Oheň, led a růže → 6. Ďábel s maskou anděla (2/3)

16. května 2015 v 7:59 | ♥♥Veronika♥♥ |  Oheň, led a růže
Jedna klidnější část, kde spolu Elizabeth a Draco na ošetřovně nadále překvapivě vycházejí a Liz nad tím přemýšlí i se svými přáteli.
***

Po návštěvě Lily Evansové Elizabeth znovu usnula a vzbudila se až večer, o čemž svědčil potemnělý pokoj. Necítila se hladová, takže už jí nejspíš ošetřovatelka nasytila a podala potřebné léky v době spánku. Rozhlédla se po místnosti a zjistila, že u její postele sedí na židli Malfoy a čte si nějakou tlustou knihu. Nechtěla ho vyrušovat. Popravdě ani neměla chuť se s ním hádat, a tak ho jen tiše pozorovala. Až teď si všimla, že měl jemnější rysy v obličeji než jeho bratr. Tento poznatek Liz připadal velice zvláštní, přitom by tomu mělo být naopak, když Tom byl ten s větším hřejivým srdcem. Aspoň tedy podle jejího úsudku.



Ošetřovna se zahalila do tmy, což Draca donutilo odvrátit pohled od knihy, poněvadž přestával vidět na písmenka. V tu chvíli zjistil, že je Rosemanová vzhůru a pozoruje ho.
"Jak dlouho jsi vzhůru, Elizabeth? Měla jsi mě upozornit," vyčetl jí mírně a svou hůlkou zapálil svíčku na jejím nočním stolku.
"Nechtěla jsem tě rušit," skousla si oslovená spodní ret. Nechápala, proč je k ní tak milý, avšak nechtěla tuto vzácnou chvíli pokazit, a tak se rozhodla být taky slušná.
"To je v pořádku. Jak sama víš, mám tě na starosti," usmál se mile blonďák. Úsměv na jeho tváři bylo to poslední, co by od něj kdy očekávala, tudíž jí naprosto vyrazil dech. Jen němě zírala na nečekanou proměnu v tu chvíli naprosto cizího člověka.

"Ehm, co to čteš?" zeptala se nejistě. Nevěděla, jestli má zájem se s ní bavit či nikoli, ale přece jen odpověděl.
"Učím se na zítřejší test z Dějin čar a kouzel."
"Achjo, hrozně zameškám... Mohl by ses učit nahlas? Poslouchala bych tě a tobě by se to líp vštípilo do paměti," požádala ho strachy celá rozechvělá.

Bála se, že na ní vyjede jako už tolikrát. Nestalo se. Místo toho začal předčítat a diskutoval s ní o probíraných historických tématech. Oba v tu chvíli úplně zapomněli na vzájemnou nenávist a chovali se naprosto nenuceně, zcela přirozeně.

Po několika hodinách Draco usoudil, že už je velmi pozdě.
"Měla by ses zase trošku prospat. Musíš nabrat obrovské množství ztracených sil a taky, čím víc budeš odpočívat a spát, tím víc sil nabereš na rychlejší zotavení. To je stará pravda, slečno Rosemanová," ušklíbl se Draco, snažíc se napodobit ošetřovatelku.

Liz v něm v tu chvíli nenašla ani stopy po jakékoliv zlobě či zášti. Poslechla a oddala se klidnému spánku. Mladý Malfoy celou noc nezamhouřil oka a hlídal ji, jak ostříž. Nechtěl si to připustit, ale pomalu si ho získávala a to jim ty společné chvíle teprve začínaly. Co s nimi bude na konci, netušil. Zapřísáhl se však, že si daných čtrnáct dní užije v její společnosti bez sebe menší přetvářky, nebude-li tedy s nimi někdo další.

Následující den dopoledne byla Liz na ošetřovně jen s Poppy. Draco, jak ho teď ve svých myšlenkách oslovovala, měl vyučování. Musela celou dobu myslet na včerejšek. Nevěděla, co to na ní zatraceně hrál či dokonce zda to vůbec hrál nebo to byl doopravdy on a vše předešlé byla jen jeho dokonalá maska padoucha.

V poledne jí zdravotnice přišla dát léky i s potřebnou vyživovací stravou. Opět raději pomocí kouzla. Nebyla si stále jistá, zda by to Elizabeth dokázala všechno pozřít normálním způsobem. Ošetřovatelka tomu dávala tak týden. Chvíli po dvanácté se stavila Lily Evansová, přesně tak, jak včera slíbila, avšak nepřišla sama. V patách měla...Siriuse!

