Recenze →Miroslava Varáčková: Adaptace

26. října 2016 v 1:05 | Snapeova |  Knižní recenze
Autor: Miroslava Varáčková
Název: Adaptace
Originál:Adaptácia
Počet stran: 264
Vydáno: leden 2016
Nakladatelství: Slovart
Překlad: Jan Hanzlík
Mé celkové hodnocení: 65%
Oficiální anotace:Zoya měla všechno - domov, přátele, rodinu… A pak lidstvo zdecimovaly války. Teď nemá nic. Přišla i o svůj domov. Ale přizpůsobila se. Vpřed ji pohání jen naděje, že ji vzácná mapa dovede do posledního útočiště na Zemi. Lidé zkoušení válkou a nemocemi se také přizpůsobili novému světu a bojují o každou minutu života. Osamělá dívka putující neznámou krajinou je pro ně snadnou kořistí. Když Zoje pomůže neznámý Simon, poruší tím křehkou rovnováhu poválečného společenství a musí za to zaplatit životem. A tak se Zoya vydává na cestu zničenou krajinou s nadějí, že ji mapa po jejím mrtvém kamarádovi skutečně dovede před brány města, kde ještě vládne lidskost. Tedy měla by… Dystopická verze budoucnosti v nejnovějším románu Miroslavy Varáčkové Adaptace má až nebezpečně blízko k realitě, která může zabušit na dveře už zítra.
***


Pro Zoyu je mapa to nejcennější, co jí zbylo, z části i proto, že ji kreslil kluk, kterého tolik milovala. Vzpomínky na něj jí dělají společnost ve světě zničeném válkou a epidemií. Když ji přepadnou jiní přeživší, nechá si dokonce vzít batoh s věcmi důležitými k přežití, jen aby ji uchránila.

Když je nucena vzít na svou pouť i Simona a jeho sestru není z toho nadšená, ale na druhou stranu je ráda, že kolem sebe bude mít nějaké lidi. Cesta na neznámé místo pochopitelně skýtá mnoho překážek, ale největší potíže má se svými spolucestovateli.

Co tato trojice najde na konci své cesty si Zoya jistě nepředstavovala a právě v této části začne být kniha nejzajímavější. Dokáží se Zoya, Simon a Emily začlenit a dá se na tomto místě spokojeně žít? Jaká tajemství ono místo ukrývá? Proč a jak vůbec vzniklo? A zůstanou v něm nebo se raději vrátí do zpustošeného okolního světa?
*
Hned zpočátku musím říct, že jsem od knihy očekávala víc, než mi nabídla, proto jsem trochu zklamaná.

Mám docela ráda dystopické příběhy, anotace mě nemálo nalákala a ještě k tomu ta úžasná obálka! Proto jsem očekávala knihu s propracovaným dějem a spoustou napětí, což jsem tak úplně nedostala.

Z počátku jste vhozeni do světa, jímž Zoya putuje a vypadá to velice slibně. Pak ale přijde na scénu Simon se zbytkem své rodiny a začne to poněkud haprovat. Zoya, Simon a Emily zanedlouho cestují společně a ačkoliv bych očekávala, že v cestě jim budou například stát nevypočitatelní cizinci, počasí, zvířata a podobně, největší děj se odehrává jen kolem nich samých. Cesta tak nějak ubíhá a vy sledujete, jak se Zoya rýpe ve svých pocitech a hádá se se Simonem, který je absolutně nesnesitelný a často i hnusný, ale ona se do něj stejně rychle zamiluje.

To, jak je v knize rozebírána Zoya a její nitro je umocněno tím, že je příběh psán z jejího pohledu. Místy už na mě těch jejích citů a myšlenek bylo příliš.

Co se týče lásky, mě se jednoduše zdálo, že vše vznikalo poněkud násilně a nesmyslně. Přijde mi, že autorka jejich vztah stavěla na přísloví: Co se škádlívá, to se rádo mívá. Určitě není jediná a mnohdy je to fajn, ale tady mě to bohužel štvalo.

Obě postavy byly zajímavé, rozdílné a řekla bych, že slušně propracované. Vůbec se ale nepovedla Simonova sestra Emily. Ta se dá označit jen jako uřvaná postava do počtu, kterou autorka potřebovala pro první úsek své knihy.

Kniha má celkem tři části. Ta první mě tedy moc nenadchla, ale s přechodem do druhé příběh jako kdyby poskočil o několik stupínků výš.

Hrdinové dorazili do cíle, který neočekávali a nebudete ho očekávat ani vy. Konečně do příběhu pronikne více nepředvídatelnosti, nejistoty a děje jako takového.

I láska mezi Zoyou a Simonem najednou působí mnohem lépe a konečně jsem těmhle dvěma taky začala fandit a těšit se na jejich společné scény. Druhá část přináší nejen nové prostředí, ale i postavy, které příběh ještě přikoření.

Konečně se také dozvídáte odpovědi na otázky, které vám budou vrtat hlavou od začátku. Dost mi vadilo, že až v té chvíli jsem mohla pochopit, proč svět vypadá, tak jak vypadá a další informace. Každý má tohle jinak, ale pro mě je dost důležité v jakém světě se nacházím a proč jsou věci takové, jaké jsou. To, že se to dozvím v půlce děje, mě uklidní aspoň v tom, že autor nad svým světem přeci jen trochu přemýšlel.

Na knize mě nejvíc zklamalo, že se dá jednoduše popsat jako příběh o dvou lidech, který se odehrává v zajímavých kulisách zničeného světa. Mám romantiku a lásku v příbězích hodně ráda, ale u tohoto typu knih si rozhodně nepředstavuji, že bude hrát ústřední roli.

Autorka nepřišla s ničím zvlášť novým a originálním, ale přesto se mi Adaptace docela líbila a jiné může i nadchnout. Napsaná je myslím velice dobře, jen v první půlce ten děj pokulhává a na můj vkus si také Miroslava Varáčková málo vyhrála se vším kolem, čímž narážím hlavně na svět. Místo, kam hrdinové dorazili, bylo propracované pěkně.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Casion Casion | Web | 29. října 2016 v 10:47 | Reagovat

Túto knihu si chcem už dlho prečítať a stále ma akosi obchádza. Hoci má zrejme svoje nedostatky, i tak by som po nej rada siahla :-)

2 Kristýna Kaderová Kristýna Kaderová | E-mail | Web | 6. listopadu 2016 v 18:48 | Reagovat

O knize jsem neslyšela a myslím, že jí ani heldat nebudu. Jak říkáš, tak námět není moc originální a navíc tohle téma ani moc nemusím.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama