Oheň, led a růže → 5. Vina s příchutí krve (1/4)

5. dubna 2015 v 6:59 | Snapeova |  Oheň, led a růže
Elizabeth má nemalý problém, zdá se, že má i velmi blízko ke smrti, ale připlete se do toho Samantha a těžko říct, jak se zachová. Později se na scéně objeví i Severus s Dracem. Moje první část páté kapitoly je napínavá a možná i trochu děsivá. Jsem zvědavá, co na nový vývoj událostí řeknete :)
***
Samantha pozorovala, jak si Draco s Liz přiťukávají. Nechtělo se jí věřit tomu, že by se s ní chtěl jen tak bavit. Měla pocit, že v tom bude nějaký háček. Blonďák od ní po přípitku odešel a sedl si na jemu určené místo. Bezstarostně se začal bavit s Bellatrix, ale Sam si všimla, jak pokradmu pokukuje po Elizabeth. Stále ho tedy pozorovala a najednou viděla po jeho tváři přeběhnout potěšený úšklebek. Otočila se směrem k Liz, zjišťujíc, že se váhavě zastavila a začala se jemně třást. Sklenka jí vyklouzla z prstů a roztříštila se o zem. Sprška skla se rozlítla všude kolem.



Samantha nechápala, proč ta holka najednou tak vyvádí.
'Chce snad upoutat pozornost nebo co?' mihla se jí hlavou lehce uvěřitelná myšlenka.
Nebelvírští si očividně ničeho nevšimli, bavili se zrovna mezi sebou a o něco se přeli. Najednou se Elizabeth z očí začaly kutálet slzy. Sam na nečekaný výjev emocí civěla s otevřenou pusou. Nic takového rozhodně nečekala. Draco se vedle ní jen potěšeně usmíval jak měsíček na hnoji. Z ničeho nic Liz utekla.
"Běž rychle za ní a pak nám povyprávíš, jaký byl na tu couru pohled," sykla Samanthe do ucha Bellatrix, jenž se jí najednou objevila za zády a zasmála se svým šíleným smíchem. Sam začínala mít divné tušení, že se děje něco nepatřičného a nanejvýš znepokojivého.

Uposlechla Bellatrix a šla zjistit, co se té citlivce stalo.
'Že by byla tak blbá a jejich urážky by jí došly až v tu chvíli?' zeptala se Sam sama sebe v duchu a rty jí zdobil škodolibý úšklebek.

Vběhla do jejich ložnice. Elizabeth tam nebyla. Sam tedy usoudila, že se šla umýt, asi chtěla jít hned spát a celý dnešní večer zaspat či zapomenout. Pak si ovšem všimla převráceného proutěného stolku na noviny. Už vážně nechápala, co se tu děje. Připadala si jak v blázinci.

Slyšela, že v koupelně teče voda. Došla tedy k názoru, že se Liz šla přeci jen umýt, pak ovšem Sam nešlo na rozum, proč jí sem Bella poslala. Přišlo jí to celé podivné, ale nechtěla narušovat Elizabethino soukromí. Rozhodla se, že počká v ložnici, než vyjde. Pak by měla lehce zjistit, co jí Draco udělal a to třeba i násilím.
Najednou se k Samanthe, sedící na své posteli, doneslo bolestné zasténání či tlumené vyjeknutí? Už se jí to vážně přestávalo líbit, a tak vběhla do koupelny. Zjistila, že Elizabeth bude nejspíš v místnůstce s vanou. Dala se tím směrem a snažila se otevřít dveře, ale nepohnuly se ani o píď. Zkusila pár odemykacích kouzel, ale ani ta nepomohla. Dveře byly nejspíš nějak zaseknuté.

Samantha pomalu začala mít strach, protože každou chvilku slyšela bolestná sténání.
'Snad si, doprčic, nechce kvůli nim něco udělat,' zoufala si ve svých temných a chmurných myšlenkách. Netušila, že by jejich urážky mohla tak špatně snášet. Poodešla tedy o pár metrů dozadu a rozeběhla se, jak jí to daný prostor umožnil. Plnou silou narazila do dveří. Nic.

V tu chvíli uslyšela hlasité vyjeknutí. Zkusila to tedy znovu, dávajíc do toho všechnu sílu, co měla. Rozrazila dveře zrovna v momentě, kdy Elizabethina hlava zmizela pod karmínově rudou hladinou.

Sam zpanikařila, chtěla co nejrychleji vykročit směrem k vaně. Smekla se jí ovšem noha, poněvadž zakopla o Elizabethino oblečení. Dopadla tak nešikovně na morkou podlahu, až jí ošklivě křuplo v kotníku. Zavyla bolestí, ale snažila se jí ignorovat. Potřebovala tu holku vytáhnout, než se utopí. Lehla si na břicho, plazíc se co nejrychleji až úplně k vaně. Nepřemýšlela a prostě se celou půlkou těla ponořila do krvavé vody, šátrajíc rukama, až narazila na Elizabetinu ruku. Sebrala poslední síly a zatáhla. Po ne zrovna krátkém boji, se jí podařilo bezvládnou Liz přetáhnout přes okraj vany na zem.

"Pro Merlina, ona nedýchá!" zakřičela Sam, které už tekly slzy z očí a z hlasu jí zaznívala hysterie smíšená s čirým zoufalstvím. Neznala žádná kouzla první pomoci, tak musela po mudlovsku. To naštěstí uměla i většina kouzelníků. Nejdříve Elizabeth dostala na bok a několikrát jí udeřila dlaní mezi lopatky, aby podpořila uvolnění dýchacích cest, ale velký účinek to zřejmě nemělo. Poté ji položila na záda a začala s masáží srdce.
Samantha do toho dávala všechno a trvalo nějakou chvíli, než Elizabeth konečně začala vykašlávat vodu a nabrala vědomí.
"Oh, díky Merline," oddechla si Sam a rychle mezitím vzala velikou osušku, jež ležela nedaleko. Byla sice taky mokrá, ale potřebovala Liz do něčeho zabalit, aby jí mohla nějakým způsobem dopravit co nejrychleji na ošetřovnu.
Samanthina úleva však netrvala dlouho. Elizabeth se evidentně probrala k úplnému vědomí a začala vyvádět. Od stěn se odrážel její křik, který zněl až nelidsky. Sam se k ní přiblížila a hodila přes ni ručník. Nemohla, ale vědět, že to Rosemanové způsobí ještě větší bolest. Při svém snažení, zachránit té holce život, si ani nestihla všimnout, že měla kůži snad na každém centimetru jejího nahého těla rozškrábanou do krve, až do masa. Tekly z ní, dle v tu chvíli přehnaného mínění její mokré spolužačky a zachránkyně, úplné potoky rudé horké tekutiny. Zděsila se. Zašátrala pro svou hůlku do šatů, které už byly úplně zmáčené a zkrvavené.

Po několika sekundách svou hůlku úspěšně vylovila. Dřevo bylo trochu navlhlé a tak doufala, že ta voda nebude mít na její funkčnost vliv. Zkusila několik hojivých kouzel, co si pamatovala, ale vůbec nic nezabíralo, ba naopak. Elizabeth se bránila, kopala kolem sebe, škrábala a kousala. Oči měla vytřeštěné zděšením a neustávala v křiku.
"Hořím, to pálí! Né! Pomoc! Nech mě být! Nedotýkej se mě! Neupaluj mě už, prosím! Radši mě zabij! Slyšíš?! Zabij mě, prosím!" zavřeštěla ještě silněji.
Samantha, jenž už byla celá poškrábaná a pokousaná, na ní civěla s nevírou v očích.
'Pro Merlina vždyť ona mě prosí o smrt,' honilo se jí hlavou.
"Do prdele, co se to tu děje!" zařvala hystericky Fletcherová, snažíc se opět přiblížit s ručníkem k Liz.

*
Severusovi přišlo, že už byla Samantha pryč nějak moc dlouho, a navíc ho to na Křiklanově večírku ten večer vážně nudilo. Sebral se k odchodu.
"Počkej, jdu taky," řekl Draco, který se tvářil otráveně. Vydali se tedy mlčky bradavickými chodbami. Brzy byli ve ztichlé společenské místnosti. Nevěděli, zda můžou jít až do Samanthina pokoje, a tak se usadili do křesílek u krbu. Chtěli na ni raději počkat, než půjdou spát.

Najednou slyšeli z dívčích ložnic šílený křik. Severus se zamračil, načež Draco provinile polkl. Snape nechápal, co se to tam může dít. Doufal, že se ty dvě do sebe nepustily. Vstal a vyběhl rychle po schodech do dívčích ložnic s Dracem v patách, ale když byli v půlce, schody se jim pod nohama proměnily v hladkou skluzavku.
"Doprčic, kterej blbec tohle vymyslel," zaklel Severus, jenž dopadl na koberec ve společenské místnosti.
Nevěděl, jak se tam teď dostane. Jediná možnost byla vylézt tam nějakým způsobem po zábradlí. Když jim tahle nebezpečná cesta nakonec vyšla, vběhli do prázdné ložnice a ihned si všimli otevřených dveří do koupelny, odkud se výkřiky ozývaly.
"To mě radši zabij!" uslyšeli s Dracem, soudíc, že to řekla Rosemanová.
Severus už neváhal, zdálo se, že situace je vážná a vlítl do koupelny. Klukům se podařilo rozrazit dveře od části s vanou zrovna, když se Elizabeth povedlo odstrčit od sebe Samanthu. Ta nic takového nečekala a odkutálela se o pár metrů dál. Liz se v sedu stočila do klubíčka. Bolest byla tak spalující, že už si vážně přála, aby celou tuhle situaci někdo ukončil co nejrychleji. Třeba klidně tím, že by jí zabil.

Pokožka Elizabeth opět začala šíleně svědit, což zas překonalo bolest. Něco ve skleničce, kterou vypila na večírku s Malfoyem, jí nutilo k nemyslitelnému a udržovalo to její mysl plně bdělou, i když Liz úplně nedocházelo, co způsobuje svým počínáním. Zdálo se proto, že účinky ještě zesílily, protože už jen tak nehrozilo, že by zas upadla do bezvědomí, i přes nepopsatelná muka, jež zažívala.
Začala si v sedu znovu drásat nohy, ruce a všechno na, co dosáhla. Teď už neodlupovala pouze kůži, ale za nehty jí zůstávaly i kousky jejího masa, které se jí ve vaně podařilo jen místy odkrýt. Celá situace byla horší než v tom nejšílenějším hororu. Oba kluci konsternovaně hleděli na scénu před sebou, a ani jedna z dívek si jich nevšimla. Samantha netušila, co si počne, zkusila se zvednout, ale hned zas s bolestným zavitím spadla. Ten kotník byl nejspíš nepěkně zlomený.

"Ty!" vykřikla Liz, když zpozorovala Draca, jenž se konečně pohnul směrem k nim. Opatrně udělal další krok.
"Nepřibližuj se, ty shnilý červe! Tohle sis přál, že?" V tu chvíli byla Liz plně při smyslech. Strach a vztek jí však zcela ochromily a začala zase prosit o smrt: "Tak už mě zabij, prosím," plakala, pokračujíc: "Máš, co jsi chtěl! Vidíš mě trpět, tak už to ukonči," upřela na něj odevzdaný pohled.
"Ale já tohle nechtěl," rozhodil blonďák zoufale rukama a rozeběhl se k těm prosícím očím. Elizabeth se lekla a začala kolem sebe opět mlátit. Nedošlo jí, že kousek od ní je vodovodní kohoutek a praštila se do hlavy.

"Do prdele, kolik jí tam toho ten kretén dal? Tohle jsem vážně nechtěl," bránil se Draco, který koukal na Liz, jenž byla opět v bezvědomí, protože rána byla příliš silná, a nevěděl, co si počít. Samantha si ničeho nevšímala a mezitím se doplazila k Elizabeth. Konečně jí mohla zabalit do té osušky. Potřebovala to provést rychle, jinak ta holka vykrvácí. Už musela ztratit slušné množství krve, alespoň podle jejího mínění. Natáhla se na zem pro svou hůlku, kterou předtím odhodila, ale naneštěstí si nevšimla skleněných střepů všude kolem. Liz musela asi něco rozbít i tady. Střepy se jí zaryly do ruky a udělaly jí hlubokou řeznou ránu přes půl předloktí, z níž ihned prýštila krev. To už se konečně vzpamatoval i Severus. Odstrčil Draca a rychle přiklekl k Samanthe.

Dával si dobrý pozor na střepy a mokrou podlahu. Snažil se zachovat si chladnou hlavu. Sako hodil na zem a ze své košile utrhl cár látky. Poté jej velice pevně obmotal kolem Samantiny paže tak, aby co nejvíce stáhl ránu a nedostalo se do ní další množství krve. Vypadalo to, jako kdyby zaškrtil kousnutí hadem.
"Díky," pohlédla na něj vděčně, pokračujíc: "ale už se o mě nestarej. Radši jí dones na ošetřovnu. Dlouho už nevydrží. Já to už nějak zvládnu," dokončila a pokusila se o konejšivý úsměv
"To teda nezvládneš! Podívej se na sebe. Máš zlomenou nohu! Z té ruky dřív nebo později vykrvácíš a to ani nemluvě o všech těch škrábancích a možných dalších zraněních!" vysvětloval jí nevěřícně vytočený Snape.
"Ne, to je v pohodě, Severusi, vezmi jí tam. Říkám, že tu nějakou dobu vydržím nebo se tam nějak doplazím," přemlouvala ho drobet žertovně.
"Nehodlám s tebou diskutovat! Draco jí vezme. Postarám se o to, aby ses dostala na ošetřovnu včas i ty," rozhodl nekompromisním hlasem černovlasý chlapec. Než stačila vznést jedinou námitku, vzal jí bez větší námahy do náruče se slovy: "Draco, zvedni Rosemanovou a jdeme nebo to nestihneme," poručil, nepřipouštějíc sebemenší námitky.

Mladý Malfoy zaváhal. Bál se, že Elizabeth zase začne vyvádět. Nejradši by odsud utekl, ale přece není zbabělec.
"Hned," zakřičel na něj už netrpělivý Snape, vydávajíc se obezřetně na cestu. Draco tedy opatrně vsunul paže pod Liz zabalenou v ručníku a zvedl jí. Čekal, zda se neprobere a nevyškrábe mu oči, avšak vypadalo to, že je v hlubokém bezvědomí

Schody byly stále změněny na skluzavku, protože se jich dosud nedotkla žádná dívčí noha od vpádu kluků na pro ně zakázané území Zmijozelu, a tak Severus se Sam opatrně sklouzl dolů. Následoval ho neohrabaný Draco a byl rád, že při tom Liz nezlomil některou z končetin.
Samantha omotala Severusovi své krví pokryté paže silně kolem krku a zabořila mu obličej mezi krk a rameno. Začínala omdlévat bolestí a ztrátou krve. Snape cítil, jak její sevření ochabuje.
"Vydrž, Semi," mluvil na ni, dodávajíc: "Už tam skoro budeme." Přidal ještě víc na rychlosti.
Draco to měl těžší. Jeho zraněná nespolupracovala, protože už v bezvědomí byla. Nesla se mu velice obtížně, ale snažil se ze všech sil její bezvládné tělo udržet ve svém náručí a přitom jít svižným krokem. V duchu si opět vyobrazil koupelnu plnou krve a Elizabeth, celou rozdrásanou až do masa. Bylo to opravdu šílené, až příliš. Nic takového by v životě nikomu udělat nechtěl. Přál si docílit pouze toho, aby ji trochu svědila kůže. Věděl však, že účinky mají po třech hodinách pominout a do té doby už by byla asi pěkně zoufalá, ale ten barman jí tam musel dát minimálně trojnásobnou dávku, takže ji to nesvědilo trochu, nýbrž nesnesitelně.
´Proč jsem jen tu zatracenou Bellatrix poslouchal? Nemuselo se nic takového stát. Teď už je však příliš pozdě plakat nad vybuchlým kotlíkem,´ pomyslel si.

Severus rozkopl dveře ošetřovny a rychle vešel. Samantha byla stále trochu při vědomí.
"Co se stalo?" zhrozila se Poppy.
"To teď není důležité! Musíte je rychle ošetřit nebo obě vykrvácejí," vysvětlil vyděšeným, třesoucím se hlasem černovlasý mladík ve zkratce.
"Která je na tom hůř?" zeptala se ihned ošetřovatelka
"Tamta,"pohodil Snape hlavou k Liz. Samanthu mezitím posadil na jednu z postelí, ale nedovolil jí, aby si lehla. Musela zůstat při vědomí.

"Pane Snape, vyznáte se v lektvarech?" optala se Poppy. Severus se málem urazil. "Samozřejmě."
"Tak jděte do mé kanceláře a na pravé straně je skříň. V té najděte dokrvovací lektvar, dezinfekci, lektvar proti bolesti a mast na hojení ran. To všechno mi přineste a nezapomeňte na obvazy," poté se otočila na druhého chlapce se slovy: "Položte tu dívku na postel a nestůjte tam jak tvrdé y!" obořila se na blonďáka zdravotnice. Ten stále nerozhodně stál u vchodu na ošetřovnu s bezvládnou Liz v náručí. Severus mezitím odběhl do kanceláře ošetřovatelky.

Poppy nevěděla, komu se má věnovat dřív. Elizabethin stav vyžadoval její okamžitou pozornost, ale Samantha také potřebovala docela rychle ošetřit. Provizorní obvaz dávno prosákl a krev jí kapala na šaty. To už se vrátil Severus.
"Myslíte si, že byste dokázal z její rány vyndat střepy a vyčistit ji?" zeptala se Snapea.
"Snad ano," odpověděl.
"Dobrá, musím se věnovat té druhé slečně. Když budete potřebovat radu, tak si řekněte," informovala ho malá ženuška a zatáhla kolem lůžka s Liz závěsy.

→5. Vina s příchutí krve (2/4)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama