Recenze →Lisa Jackson: Nechtěj nic vědět

19. ledna 2016 v 20:48 | Snapeova |  Knižní recenze
Autor: Lisa Jackson
Název: Nechtěj nic vědět
Originál: You Don´t Want To Know
Počet stran: 520
Vydáno: 2013
Nakladatelství: Domino
Překlad: Marie Čermáková-Frydrychová
Mé celkové hodnocení: 55%
Oficiální anotace: Jsou to už dva roky a Avinu mysl stále halí mlha žalu, kterou se marně snažil rozehnat ošetřující personál psychiatrické léčebny. Noahovo tělo nebylo nikdy nalezeno a všichni se domnívají, že utonul po pádu z mola. Vlastně si to donedávna myslela i Ava… Po návratu domů začnou Avu trýznit znepokojivé vjemy: slyší křik z Noahova pokoje, pak ho zase zahlédne, jak bloumá na břehu jezera… Rodina, psycholožka i manžel se začnou obávat, jestli nadobro nepřišla o rozum. Anebo se bojí spíše toho, co by Ava mohla zjistit? Ava už sama netuší, co je vlastně pravda. A čím hlouběji se do svých vzpomínek noří, tím mrazivější strach ji svírá. Teď už ví, že synovo zmizení nebyla nejhorší událost jejího života. Tahle noční můra skončí až tehdy, kdy Ava pozná celou děsivou pravdu…
***


Ava má kolem sebe mnoho lidí, ale zdá se, že jen méně než hrstce na ní nějak záleží. Zjišťuje, že snad nikomu nemůže věřit a stejně to zřejmě budete mít vy, jako čtenáři.

Hlavní postava nějakou dobu tápe, jestli jí nešplouchá na maják a vy na tom možná budete podobně. Její rodina v tom má celkem jasno. Ava se snaží zase plně ovládnout svou mysl a rozkrýt všechny zamlžené vzpomínky. Během toho se začnou objevovat vraždy lidí, k nimž má Ava podezřele blízko. Co se stalo Noahovi i obětem vraha? A co s tím má společného Lester Reece? Legendární vrah, který před lety unikl z ústavu pro choromyslné a nikdo neví, jak skončil. A proč na ostrov přijel pro rodinu pracovat neznámý Austin Dern, který připadá Avě povědomý a neuvěřitelně ji přitahuje?

Od Lisy Jackson už jsem četla několik knížek, většinou detektivky, a opravdu stály za to. Kvůli této skutečnosti řadím autorku mezi své oblíbené, ale musím říct, že po přečtení "Nechtěj nic vědět" jsem byla rozčarována.

Přibližně první dvě kapitoly mě pěkně navnadily. Zdálo se, že by to mohl být opravdu zajímavý příběh plný mistrně vymyšlených záhad. Pak se to ale nikam nehýbalo. Dalších sto až dvě stě stran bylo téměř o ničem. Bylo to trochu únavné, takový špatný pokus o natáhnutí knihy a napnutí čtenáře. Občas se tam vyskytlo něco nového, nad čím mohl člověk přemýšlet, ale mnoho toho nebylo. Potom trochu přibylo napětí i záhadných událostí a konec byl na tak nataženou knihu nečekaně rychlý. Příběh je psán ve třetí osobě, především z pohledu Avy, ale občas to osvěží i pohled jiné postavy.

Autorce se povedlo vystihnout ponurou atmosféru, která se příběhu drží po celou dobu. Ve vzduchu také byla neustále nedůvěra a strach. Možná bych měla zmínit i romantiku, vášeň, nebo co to vlastně bylo, ale na mě to tak ani v nejmenším nepůsobilo. Mezi Avou a jejím manželem Wyattem k ničemu takovému nedocházelo vlastně vůbec, jejich vztah byl mrtvý. Mluvím teď spíš o Avě a nováčkovi na ostrově, Austinu Dernovi. Kdykoli se na scéně objevili ti dva zároveň, měla jsem chuť mlátit hlavou o stůl. mám pocit, že to se mi u knížky ještě nestalo a pokud ano, tak tedy velmi výjimečně. Celé mi to přišlo dost absurdní. Mezi těma dvěma z mého pohledu nepanovala vůbec žádná chemie, ale byli ze sebe hotoví ve chvíli, kdy se poznali. Často se pak opakovaly jejich myšlenky typu: "On/ona je tak sexy, ale něco takového si nemůžu dovolit…" Autorka se často vracela k tomu, jak je jeden nebo druhý strašně hezký a Ava třeba myslela na milování s Austinem, nebo na to, že její oblečení je zrovna průhledné ve chvíli, kdy si myslím, že by to člověka snad ani nenapadlo.

Postavy mi nepřišly moc propracované. Jako zajímavé osobnosti se mi jevily snad jen dvě ženy z domácnosti, jmenovat nebudu, abych vás tím k něčemu nenavedla pokud budete knihu číst, a pak Wyatt, Avin manžel. Uměl se neuvěřitelně přetvařovat a občas tak působil jako neviňátko, co neumí napočítat do pěti.

Dost zvratů bylo předvídatelných aspoň pár stránek dopředu, ale ty největší se podařilo autorce skrýt do samého konce nebo do doby, kdy potřebovala, protože absolutně neposkytla vodítka k tomu, abyste to mohli rozkrýt. Strefit byste se mohli leda náhodným hádáním.

Autorka a tudíž její postavy podle mého mínění příliš spoléhaly na náhody. Jak mohli vědět, co vše si Ava nepamatuje a že si nevzpomene za hodinu nebo za dva dny? Proč nebyli ve svých činech důslednější, když chtěli dosáhnout svého? Opravdu hodně věcí mi nejde do hlavy. jsem z knihy dost zklamaná a nemůžu na ní najít nic originálního. Plusové body u mě získala jen atmosférou, určitým napětím a záhadám, kterým jsem chtěla přijít na kloub, díky čemuž jsem knihu zhltla docela rychle. A taky tím, že mě na konci dokázala překvapit.

Pokud vás zaujala anotace, knihu zkuste a uvidíte. Já jsem četla většinou spíš pozitivní ohlasy, takže třeba na vás bude kniha působit jinak. Určitě mi nezapomeňte napsat váš názor, pokud jste knihu četli.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Casion Casion | Web | 21. ledna 2016 v 9:32 | Reagovat

Tak tento titul ma nejako nezaujal, neviem, asi to nebude nič pre mňa.
Každopádne dobre napísaná recenzia, vďaka za tvoj názor :-)

2 Ettelwen Ettelwen | Web | 22. ledna 2016 v 9:00 | Reagovat

Nejdřív jsem si říkala, že to nebude nic pro mě, na takové knihy se nezaměřuji, ale když jsem si přečetla anotaci, tak mě na druhou stranu kniha navnadila :D ... Ale zase podle recenze tak dobrá nebude, což je škoda, protože jistý potenciál v ní je :D

3 Kristýna Kaderová Kristýna Kaderová | E-mail | Web | 13. února 2016 v 18:01 | Reagovat

Autorku jsem zatím nezkoušela a v nejbližší době si od ní asi ani nic nepřečtu. Nechtěj nic vědět mě neláká ani podle anotace. Časem asi nějakou její knihu zkusím, když říkáš, že jsou dobré, ale ne teď.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama