si jistá, jestli se mi to vůbec líbí, protože jsem ji před chvilkou dopsala, takže posouzení je na vás :)
***
Na stoličce u piana seděl starý muž. Hrál skladbu, kterou, spolu s textem, vytvořil pro svou milovanou ženu před necelým rokem, kdy slavili šedesát let trvání jejich manželství. Stala se jejich nejoblíbenější písní a to jich muž za svůj život nevyprodukoval zrovna málo.

Byly tomu tři měsíce, od doby co ho navždy opustila. Od té chvíle už pomalu nehrál a nezpíval nic jiného. Protože když se kolem vznášely tóny té písně, měl pocit, jako by byla v tu chvíli přímo vedle něj.

Do místnosti vstoupila intenzivní sluneční záře a byly v ní vidět stovky poletujících částeček prachu. Muž musel přimhouřit své modré pronikavé a, v posledních měsících, utrápené oči. Trápil se i tím, že od její smrti nejen, že nehrál skoro žádné jiné písně, ale ani už nebyl schopný žádnou novou vymyslet, jako by s jeho ženou, odešla i jeho inspirace. Začínal se smiřovat s tím, že to nejlepší z jeho života už je pryč a otázkou bylo jen, jak dlouho zde ještě bude muset přežívat, než se nad ním smrt smiluje. Po tolika letech s ní, netušil, jak má vlastně žít bez ní.

Do místnosti někdo vešel. Byl to starcův jediný syn.

"Tati, nezavírej se tady pořád. Pojď taky ven, je tam nádherně. Julie upekla ten výborný koláč, co máš rád," začal ho zvedat od nástroje. Stařec nechal doznít poslední tóny, podvolil se a šel se synem ven. Měl tu ještě jeho rodinu, ale byl si jistý, že je spíš obtěžuje. Navíc se mu s nimi těžce povídalo. Doba se rychle měnila a on mnohým věcem nerozuměl a nelíbily se mu, proto byl rád, že žijí na venkově v přírodě, kde nemá příliš na očích změnu celého světa.

Sice to nebylo ono, ale měl pro co žít a proto se rozhodl, že život ještě nevzdá. Jeho žena by ho pak jistě nepochválila.

"Dědečku, dáš mi k narozeninám písničku?" zeptala se ho jeho dvanáctiletá vnučka.
"Naučím tě, jak si jí vytvoříš sama ano?" usmál se. Napadlo ho, že by jí ještě mohl předat své zkušenosti, pokud v sobě má talent, protože on jí nic sám napsat nemůže. Píseň pro jeho ženu byla s největší pravděpodobností jeho posledním počinem.
"Tak jo!" Zaradovalo se děvčátko a objalo starce.

Rok 3014

6. dubna 2014 v 23:19 | Snapeova
Dlouho tu nic nebylo. Aktivně jsem psala maturitní práci a opravdu nebyl čas ani nic napsat a ani se podívat na vaše blogy. Teď to trochu napravím. Rozhodla jsem se napsat povídku na téma týdne. No, přidávám jí na poslední chvíli, ale dřív jsem to opravdu nestihla. Četla jsem si v souvislosti s tím nějaké články a pak jsem vymýšlela, co přesně napíšu. Při psaní mi došlo, že tohle je jen něco jako nastínění něčeho, co je mnohem rozsáhlejší a v této krátké povídce nejde vše popsat a vystihnout, například pocity. Proto, kdyby vás tohle zaujalo a měli byste zájem. Časem bych se pokusila tento příběh rozvéct a popsat na mnohem víc než dvě stránky ve wordu a hezky od jeho začátku. Jde jen o to, jestli byste něco takového chtěli číst. Většina věcí se tam zakládá na reálných výhledech do budoucnosti a vlastně, kdo ví, co bude za tisíc let? Mimochodem nevím, jestli tam třeba není nějaký ten blábol. Může to být možné, odborník nejsem :) A taky pardon za chyby, psala jsem to před chvílí a nemám čas poslat to na obetování. Napiště mi k tomu prosím nějaký komentář, chci vědět váš názor. Nic podobného jsem nikdy nepsala. :)

Kouzelný dárek od Ježíška

17. prosince 2013 v 20:50 | Snapeova
Nakonec se mi povedlo něco vymyslet a opět se tedy zapojuji do literární soutěže na blog.cz. Bylo dáno vánoční téma a já jsem zvědavá, jak se vám můj nápad bude líbit. Není to žádná fanfiction, takže je to vlastně konečně můj první příspěvek do rubriky s krátkými povídkami vlastní tvorby. Doufám, že bude mít nějaký úspěch. V počítači mám ještě jednu originální povídku, již dlouho napsanou a má pro mě nějaké dějové chyby, které bych potřebovala přepsat a zatím se mi do toho nějak nechce, tak možná přes prázdniny a možná bych jí po novém roce přidala.

Měla jsem dvě verze úvodního obrázku k povídce a nemohla jsem se rozhodnout jakou použiju. S tím mi naštěstí pomohla má kamarádka Veronika. Tímto jí děkuju :) Teď si užijte tuto vánoční povídku. :)

Soutežní povídka→Setkání se Severusem Snapem

22. září 2013 v 8:59 | Snapeova
Když se objevila možnost, zapojit se na blogu do této soutěže, byla jsem nadšená. Často se mi stane, že mi zadání soutěží nevyhovuje, ale tohle bylo fajn, jen mě děsilo omezení na 1800 znaků. Nakonec jsem dostala takový nápad, že mi to vyšlo úplně krásně a nemusela jsem to ani upravovat :)

Má vybraná postava je Severus Snape z knih o Harrym Potterovi.
Povídka má 289 slov a 1722 znaků s mezerami.
***

Krátké povídky (vlastní)

14. září 2013 v 19:09 | Snapeova

Do soutěží :


Stručný popis: V povídce se setkám já se svou oblíbenou postavou, Severusem Snapem. Byla sepsána pro literární soutěž: Nejlepší povídka na téma "Setkání s literární postavou" na blog.cz.


Stručný popis: Další povídka pro další literární soutěž na blog.cz. Tentokrát na téma Vánoce.

Na téma týdne:


Název: Rok 3014
Téma: Život mimo zemi
Doba: Příběh začíná od součastnosti, ale odehrává se hlavně o tisíc let později
Stručný popis: Lidstvo už nemůže žít na zemi. Vybraní lidé mají odcestovat kolonizovat Venuši a Mars, kde jsou podmínky složitější než na zemi. Hlavní postavou je mladá dívka, která nikdy nevyrůstala v normálním prostředí jako my, v součastnosti.


Téma: Tóny písně
Doba: současnost
Stručný popis: Muž, který celý život žil s hudbou a svou ženou, přichází o to, co miloval a netuší, jak se s tím vyrovná.


Téma: Uvězněn ve vlastní kůži
Doba: současnost
Stručný popis: Povídka se zabývá lidmi, kteří si stěžují, i když jim v životě téměř nic nechybí a zároveň i těmi, kteří jsou opravdu jako uvězněni ve vlastní kůži. (anorexie, homosexualita, obezita, člověk, který se narodí v určitém pohlaví, ale cítí se být jako to druhé, psychické poruchy, fobie, sebepožkozování, závislost a další...)


Téma: Kouzelná země
Doba: současnost
Stručný popis: Kratička povídka o tom, jak si malá dívka vytvoří svou vysněnou zemi s kouzelnými bytostmi přímo doma a zapojí do toho i své rodiče a psa.


Téma: Co bude dál?
Doba: fiktivní budoucnost
Stručný popis: Krátká povídka o možné budoucnosti, kdy se stane nějaká přírodní katastrofa. Povídka sleduje dva mladé přeživší, ale po celém světě přežilo o něco více zástupců lidské rasy.

 
 

Reklama