"Lizie! Lily mi včera prozradila, že už jsi vzhůru, ale říkala, že ti stále není nejlíp, že za tebou půjde dnes, tak jsem přišel s ní, nevadí? Potřeboval jsem tě vidět..." Najednou Siriusova slova vyzněla do ztracena, jakoby se ztratil ve vlastních myšlenkách.
"Ne, nevadí, Sirie," usmála se mile oslovená a stiskla svému kamarádovi něžně ruku. Poté si všimla, že hnědovlasý kluk stále stojí, zatímco její kamarádka už si sedla na židli, na které včera seděl Draco.
"Támhle je volná židle, brouku. Posaď se u nás," vyzvala ho žertovným tónem. Posadil se tedy a zapředl rozhovor.
"Tak jak je ti, Lizie?" zeptal se starostlivě.
"Už líp, protože ta největší muka pominula. Tedy, až na ty sny, ale nestěžuji si," usmála se smutně oslovená.
"Ale něco tě trápí,"odtušila znalecky Lily.
"Ano, máš pravdu. Dělá mi starosti škola. Hodně zameškám," přiznala se zkroušeně. O včerejším 'doučování' raději pomlčela.
"To snad nemyslíš vážně. Vždyť ty jsi jedna z nejchytřejších lidí ve třídě, ať jde o jakýkoliv předmět. Hravě všechno doženeš," konejšil jí Sirie, majíc pravdu. Věděla to, ale nechtěla si to přiznat. Byla někdy až příliš skromná.

Samozřejmě se dostalo i na téma, jehož se Liz obávala. Smrtijedi a hlavně Draco Malfoy. "Pořád nemůžu uvěřit tomu, co se říká. Prý tě Fletcherová, Snape a Malfoy zachránili," začal Sirius, upíraje na Elizabeth tázavý pohled.
"Ach, je to pravda. Skutečně mě zachránili a podle toho, co si pamatuji, na celé té věci nese největší podíl Fletcherová," sklopila pohled, aby zakryla své rozpaky. Bylo jí proti srsti přisuzovat smrtijedům něco tak šlechetného, jako je záchrana lidského života.

Když už si Elizabeth myslela, že se na osobu, o které po včerejšku nechtěla moc mluvit, nezeptají, ozvala se Lily: "A co tady na ošetřovně vlastně ten Malfoy pořád dělá? Proč se o tebe tak pečlivě stará, to mu přeci není podobný, nebudeme si nic nalhávat, že?" Teď byla Liz přímo provrtávána zvědavými pohledy svých dvou přátel.
"Pečuje o mě. Pomáhá mi. Netuším proč, ale to není důležité," snažila se Rosemanová ukončit toto jí nepříjemné téma.
"Nechápu, proč se najednou tak zajímá," brblal dál Sirius.
"Třeba chce udělat dobrý skutek," rozesmála se Evansová. Tato představa totiž i jí samotné připadala směšná.
"Musíte to řešit?" začala se už čertit Liz. Chtěla toto záhadné téma, co nejdřív opustit. Zatím bezúspěšně.
"Jen mě prostě zajímá, jaký má důvod tu být. Musí mu to být zatraceně proti srsti, nemyslíte?" nedal se odradit Black, dál se v dané věci rýpajíc.
"Jo, to máš pravdu. Asi mu je celá situace nepříjemná, ale hlavní je, že se o ní stará a to fakt pořádně. Včera jsem toho byla svědkem. A Liz má taky pravdu. Nemá cenu se v tom dál šťourat, kámo,"píchla Lily svého přítele provokativně do žeber, až se ošil. Už však neřekl ani slůvko.

Poté tlachali o zbytku Pobertů, ale už jen krátce. Sirius s Lily museli jít na odpolední vyučování. Měli dvouhodinovku Lektvarů. Elizabeth opět osaměla. Naštěstí se však nenudila, poněvadž jí přemohl spánek. Zdál se jí sen. Byla opět ve své koupelně. Ve vaně plné krvavé vody...a ohně! Všude kolem ní byl v horké lázni oheň. Hořela! Nebyla ovšem ve svém vlastním pekle sama. Opírala se o hruď blonďatého chlapce, Draca Malfoye! Ten jí objímal svými silnými pažemi, jež jí před velkou částí spalujícího ohně chránily...

Elizabeth se opět probudila do potemnělé ošetřovny, kterou osvětlovala jen svíčka na jejím nočním stolku. 'Byl to jen sen,' uklidňovala se roztřeseně v myšlenkách. Tentokrát ovšem za její roztřesené tělo a horké slzy nemohl jen strach, ale i skrytá touha v jí neznámých hlubinách vlastního srdce.
"Děje se něco?" zeptal se Liz dobře známý sametový hlas.

→6. Ďábel s maskou anděla (3/3)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Nessa Nessa | Web | 18. května 2015 v 19:09 | Reagovat

Ďalšia dobrá časť :) Ja len dúfam v nejaký vzťah medzi Liz a Dracom.. :-D

2 Kikča Kikča | E-mail | Web | 19. května 2015 v 18:33 | Reagovat

Tak to je super, těším se na další :3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama