Oheň, led a růže → 5. Vina s příchutí krve (2/4)

11. dubna 2015 v 11:19 | Snapeova |  Oheň, led a růže
Jak to dopadne s oběma dívkami po hrůzných událostech v koupelně a po záchraně od Severuse a Draca? Vyjdou z toho obě bez následků? A co se s Liz vlastně stalo, že takhle dopadla? Vše se objasní v dnešní části.
***
Severus začal Samanthe opatrně sundávat z ruky kus své košile promočený krví, když uslyšeli vyjeknutí ošetřovatelky. Nejspíš už z Liz sundala ten ručník a zjistila, jak vypadá. Poppy vyšla zpoza závěsu a tvářila se vyděšeně. Tohle tady ještě neviděla, a tak na trojici udeřila:
"Ráda bych se, pánové a dámo, dozvěděla, co se stalo, protože nevím, jak ji mám vlastně ošetřit, takže to koukejte vysypat." Severus obrátil zrak na potícího se Draca a Samantha také. Oba je velice zajímalo, co se vlastně stalo.
"Já…já jsem řekl jednomu...jednomu barmanovi, aby jí dal Firesix," vykoktal celý rudý Draco. Severus se Samanthou na něj vrhli nevěřícné pohledy.
"To nemyslíte vážně, pane Malfoyi? Kolik jste jí toho dal, že vypadá takhle?" ptala se dál nevěřícně ošetřovatelka.
"Já nevím. Nevěděl jsem, kolik jí tam toho dá. Řekl jsem mu, že jí tam toho má dát tolik, aby jí to bylo nepříjemné. Tohle jsem však nechtěl," řekl téměř plačtivě.



Poppy už se s ním nemínila dál zdržovat a zase se vrátila za závěs. Severus už odmotal Samanthe provizorní obvaz. Z rány stále vytékala krev.
"Eh, madam... Jak jí mám ty střepy vyndat?" zarazil se Snape.
"Nejdřív její ruku umrtvěte vpíchnutím téhle injekce," přinesla mu ji a ukázala, kam má tekutinu vpravit. "Na stolku je pinzeta, namočte ji v dezinfekci a vyndejte s ní všechny cizí předměty z rány," poradila mu ošetřovatelka potom další přesný postup.

Aplikoval tedy injekci, jak mu bylo razeno a pak namočil pinzetu v dezinfekci. Samantha natáhla ruku. Zavřela oči, poněvadž myslela, že to bude hodně bolet. Neuměla si představit, že něco dokáže zajistit, aby tomu bylo naopak. Severus se zhluboka nadechl a pustil se odhodlaně do práce. Musel z rány vylovit větší, ale i malinké střepy skla. Sam sebou pokaždé mírně cukla. Něco přeci jen cítila, avšak nešlo o nic strašného.
Draco stále stál a zíral před sebe. Sam se Severusem poznali, že byl z toho všeho docela v šoku.
"Sedni si, nemůžu se na tebe dívat," poručila mu Samantha. Blonďák sebou tedy hodil na jednu z postelí a složil hlavu do dlaní. Severus se na něj jen zamračeně podíval a odložil pinzetu, za což byla Sam vděčná. Na stolku před ní se kupila hromádka krvavých střepů.
"Střepy už jsem vyndal," řekl hlasitěji Snape, aby ho ošetřovatelka slyšela.
"Výborně, vydezinfikujte ránu a hned jsem u vás," radila dál Poppy.

Severus tedy udělal, co mu řekla. Samantha toho teď cítila víc, ale pořád se to dalo vydržet. Ošetřovatelka odešla od Elizabetiny postele a podívala se na Samantinu ruku, jenž černovlasý kluk držel ve své.
"Ošetřil jste to moc dobře, pane Snape. Teď už se o ni postarám." Párkrát složitě zamávala hůlkou a rána se zacelila. Zůstala však ošklivá velká jizva. Z kapsy pláště vytáhla kelímek s mastí na hojení jizev a potřela jí značnou vrstvou, poté celou ruku ovinula obvazem.
"Je vám ještě něco, slečno? Když pominu ty škrábance a zhmožděniny," tázala se dál Poppy.
"Kotník. Myslím, že ho mám zlomený,"odpověděla Sam, upírajíc pohled na zraněnou nohu. Ošetřovatelka se tedy s ustaraným výrazem přesunula k onomu zranění a zkušeně s nohou zahýbala. V tu chvíli už Samantha vyjekla nesnesitelnou bolestí.

Ošetřovatelka si pro sebe něco zamumlala a opět vytáhla hůlku. Párkrát s ní ve vzduchu objela složité křivky, ale nic se nestalo. Pak pozvedla zrak k Sam a oznámila jí:
"Je to velice komplikovaná zlomenina kotníku. Zahojím vám ji, avšak kosti potřebují čas na zhojení, tudíž týden budete kulhat se zafixovanou nohou a musíte si na ni dávat nějaký čas pozor. Rozhodně si vás tu minimálně do zítra nechám. Nemyslete si, že bych vás takhle někam pustila." Samantha se zatvářila otráveně a dívala se, jak jí Poppy vykouzlila na nohu dlahu. Pak ošetřila i ostatní drobná zranění.

"Bude ta druhá v pořádku?" zeptal se chraplavě Draco. Zdravotnice na něj přísně pohlédla se slovy: "Snad ano. Ošetřila jsem jí, jak se dalo. Na některých částech těla jí ovšem musí dorůst kůže sama, takže si tu pár dnů poleží. Navíc ta koňská dávka, co jste jí dal, byla téměř pětkrát větší, než je nutné množství. Normálně to svědění a pálení trvá 3 hodiny, ale tohle, což je ještě ke všemu naprosto nesnesitelné, bude trvat ještě víc jak 15 hodin. Víte, jak se cítí? Nevíte, že? Je v horoucích plamenech, jako kdyby byla spalována za živa!" Přítomná trojice jen zděšeně vykulila oči, dál ošetřovatelce naslouchajíc: "Uvědomujete si, pane Malfoyi, že byste za tohle mohl jít okamžitě do Azkabanu?"
Blonďák málem zapomněl dýchat, jakmile tento neuvěřitelný, avšak pravdivý fakt slyšel.
"Myslím si ovšem, že jste vytrestaný už docela dost jen samotným pohledem na to, co jste způsobil. Nic na vás neřeknu, ale budete mi tu měsíc pomáhat. Přijdete vždy po večeři a budete tu do tří do rána. Je mi jedno, že nebudete odpočatý. Na to jste měl myslet dřív. Ta slečna si tu pobude přibližně čtrnáct dnů. Celou dobu, co tu bude, se o ni budete starat, tedy hlavně ji hlídat, aby si nic neudělala nebo neutekla. Hlavně teď, dokud působí to vaše svinstvo. Není na to totiž žádný protijed. Mohu její utrpení jen zmírnit lektvary proti bolesti. Bohužel pro ni jí stejně moc nepomohou. Jen ať zůstane raději v bezvědomí. Obávám se však, jestli nebude mít nějaké trvalé následky. Uhodila se velice silně do hlavy. Určitě má otřes mozku. Může mít i výpadky paměti. Vy, pane Malfoyi, nastoupíte už dnes." Draco jen němě, naprosto bez protestů, svůj trest přijal. Mrzelo ho, co té holce způsobil. Sice jí nesnášel, ale tohle by nepřál ani svému největšímu nepříteli.

"Ale, co řekneme ostatním?" zeptala se Samantha nervózně.
"Dobrá otázka, slečno. Nebudeme ani moc daleko od pravdy. Vymyslíme si malou historku. Kde jste ji vlastně našli? Popište mi, jak to tam vypadalo," pobídla je Poppy.
"Našla jsem ji v koupelně," ujala se vysvětlování Samantha, pokračujíc: "Byly tam střepy, asi něco rozbila a všude bylo plno krve," snažila se rozvzpomenout na co nejvíc maličkostí, ale moc jí to nešlo. Tehdy soustředila všechnu svou pozornost na téměř umírající Liz.
"Dobrá, myslím, že to stačí. Nebude to moc těžké. Všem řekneme, že tady přítomná slečna Rosemanová se šla koupat a rozbila sklenku, o níž se ošklivě a nešikovně pořezala. A přitom se silně uhodila do hlavy. Přidáme k tomu ještě nějakou zlomeninu a je to. Vy jste se jí odtamtud snažila dostat a přitom jste si sama zlomila nohu a pořezala se. Tihle dva vám pomohli a donesli vás obě sem. Jsem hodně daleko od pravdy?" otázala se ošetřovatelka a pozvedla jedno obočí.
"Téměř vůbec," usmála se Samantha.
"Tak tím je snad vše vyřešeno. Slečně Rosemanové tohle řekneme také. Když si na to, co se jí stalo doopravdy, nevzpomene, bude to pro ni jen dobře. Pokud si tento incident bude pamatovat a bude ho chtít někomu nahlásit, nikdo by jí neměl bránit, poněvadž takový čin by se neměl nechat jen tak," tím to Poppy vše uzavřela.
"Mockrát děkuji," vydechl s mírnou úlevou Draco.
"Máte za co, pane Malfoyi," usadila ho zdravotnice přísným pohledem.

Ošetřovatelka vzala ze stolku lahvičku s rudým lektvarem, odzátkovala ji a poručila Sam, aby vypila její obsah. Šlo o dokrvovací lektvar. Chutnal odporně. Když ho Samantha naráz do sebe kopla, zakřenila se.
"Jestli jste chtěla dýňový džus, slečno, tak vás asi zklamu. Ten tu nevedu," řekla Poppy a z hlasu jí zazníval žertovný podtón. "Vy dva teď mažte pryč." Severus chtěl trochu protestovat, ale hned zavřel pusu, když na něj zdravotnice přísně pohlédla, dodávajíc: "Vy, pane Malfoyi, se umyjte a trochu se seberte. Čekám vás tu přesně za hodinu." Draco přikývl a společně se Severusem odešel.

"Cítíte se dobře, slečno Fletcherová?" zeptala se zdravotnice své pacientky, ta odpověděla:
"No, bylo mi i líp, ale jde to." Ošetřovatelka pokývala zamyšleně hlavou, ale pak se přece jen zeptala:
"Myslíte, že byste byla schopná pomoct mi, dostat jí do pyžama?" pohodila rukou k Liz.
"Oh, no jistě." Sam se značně ulevilo, bála se, že půjde o něco vážnějšího.

Poppy se tedy vrátila za závěs. Sam opatrně slezla z postele a zkusmo se postavila i na zraněnou nohu. Bylo to docela dobré, téměř bezbolestné. Odkulhala tedy k Elizabethině posteli. To, co viděla, už ovšem vůbec nepřipomínalo Liz. Byla zafáčovaná od hlavy až k patě. Vypadala jako mumie.
Alespoň jí nebude nepříjemný dotyk toho pyžama. Přes obvazy už nemůže přeci nic jiného cítit, pomyslela si s povzdechem Samantha.
"Co nejméně se jí dotýkejte, navléknete jí horní část pyžama a já zas tu dolní," upřesnila zdravotnice. "Dobře,"přikývla Sam a soustředila se.
Potřebovala jí dostat do sedu. Výhoda byla, že Elizabeth neměla poškrábaná záda. Nedosáhla na ně, takže ta jediná byla celkem v pořádku. Vzala jí tedy pod rameny a sebrala poslední zbytky sil, jenž ještě měla. Povedlo se jí Liz zdvihnout, ale aby jí zas nespadla, tak si musela za ní kleknout a dostat na ní tu zatracenou košili. Ještě štěstí, že nebyla přes krk. Poppy mezitím bravurně navlékla kalhoty. Přece jen už v tom měla praxi. Samantha do jednoho rukávu košile prostrčila Lizinu pravou ruku a po menším boji i tu levou. Pak slezla z postele, stále Elizabeth držíc pod rameny, a opatrně tu holku položila zpět na polštář. Zapnula jí knoflíky.
Ošetřovatelka Sam poděkovala a hnala ji, celou unavenou, se převléct a do postele, přičemž jí s ukládáním pomohla. Samantha byla velice vděčná, že může konečně v klidu ležet. Rozbolela jí pěkně hlava a v ruce to občas trochu štíplo. Nechtěla si už říkat o žádný lektvar. Zdálo se jí to zbytečné. Uvelebila se v měkké posteli a okamžitě usnula.

Zanedlouho ji však vzbudil šepot nějakých lidí. Když otevřela jedno oko, zjistila, že jí vytrhla ze snu ošetřovatelka, jenž předávala Dracovi instrukce. Sam spala maximálně hodinu, tudíž se cítila pořád znavená, ale věděla, že už neusne. Otevřela tedy obě oči, koukajíc na dvojici, stojící mezi jejím lůžkem a Elizabethiným.

