Prosinec 2015

Oblíbené písně za listopad 2015

27. prosince 2015 v 15:39 | Snapeova |  Hudba
Nejdřív jsem měla pocit, že za tenhle měsíc nic nebude, ale ke konci měsíce jsme nakonec nalezla nové oblíbence, které teď často poslouchám.

První je od zpěvačky, kterou jsem poslouchala poprvé. Ta píseň je taková živá, moc se mi líbí na poslech. Není z těch, které bych si oblíbila kvůli textu, který u spousty písní ani neznám.

Pěkná píseň, která má taky určitý náboj.

V den premiéry jsem byla na druhé části Hunger Games: Síla vzdoru a opět jsem si oblíbila píseň, kterou do filmu nazpívala sama Jennifer Lawrence. Dlouho mi na youtube nešla najít v požadované kvalitě, protože to pořád mazali. Tady je celá skladba, která má přes devět minut, ale zpěv je pouze v úseku cca od 1:42 do 2:47.

Cukrovku na Pottera!

24. prosince 2015 v 7:09 | Snapeova |  Krátké povídky (Harry Potter)
Samozřejmě jsem si pro vás připravila vánoční dárek v podobě krátké povídky. Tentokrát je trochu netradiční. Doufala jsem, že bude vtipná, ale možná bude spíš jen úsměvná. Pro někoho možná ani to ne. Každému se líbí něco jiného, tak jsem zvědavá, jak se to bude líbit vám. Pište do komentářů vaše názory, co se vám líbilo a co ne, jsem opravdu zvědavá a doufám, že vám povídkou udělám aspoň malou radost. Užívejte vánočních svátků.
Vaše Snapeova ♥
***

4. vánoční drabble - Lenka v akci

20. prosince 2015 v 7:59 | Snapeova |  Drabble (Harry Potter)
Z mého posledního nápadu na vánoční mini příběhy vzniklo double drabble. Jsem zvědavá, jak se vám bude líbit to, co jsem vymyslela tentokrát.
***
Lenka šla obezřetně dolů po schodech. Byla tma jako v ranci. Všude bylo naprosté ticho, slyšela jen vlastní tiché kroky. Pod schody se zastavila před jinou postavou. Obě byly zahaleny v černém hábitu s kápí na hlavě.
"Zdravím Bellatrix," zašeptala Lenka a druhá postava jen stroze kývla.
"Čeká nás rušný večer že? Obzvlášť, pokud Pottera opravdu dostaneme," pokračovala dívka a pořád se trochu rozhlížela kolem, jestli jsou stále sami.
"Pochybuješ snad? Pán zla je největší černokněžník všech dob. Dokázal víc, než kterýkoli jiný kouzelník," odvětila druhá žena s téměř nábožnou úctou v hlase a pokračovala: "myslíš si, že mu nějaký malý usmrkanec jen tak uteče? Dnes už tomu klukovi nepomohou ani všichni svatí," uchechtla se zlomyslně. "Vše je připraveno. Pokud měl Snape pravdivé informace o jejich plánu, není nutno pochybovat," ušklíbla se a v očích se jí zablesklo vzrušeným nadšením.
Najednou se všude rozzářila světla a osvětlila společenskou místnost v modrých barvách. V jedné její části byla shromážděna většina havraspárských studentů.
"Stop, byly jste naprosto skvělé, myslím, že tuhle scénu už nacvičovat nemusíme. Na vánočním večírku zazáříte," zahalekal nadšeně jeden chlapec z jejich ročníku, který celé té věci velel.
Lenka se zazubila, stáhla si kápi a její spolužačka ji napodobila.

K čemu by nám byl?

17. prosince 2015 v 20:59 | Snapeova |  Vykecávačka
Každý máme o ideálním světě trochu jinou představu. Většina z nás si ale přeje podobné věci. Svět bez nenávisti, závisti a to ostatní. Přejeme si, aby všichni byli hodní a dokonalí. Aby nebylo žádné zlo, které by mohlo kazit naše životy. Aby nikdo nebyl znevýhodněn, všichni byli stejně šťastní a všichni měli někoho, kdo je bude milovat po celý život. Tak nějak by to každý chtěl. Není to snad krásná představa? Nikdy netrpět a zažívat nekonečné štěstí?

Jenže kdybyste se do takového dokonalého světa narodili, došlo by vám snad někdy, jaké máte štěstí?

A i kdybyste se narodili do světa, takového, jaký je nyní a ze dne na den by se z něj stal zázrakem svět ideální, možná by vás to chvíli bavilo, byli byste opravdu šťastní, ale co za týden? Měsíc? Rok? Pořád by vás tak těšilo mít spousty kamarádů, kteří nemají žádné špatné vlastnosti? Bavilo by vás, kdyby se vám vše dařilo, aniž byste měli pocit, že jste se pro to nějak nadřeli?

Ideální svět by připravil lidi o jejich individualitu. Už byste na ulici nepotkávali lidi s nejrůznějšími osobnostmi. U každého byste věděli, co můžete čekat. Život by byl ochuzen o zajímavost. Byl by neuvěřitelně jednotvárný, nemyslíte? Lidé by se pravděpodobně podobali strojům. Člověk ovšem není stroj, není dokonalý a ani nikdy nebude.

Když se nám v životě stane něco špatného nebo zaznamenáme nějaký neúspěch, obvykle to není prostě jen tragédie, ale je nám to i nějak prospěšné, i když to tak nemusí v první chvíli vypadat. Ze všeho špatného může vzejít i něco dobrého a pomáhá nám to ve vývoji nás samých. V ideálním světě bychom se jen těžko někam posouvali. Možná bychom nikdy nezjistili, kolik síly se v nás skrývá a jak zajímavý může život být.


Ideální svět by pro mnohé znamenal svět naprosto bez násilí a vražd, ale to by pak nikdy nemohl svět být takový jaký je, protože zvířata se navzájem zabíjejí zcela běžně, už jen proto, aby se najedla. A když už jsem u toho, ideální svět by nejspíš byl i bez nemocí a smrti, protože to nám v životě dokáže způsobit ty nejhorší chvíle. Jenže smrt je tu z dobrého důvodu. Všechno na světě má nějaké své místo nebo důvod.

Možná jdu ve svých úvahách na toto téma moc do extrému, ale samotný ideální svět je extrém. Svět takový, jaký byl vytvořen, je pestrý a krásný a my, jako jeho součást, bychom ho měli respektovat a také se o něj co nejlépe starat. Dokud budou na tomto světě lidé, bude zde i ta spousta nedokonalých věcí, které bychom, minimálně občas, rádi odstranili. Lidé jsou tak různí, jak je to jen možné a nelze zabránit tomu, aby existovali jak ti dobří, tak ti zlí. Dle mého názoru ideální svět nelze vytvořit a nám samotným by nijak neprospěl.

→Článek byl napsán na téma týdne Ideální svět←

3. vánoční drabble - Povedený dárek

13. prosince 2015 v 6:59 | Snapeova |  Drabble (Harry Potter)
Třetí drabble je takzvaně dvojité (double drabble - 200 slov). Hlavní postavou je Sirius a doufám, že vás příběh trošku pobaví.
***
Sirius Black procitl ze snu. Venku byla ještě tma. Uvědomil si, že jsou vánoce a chvíli vzpomínal na šťastné chvíle, které v raném mládí prožil o vánočních časech v Bradavicích. Byla pro něj úleva, že poslední měsíce se občas mohl zabývat hezkými vzpomínkami. Takovou možnost v Azkabanu neměl. Po chvíli zanechal vzpomínání a vyhrabal se z postele. Našel svou kupičku dárků a s téměř klukovským nadšením rozbalil a prohlédl si jakousi knížku od Hermiony, čokoládové žabky od Rona, svetr od Molly, nějaké zábavné maličkosti od dvojčat a ponožky od Brumbála. Úplně dole byla trochu nedokonale zabalená krabice, ale na tom mu nesešlo. Předpokládal, že bude od Harryho a ostatní mu předají dárky osobně. Strhal papír a otevřel krabici. Zahlédl modrou šmouhu, něco ho udeřilo do nosu a zatahalo za vlasy. Byl to párek Cornwallských rarachů a hned po nich se na něj z krabice vyhrnulo hejno švábů. Jak šváby, tak rarachy rychle zlikvidoval kouzlem a přemýšlel, co to Harry vymyslel za vtípek.
"Kráturo, ty špinavá potvoro, já tě zabiju," zahřměl, tak, že se to neslo celým domem, když mu došlo, jaká je pravda. Skřítek se zlomyslně chichotal ve svém kutlochu. Skutečný dárek od Harryho pak Sirius našel zastrčený pod postelí.

Signal Festival 2015

10. prosince 2015 v 9:49 | Snapeova |  Fotografické články
Před nedávnem jsem tady uveřejňovala ohlédnutí za festivalem světla. Šlo o oba první ročníky. Letos jsem se zúčastnila i třetího. Koná se každý rok přibližně v půlce října v Praze a trvá po čtyři večery. Od čtvrtka do neděle. Každý má tedy možnost zvládnout všechna místa. Letos jich bylo 21. Během každého festivalu světla je Praha přeplněná lidmi a v tomto ohledu je to trochu hrůza, ale za ten zážitek z úžasných video mappingů a instalací to stojí. Otevřete si celý článek a podívejte se na fotky a k tomu ještě sem tam nějaké povídání. Letos jsem celkem viděla 17. míst.

Design č.2

8. prosince 2015 v 20:49 | Snapeova |  Designy blogu
Je to neuvěřitelné, ale po více než dvouleté existenci blogu je tu změna vzhledu a to dost zásadní. Vytvořila jsem zimní design ve světlých barvách a i já si na to asi budu dlouho zvykat. Předešlý design se mi po celou dobu moc líbil a nevylučuju ani to, že se k němu ještě v budoucnu vrátím. Jelikož je to design zimní, chtěla bych aby tady byl nejdéle do jara, ale jestli budu mít čas a nápad na vytvoření něčeho nového, to už je otázka. Minule byl takovým patronem nebo maskotem blogu fénix. Teď se jím stala bílá sova. V záhlaví je lucernička, která mi mimo jiné připomíná Narnii a pak je tam takový ten rozcestník, který ukazuje směr na vysněná místa z knih a filmů mnoha fanoušků. Pro mě jsou důležitá hlavně ta HP místa. Určitě takový obrázek z internetu už znáte. No a nesmím zapomenout na to, že jsem tam umístila citát Albuse Brumbála, který v češtině zní takto: "Štěstí lze najít i v té nejtemnější době, pokud nezapomeneme, že je světlo."
Tento citát se hodí v podstatě vždy a pro všechny. Je krásný a pravdivý.
Doufám, že se vám změna trochu líbí a já si snad zvyknu. Přeci jen, ty tmavé barvy mám asi raději. :D
Verze: 0.2.
Barvy: Bílá, odstíny modré, někdy fialové
spokojenost: 75%

2. vánoční drabble - Hra s čísly

6. prosince 2015 v 8:29 | Snapeova |  Drabble (Harry Potter)
Při čtení Fénixova řádu mi přišel na mysl takový nápad a tak jsem ho využila pro toto drabble. Původně to bylo barvitější, nevím jak jinak to nazvat. Ale také to přesahovalo asi o dvacet slov, nakonec jsem to nějak stáhla na požadovaných sto slov, i když nerada. Užijte si již druhou adventní neděli a snad vám ji toto drabble zpestří. ;)
***

Malý kluk se venku klouzal po zamrzlých kalužích. Když ho to omrzelo, zakotvil v jedné z červených telefonních budek, kde se mohl chvíli ochránit před větrem a rozptýlit se oblíbenou zábavou. Natáhl se pro sluchátko a začal na číselníku vytáčet čísla, co mu přišla na mysl. O chvíli později bezmyšlenkovitě vytočil další kombinaci: Šest, dva, čtyři, čtyři, dva.
V budce se poté ozval ženský hlas: "Vítejte na ministerstvu kouzel. Prosím uveďte vaše jméno a důvod příchodu."
Kluk polekaně nadskočil a rozhlížel se po zdroji hlasu, který dle jeho přesvědčení, rozhodně nevycházel ze sluchátka. Příliš ale neotálel a vzal do zaječích.

Eger 2015

2. prosince 2015 v 11:19 | Snapeova |  Fotografické články
V říjnu jsem si po roce zopakovala, ač neplánovaně, výlet do maďarského Egeru. Neplánovaně proto, že původně jsem i s mámou a jejím přítelem měla jet o měsíc později do Miškolce. Byly ale nějaké komplikace ohledně práce u jednoho z nás, tak jsme dostali možnost jet v říjnu znovu do Egeru. S mámou jsme byly docela i rády, protože před rokem jsme si užily hlavně termální lázně, ale z města jsme toho moc neviděly, takže jsme dostaly možnost to napravit. Počasí oproti minulému roku bylo úplně obráceně. Před rokem jsme přijely opálené, letos jsme trošku mrzly :D. Moc to ale nevadilo. Horkou venkovní vodu jsme si užily i tak a ten přechod dovnitř se vždy dal nějak zvládnout. Na chození po městě to bylo v pohodě, protože většinu času nepršelo.

Půlka z celé naší skupiny byla ubytovaná v krásném motýlku Lokomotív. My naštěstí mezi nimi, tak jako minule. Opravdu bychom neměnili. Na snídaně a večeře jsme sice museli kus docházet do toho druhého hotýlku, kde byla druhá půlka lidí, ale to ani trochu nevadilo.

V článku z minulého roku jste si mohli prohlédnout hlavně lázně. Tentokrát mám pro vás především fotky z města, které jsme tentokrát prošli docela úspěšně. Navštívili jsme i egerský hrad. Eger je pěkné město a nevadilo by mi se tam ještě podívat, ale příští rok bych asi nechtěla. Toužím po tom Miškolci, o který jsem letos bohužel přišla. Tak snad se někdy zadaří. Teď už se mrkněte na fotky (které jsou opět z větší části z mobilu, ale některé i z foťáku.