Drabble (Vlastní)

Tripple drabble: Když si slunce udělá volno

23. února 2016 v 21:39 | Snapeova
K tématu týdne Vstávej, je ráno, mě napadl takový malý, vzhledem k obsahu, spíše pohádkový příběh.
***

Bylo brzké ráno, měsíc se potkal se sluncem, které ale jako slunce nevypadalo. Kde je to krásné zářivé světlo, které znamená život? Umřel snad vesmír? Zhrozil se měsíc.
"Hej slunce, vstávej, musíš svítit, vesmír tě potřebuje," šťouchl měsíc do koule, jež měla být žhavá, ale nebyla. Působilo to děsivě, nejen pro měsíc, ale i pro všechny na zemi.

Mnoho lidí bylo zvyklých vstávat za tmy, ale když se ani v pozdějších hodinách neproměnila ve světlo, začalo je to velice znepokojovat. Proč je taková hrůzná tma? Copak den nezačne? Ptali se a odpovědi se jim nedostávalo. Někteří byli přesvědčeni, že na ně bohové seslali svůj hněv. Jiní situaci vysvětlovali a zkoumali vědecky.

"Prosím slunce, když nesvítíš ty, nemohu ani já, všichni zemřou. K čemu tu pak budeme?" domlouval měsíc slunci.
"Nech mě být, už miliardy let všem posílám spoustu světla a energie, chci si také odpočinout," řeklo slunce slabým hlasem.
"Jsme tady proto, abychom vykonávali svůj úkol až do doby, kdy zanikneme, nemůžeš odpočívat," rozmlouval mu to měsíc a měl velký strach o celý vesmír. Slunce ještě nikdy svítit nepřestalo.
"Kdo tvrdí, že nemůžu, ty? Tebe poslouchat nemusím a nikdo větší než já tu není. Nezajímá mě, co se ode mě očekává. Jsem svobodné, nechce se mi svítit, tak nebudu," trvalo slunce tvrdohlavě na svém a dál už měsíci neodpovídalo.

Lidé prožili svůj první den v naprosté tmě. Když slunce nevycházelo ani další ráno, zavládla mezi nimi panika a oni, zvířata a rostliny začali strádat.

Slunce naštěstí nebylo tak bezcitné, jak se zdálo. Smilovalo se nad celým vesmírem. Konec konců, kdyby si dál užívalo volna, všichni by zemřeli a ono by se pak nudilo. Pro co by pak ještě existovalo? A tak třetího rána brzce vstalo a se svým návratem darovalo lidem ten nejkrásnější, nejbarevnější východ slunce, jaký kdo kdy viděl.

2. vánoční drabble - Vánoční světýlka

7. prosince 2014 v 7:59 | Snapeova
Jsou to opravdu jen drabble, takové jednohubky, ale doufám, že se na nich dá najít něco zajímavého a že vám napomáhají v navozování vaší vánoční nálady. Pokusím se o to, aby ta další dvě byla Potterovská. Uvidím, jaké nápady budou :). Případně mi pro ně můžete zadat slova jestli chcete :)
***
Setmělo se a po celém světě se rozzářila spousta světýlek všech barev a tvarů. Některá už se vyhřívala v centru pozornosti mnohem déle než ostatní. To byla ta v nákupních centrech a na dalších veřejných místech. Ten zbytek se ovšem dostával do oken, na balkony, stromečky a další místa až nyní a jejich čas neměl trvat příliš dlouho. Světýlka se na to těšila a připravovala celý rok, co byla zavřená v krabicích a byla vděčná za to, že si na ně jejich majitelé vzpomněli. Chtěla jim dělat radost, ať už to mělo být doma v teple nebo venku v mrazu.

*
Umíte si Vánoce představit bez všemožných vánočních světýlek? Tohle je něco co na vánocích miluju a vždy toužím mít nějaké v okně :)

1. vánoční drabble - První svíčka

30. listopadu 2014 v 18:19 | Snapeova
Nakonec jsem se rozhodla, že každou adventní neděli zveřejním drabble, jako minulý rok, ale tentokrát nebudou jen Potterovská. Nepřichází na mě vánoční nálada natolik, aby mi šlo vymýšlet nějaké skvělé, vánočně laděné povídky, takže povídku dostanete až jako vánoční dárek, ale na 90% nebude s vánoční tématikou (pouze, když mě něco osvítí :D) a na Silvestra bych uveřejnila další povídku, takže stejně to bude ohledně povídek a drabble lepší měsíc, než těch několik posledních. Snad vás aspoň trochu některými dílky potěším :).
Bohužel mám jiné starosti, takže vánoční nálada moc nepřichází a vím, že asi ani nepřijde. Jinak by každou neděli byly spíš povídky než kraťoučká drabble. Doufám, že vy jste na tom jinak.
***

Ozvalo se zapraskání a objevil se oheň spalující sirku. S pomocí sirky byla následně zapálena první svíčka na adventním věnci, tím začínalo pravé období vánoc.
Děti již byly natěšené na zítřek, kdy začnou ujídat čokolády z adventních kalendářů. Za týden společně zapálí druhou svíčku a budou zdobit celý dům.
Už teď se nemohly dočkat, až zaplane třetí svíčka, tehdy dostanou ochutnat první kousky cukroví. Ty starší se však více těšily na zapálení poslední svíce, protože tehdy dostanou možnost ozdobit vánoční stromek a vytoužené dárky budou nadosah. Děcka se na hořící svíčku nevydržela dívat dlouho a běžela zase dovádět do sněhu.

Tripple Drabble: Duch

30. ledna 2014 v 15:09 | Snapeova
Dnes mám pro vás další Drabble vlastní tvorby. Tentokrát je i tak trochu z mého života, ovšem není tam vše tak jak to bylo. Samozřejmě jsem to udělala zajímavější, ale to, co jsem zažila mě k tomu inspirovalo. Vyšlo na tři sta slov, takže jsem z toho udělala tripple Drabble a jsem zvědavá jak se vám bude líbit. o Víkendu chystám další kapitolu k Pravdě zrozené ze lži a příští týden asi přidám novou krátkou povídku na přání (slash).
***
Spěchala jsem na svou ranní tramvaj a přitom se snažila vzpomenout na svůj noční sen. Jakmile mě budí budík, mé sny se rozplynou jako mávnutím proutku a většinou už pak jejich střípky nikdy nenajdu a neposkládám. Z toho dnešního snu jsem si pamatovala jen podivnou tvář, jež mě znepokojovala. Vzpomněla jsem si i na to, jak mě při noční cestě na záchod překvapilo, že dveře mého pokoje jsou pootevřené, i když jsem je večer zavírala. Aspoň jsem si to myslela.

Doběhla jsem tramvaj tak akorát a nastoupila. Po nějaké chvilce můj pohled zabloudil o pár sedaček dál. Jedna byla přece jen prázdná, ale v odraze v okně jsem viděla člověka. Šla jsem si tedy stoupnout blíž, abych se přesvědčila, že člověk je jen skryt za tím, co sedí před ním, ale moje překvapení a šok byly nevýslovné, když jsem zjistila, že na tom sedadle nesedí ani brouk, natož člověk. Z odrazu v okně se ovšem neztratil, pořád mi oplácel pohled ocelově šedých očí.

Všichni lidé, kteří nastupovali, šli vždy k tomu volnému místu v naději, že si sednou, ale pak si to najednou rozmysleli, nebo zůstali stát u toho sedadla. Jako by je něco donutilo upustit od svého prvotního úmyslu. Několikrát jsem si protřela oči v domnění, že jsem asi ještě moc ospalá a mám vidiny. Záhadná bytost se na mě smutně usmála a náhle její odraz v okně nebyl.

Několik lidí se v dalších pár vteřinách otřáslo a na příští stanici zmizela z vozu i zvláštní atmosféra, jíž jsem si všimla až po jejím úplném zmizení. Vážně jsem poprvé v životě viděla ducha nebo mám příliš bujnou fantazii? Ta nejistota mi vadila, chtěla bych si být jistá tím, co jsem viděla nebo neviděla, ale to bohužel možné nebylo. V některých věcech prostě jistotu nemáme. Můžeme buď věřit nebo nevěřit.

Drabble: Noc

19. ledna 2014 v 13:49 | Snapeova
Po delší době mě zase téma týdne zaujalo dost na to, abych na něj sepsala aspoň Drabble, takže tady máte další nepotterovské Drabble :)
***
Ještě před chvílí zářila obloha rudými tóny. Nyní přechází do temně fialové a stále se mění až v hlubokou temnotu, kterou zmírňují pouze zářící světelné body umístěné ve vesmíru a jejich o dost větší společník, měsíc. Šustění listí na stromech jako by bylo hlasitější než za dne a vše ostatní naopak utichá. Zvířata, jež mají v oblibě světlo, odešla spát a nastal čas pro tvory holdující temnotě. Choulíme se do svých plášťů, po západu slunce je vždy o něco větší zima. Spěcháme domů, plníme si povinnosti a nakonec zhasínáme světla a odcházíme spát, stejně jako takzvaná denní zvířata. Je noc.

Tripple drabble: Ztracený čas nikdy nevrátíš, spáchané zlo nikdy nenapravíš

15. září 2013 v 17:00 | Snapeova

Rozhodla jsem se, že jako první zde zveřejním prozatím jedinou svou věc ze zcela vlastní tvorby. Jde o tripple drabble (přesně 300 slov), které jsem v květnu psala na téma týdne a inspiroval mě k tomu citát. Jsem zvědavá, jestli se vám to bude líbit. Budu ráda, když napíšete, co se vám na tom líbilo a co třeba ne.
***

Drabble (vlastní)

14. září 2013 v 18:20 | Snapeova
2. Noc
3. Duch - Tripple drabble (300 slov)

 
 

Reklama