Ošetřovatelka Dracovi řekla vše potřebné a odešla do své kanceláře. On si povzdechl a rozhlédl se po ošetřovně. Zpozoroval, že je Samantha vzhůru a pozoruje ho. Přešel k ní. Odsunula se na jednu půlku postele. Váhavě se tedy posadil a zahleděl se na ni.
"Promiň mi to, Sam," řekl, hladíc jí po ještě vlhkých vlasech.
"Proč se omlouváš mně? Měl by ses spíš omluvit jí," domlouvala svému kamarádovi vážným hlasem. "Chtěl jsem tu holku jen ztrapnit a znepříjemnit jí ten večer. Chtěli jsme to přece všichni," vysvětloval blonďák, upírajíc na Samanthu zoufalý pohled.
"Ano, Draco, to jsme opravdu chtěli, ale myslím, že nikdo z nás, kromě Bellatrix, neměl v úmyslu jí hned zabít. Proč si jí tam musel dát něco tak nebezpečného? Nestačil by úplně normální svědivý lektvar nebo kouzlo? To by jí nic neudělalo kromě nepříjemného drobného svědění," zavrtěla Semi bezradně hlavou, dívajíc se Dracovi hluboko do jeho šedých očí.
"Já vím. Bella mi prostě řekla, co mám říct barmanovi. Neměl jsem nejmenší tušení, co se skrývá za tím názvem," svěsil mladý Malfoy ramena, jak zpráskaný pes.
"Ale to tě neomlouvá," šeptala rozzlobeně Samantha. "Víš, co jsi mohl způsobit? Mohla umřít! Uvědomuješ si vůbec, že nechybělo málo a zabil jsi člověka?" vykulila nevěřícně oči na kluka vedle sebe, jenž se jí najednou zdál zcela cizí.
"Jednou stejně budeme zabíjet nebo ne?" řekl opět roztřesený Draco s beznadějí v hlase.
"Eh... to ano," zarazila se Sam, podařilo se jí však znovu svůj hlas nalézt a získat tak náhle ztracenou rovnováhu. "Nemusíme to, ale dělat Brumbálovi přímo pod nosem," řekla už rozhodněji, pokračujíc: "Nechceš jít přece sedět k mozkomorům ještě, než se zúčastníš přijímacího rituálu, ne?" zdvihla tázavě jedno obočí.
"Ne to nechci," zakuňkal se svěšenou hlavou a zadíval se na druhou postel, na níž klidně ležela zafáčovaná Elizabeth.

"Abych pravdu řekla, docela jsi mě tímhle zklamal, ale mám pocit, že už si vážně potrestaný dost,"povzdychla si Sam a zkřížila ruce na prsou.
"Neměl jsem Bellu poslechnout. Myslel jsem si, že je to něco jako svědivý prášek. Kdybych však věděl, o co jde." hájil se tichounce její společník, ale hlas mu vyzněl do ztracena. Nevěděl, co by udělal. Sam mu jemně vískala jeho blonďaté vlasy, doufajíc, že ho trochu uklidní a opřela se o čelo postele.
"Pojď, opři se taky," vyzvala svého kamaráda, dodávajíc: "Musíš být asi též dost unavený. Můžeš i usnout, vzbudím tě, kdyby se něco dělo," usmála se.
"Díky," pípl Draco, když se i on přesunul zády na čelo postele: "ale radši se pokusím být vzhůru, nechci pokazit i tohle. Můžou mě vyhodit ze školy a klidně i zavřít. Rodiče by to nepřežili. Nejspíš by mě vydědili." Sam smutně pokývala hlavou. Vzala jeho ruku do své a povzbudivě ji stiskla, věřila mu, že by tohle vědomě neudělal. Věděla, že tu holku chtěl jen ztrapnit. Bohužel poslechl Bellatrix a to se mu vymstilo.

Blonďák na ní vděčně pohlédl a zeptal se: "Co dělá ruka? Ještě to bolí?"
"Občas to štípne nebo škubne, ale to je v pohodě. Už jsem v pořádku, ona to bude mít na dýl a možná s následky," pohodila Samantha hlavou ke stále spící Elizabeth
"Měla bys zase zkusit usnout. Nespala jsi ani hodinu a musíš být vyčerpaná," radil své kamarádce moudře mladý Malfoy.
"Máš pravdu, asi bych to měla zkusit. Zůstaneš tady?" zeptala se dívka s nadějí v hlase.
"Jestli ti tu nepřekážím?" pokusil se o úsměv.
"Samozřejmě, že ne," řekla a sesunula se zpátky do spací polohy. Draco se začal probírat jejími vlasy, což jí neuvěřitelně uspávalo. Do pěti minut opět upadla do říše snů.

5. Vina s příchutí krve (3/4)
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Nessa Nessa | Web | 17. dubna 2015 v 18:46 | Reagovat

Konečne som dohnala zameškané! :-D Aj keď som si trochu musela objasniť, čo sa deje, ale.. v každom prípade - kapitola veľmi dobrá ^^

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama