Maďarsko - Siófok

19. května 2015 v 22:29 | Snapeova |  Fotografické články
od 5. do 10. května jsem byla opět na dovolené v Maďarsku. Tentokrát jsme byli v Siófoku, což je město přímo u jezera Balaton. Já osobně jsem balaton viděla poprvé a taková velká vodní plocha mi připomínala moře, takže jsem se cítila opravdu jako na prvotřídní dovolené :D. Mám pro vás spoustu fotek a k nim samozřejmě ještě něco řeknu.

První den jsme dorazili kolem poledne. Ubytováni jsme byli v domě se čtyřmi apartmány. Byl tam i bazén (zatím jen vypuštěný) a gril, který jsme tedy využili. Tahle fotka je zrovna z mobilu, ale jinak je tentokrát naprostá většina fotek z foťáku, takže vypadají lépe.


Byli jsme utahaní z cesty, takže po vybalení se nám nechtělo ještě jít do místních lázní. Šli jsme se tedy projít k Balatonu, který jsme měli v podstatě za barákem. Bylo to jen o jednu ulici, takže opravdu kousíček. Jako první jsme viděli labutě, takže jsem je spolu s jezerem hned zvěčnila


Lidí tam moc nebylo a jezero bylo ještě dost studené, takže já osobně jsem zůstala jen jeho pozorovatelem :D
U pobřeží je spousta apatmánů, hotelů, obchůdků se suvenýry a restaurací, ale byli jsme tam před sezénou, takže většina míst byla ještě uzavřena a vypadalo to tam poněkud mrtvě. To, že tam nejsou davy nám vážně nevadilo, akorát, když se člověk chtěl někde najíst, byl trošku problém najít něco fungujícího :D
*
Druhý den se jelo na výlet do lázní v městě Hévíz. Lázně jsou postavené přímo na termálním jezeře. Mělo by tam být i nějaké pravděpodobně prospěšné bahno, ale na to jsem při té krátké návštěvě nenarazila. Voda měla opravdu příjemnou teplotu, tak akorát a proplouváte tam mezi lekníny. Já jsem jaksi neodhadla sílu jarního sluníčka, takže jsem si namazala jen obličej a ramena a za ty tři hodiny, co jsme byli venku na lehátkách a ve vodě, jsem si úžasně spálila nohy a o trochu míň i ruce :D Bylo to poučení pro příště, že slunce se nemá podceňovat.





Zbylé dva dny už jsme strávili v Siófoku v místních lázních. V ten první den jeli všichni jinam, takže nás neměl kdo vést a jelikož jsme s nimi nebyli hned po příjezdu, nevěděli jsme kde lázně jsou a jak se tam dostat. Věděli jsme na jakou jít zastávku, ale jinak nic, tak jsme šli a zkusili se nějak poptat dvou starších žen. Ochotné byly, což o to, ale jazyky neovládali, maximálně něco v němčině a to zas neovládáme my :D. No nakonec nám nejspíš poradili i dobře, ale trochu jinak, než jsme chtěli. Z mapy jsem zjistila v jaké ulici lázně jsou a jaké mají číslo a pořadatel naší maďarské dovolené říkal, že jsou vzdálené tři kilometry. Tak jsme se vyprdli na autobus, protože jsme se báli, kam bysme se dostali a šli jsme pěšky. Byl to docela horor, protože jsme vyšli chvilku před polednem. Mě pražilo slunce ny ty spálený nohy a ruce a cesta se zdála nekonečná :D. Pořád jsme šli a šli a něvěděli jestli vážně dojdem na správné místo. Naštěstí jsme někoho potkali a byli jsme ujištěni, že jdeme správným směrem. Trochu jsem se vyděsila, když popisné číslo co měly mít lázně, měl nějaký důl, ale šli jsme dál a opravdu jsme došli na místo určení. Akorát, že to nebyly tři kilometry, ale asi čtyři a půl :D

Místní lázně byly dost malinké a byla tam různě teplá voda, ale myslím, že žádná termální. Byl tam bazének pro děti, tobogán a pak velký bazén, kde pouštěli různé bublinky na nichž jste se mohli třeba namasírovat. První den jsem se držela jen ve vodě uvnitř, abych nelezla na sluníčko, druhý den jsem se snažila trochu oplálit záda a zadní část nohou, abych nebyla tak červeno-bílá :D. Poprvé jsem i viděla, že v bazénu byl udělaný bar, kde jste si mohli nechat udělat pití a vypít ho v bazénu. Dobrý měli i systém placení. Nemuseli jste s sebou tahat žádné peníze. Vždy jste jen přiložili k nějaké krabičce hodinky, kterými si otevíráte skříňku, částka se tam načetla a když jste odcházeli z lázní, teprve jste zaplatili útratu z baru nebo z restaurace.





První den jsme tam byli až do večera. Na zastávce jsme pak potkali pani, která byla rozená Maďarka, ale mám pocit, že pracovala pro nějakou slovenskou firmu, takže jsme se s ní krásně domluvili a ona nám poradila s autobusem. Už jsme tedy věděli všechno, co jsme potřebovali vědět ráno :D.

V městě jsme i chtěli nakoupit, ale jelikož jsme zjistili, že obchod je blízko hlavního centra s vodárenskou věží, stihli jsme si při stmívání projít park, kde byla spousta soch z kovu. Některé se nejspíš týkají války a některé zas maďarských významných osobností.








Po nákupu jsme si už za tmy nafotili věž krásně nasvícenou a také její zmenšeninu.



Poslední den jsme z lázní odešli o kousek dřív a šli jsme znovu do města. Tentokrát jsme věž stihli za světla a dokonce jsme vyjeli i nahoru, odkud byl krásný výhled. Věž je prý vysoká 42. metrů.






Nahoře bylo občerstvení a měli tam stylové židle. Výš bylo další občerstvení, kde se s vámi sezení otáčelo a nahoře na obrazovkách byly staré fotografie a pod nimi města a pravděpodobně jejich vzdálenost od tohoto místa, pokud to tedy dobře chápu. Prahu jsme nikde nenašla.



Sto let vodárenské věže:

Vyfotila jsem si ten den i nádraží, na které jsme měli přijet, ale kvůli výluce se do Siófoku v té době přejíždělo autobusy. Pak jsme v parku narazili na altánek v němž byla socha jejich slavnné osobnosti. Po tomto jsme ještě viděli čtyři sochy mučedníků. To jsem si přeložila, ale nepodařilo se mi z nápisu už zjistit, co to je za mučedníky. A blízko věže pak byl pomník, dle letopočtu, k první světové válce.






Zpátky na nádraží v Budapešti jsme zase, po cestě vlakem, jeli i kus metrem a musím říct, že mají krásné moderní metro. Dole v metru si vždy štípáte lístky a pracovníci na to dohlížejí a klidně vás zkontrolují, jestli jste ho vážně štípli, takže pravděpodobně už nepotřebují jiné kontroly. A pak tu mám ještě foto přímo železniční stanice Budapešť Keleti Pályaudvar (východní nádraží) odkud jsme se vraceli přímým vlakem do ČR.



Těch pár dní jsem opravdu užila. Místní lázně tentokrát sice nebyly tak super jako v Egeru, ale musím říct, že to ani tak nevadilo. Celý dny jsem se nemusela o nic starat, mohla jsem v podstatě jen odpočívat a na nic moc nemyslet a to bylo vážně fajn.

Lepší tady bylo to, že sem nejspíš jezdí hodně turistů, takže jsou tu na ně zvyklí a jsou mnohem ochotnější a komunikativnější. Vtěšinou, když se s nimi nějak domluvíte, tak spíš Německy, to hlavně u starší generace. U mladších zas spíš pochodíte s trochou té angličtiny. Maďarštinu jsem nijak nepoužila. Těžko se to dělá, když nevíte, jestli to vůbec správně vyslovíte. Možná něco použiju v časech příštích. Každopádně vím trochu co se jak čte, znám dva pozdravy, umím říct, že nerozumim, napočítám do deseti, možná i dvaceti a znám pár slovíček, ale těžko říct, kolik si toho budu pamatovat třeba za měsíc :D

Maďarština je rozhodně zajímavá a líbilo by se mi jí aspoň trochu ovládat, ale to by se mi líbilo asi u všch jazyků :D

V Listopadu jedem do Miskolce, kde asi bude menší potřeba komunikace, ale uvidíme.

No a ještě jedna věc na závěr. Tak nějak mě napadlo, že bych mohla sbírat HP knížky ze zemí, které navštívím, pokud se mi podaří tam zajít do knihkupectví. Tady se mi to povedlo v poslední den. Chtěla jsem sbírat první díl, ale asi budu sbírat, co zrovna bude nebo co budu chtít, protože tady jsem třeba našla jen šestý a sedmý díl. Sáhla jsem tedy po sedmém a prodavaška se mě ptala, proč si kupuju maďarskou knížku, když maďarsky neumím. Možná očekvala, že je to pro maďarskou kamarádku nebo něco, protože když jsem jí řekla, že jsem fanoušek a sbírám to, vypadala dost uviveně.

Ani já nevím, jestli nejsem náhodou magor, když z toho za celý život dost možná přečtu sotva pár stránek s pomocí překladače, ale nevadí :D

V září se chystám do Londýna a tam bych si ráda koupila nějaké novější vydání, super by bylo, kdybych našla nějaké to nejnovější, co snad má být i ilustrované, ale uvidíme, jestli stihnu koupit aspoň něco, pokud knížky neprodávají i ve studiích.


Doufám, že jste u článku neumřeli (:D) a líbil se vám, nebo aspoň fotky, pokud jste nečetli všechen text.

Byl někdo z vás už v Maďarsku? Na jakém místě a jaké máte zkušenosti?

Pokud jste tam nikdy nebyli, chystáte se nebo vás tato země vůbec neláká?


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ~Freya ~Freya | Web | 20. května 2015 v 12:05 | Reagovat

Krásne fotky :) Až ti závidím výlet (či dovolenku?) :)

2 ♥♥Veronika♥♥ ♥♥Veronika♥♥ | Web | 20. května 2015 v 19:41 | Reagovat

Krásný článek, už těm fotkám rozumím líp. :) Je teda zvláštní, že vás nechali jít do těch druhých lázní samotné. :)

3 Baruš Baruš | Web | 21. května 2015 v 20:39 | Reagovat

ty lázně museli být úžasné. moc ti to závidím musela to být neuvěřitelná pohoda. :) s tou knihou supr nápad. čumím jak blázen na ten text :D

4 Ettelwen Ettelwen | Web | 23. května 2015 v 8:39 | Reagovat

Moc pěkné fotky, a vypadá to i na skvělý výlet, závidím! :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama