Normální život

24. března 2015 v 10:09 | Snapeova |  Krátké povídky (Harry Potter)
Řekla jsem si, že se každý měsíc pokusím uveřejnit jednu krátkou povídku na přání, abych s tím trochu hla a neuveřejňovala povídky, které si lidi přáli před rokem. Tady je povídka za březen a snad se mi bude dařit dál. S kapitolovými povídkami je to těžší. Jdou mi hrozně pomalu, protože nemám čas.

Tahle povídka je pro Irenu. Jedinné zadání byly čtyři postavy a To Harry, Ginny, Ron Hermiona. Nic zvláštního mi do hlavy nelezlo a nakonec jsem se rozhodla sepsat úplně první nápad. Není to nic moc dějového. V této povídce jde spíš o to období těsně po válce a o život a pocity těchto postav. Snad se někomu tato povídka zalíbí :)
***


Ginny vešla do dvoupatrové novostavby, která měla být brzy jejím novým domovem. Harry hned při kupování nového obydlí vyslovil přání bydlet s ní, a proto měla rozhodující slovo v tom, jestli ho Harry opravdu koupí. Trochu ji tím překvapil, ale zároveň byla ráda, že touží po společném životě.
Rozhlédla se po budoucím obýváku a kuchyni. Všude ji zatím vítaly jen holé bílé stěny a prázdné nedodělané podlahy, až v další místnosti narazila na Harryho, který se rozhodoval, kam umístí věci ze svého dosud velmi skrovného majetku. Usmála se, přišla k němu a pověsila se mu kolem krku.
"Kam dáš svůj úžasný výstavní kulový blesk?" políbila ho.
"Nad tím si taky lámu hlavu, asi bude mít své místo v obýváku," zasmál se trochu.

Stále ho objímala, ale trochu se odtáhla, aby mu viděla do očí.
"Za týden hrají Sudičky v kouzelnickém klubu U skřeta. To je nedaleko. Půjdeme, viď?" zeptala se ho.
"Sudičky, vážně?" ozvalo se za nimi a oba se otočili po hlase.
"No jasně," zazubila se Ginny.
"To jsem nevěděla," řekla na to Hermiona.

"Dostala jsem super nápad, Ron s Hermionou půjdou s námi. Může to být takové první dvojité rande," nadchla se Ginny a Harry se na ni podíval s mírně pozvednutým obočím.
"To přátelé dělají. Chodí spolu na akce a na dvojitá rande," zasmála se zrzka a Harryho překvapovalo, jak dokáže být bezstarostná.
"Kdy naposled jsme dělali něco normálního jako tohle?" dodala ještě Ginny.
"Má pravdu, zní to přece skvěle," přizvukovala jí Hermiona.
"Fajn, proč ne," povzdychl si trochu Potter. Ne, že by mu ten nápad byl tolik proti srsti, ale přeci jen, s Ronem a Hermionou strávil celou tu dobu pátrání po viteálech až do války, ale Ginny má možnost si užívat snad poprvé v životě, a rozhodně by s ní tedy byl nejraději jen ve dvou, co nejvíce. Kdo ví, jak dlouho bude mít možnost žít tenhle normální život.

Ginny si všimla nálady svého přítele.
"Harry, nemysli si, že já se netrápím pro Freda nebo ostatní, ale my musíme žít tady a teď a nemyslet v jednom kuse na ty, co nás opustili. Tím je nevrátíme. Musíme se naučit být šťastní s tím, co máme, pak by byli šťastní i oni, kdyby to viděli. To by ti jistě řekl i Brumbál," zašeptala.

Atmosféra v místnosti náhle zamrzla.
"Jak víš, co by Brumbál řekl?" vyjel na ni chlapec a vydupal z místnosti. Ginny se podívala na svou kamarádku.
"Je to příliš čerstvé," špitla ona. Ginny pokývala hlavou a šla jí ukázat zahradu. Zrovna, když Hermionu zavedla k houpačce, kterou tam Harry dal den před tím, objaly jí zezadu něčí paže. Hermiona se trošku uculila a Ginny se otočila na svou lásku.

"Mrzí mě to zlato. Vím, že máš pravdu. Moc rád půjdu na to tvoje dvojitý rande na koncertě plném uřvaných mladých holek," líbnul ji na krk a Ginny se upřímně rozesmála nad jeho prohlášením.

Hned na to zahlédla, jak se k nim přes zahradu blíží Ron.
"Omlouvám se, zdržela mě mamka," rozhazoval rukama na cestě k nim.
"Zase brečela?" povzdychla si Ginny zkroušeně.

"Jo, děsí ji, že další dvě děti jí odejdou z domu. Uklidňoval jsem ji, že se mnou to nebude tak rychlé, že nejdřív musíme s Hermionou vyřešit bydlení. Mám ale pocit, že ji to stejně moc neuklidnilo," zkonstatoval sklesle.
"Ona to zvládne, budeme ji hodně navštěvovat," pousmála se trošku jeho sestra.
"Ale teď to nechme být. Mám pro tebe novinku Rone," usmála se Hermiona a vylíčila svému příteli Ginnin nápad. Ron byl nadšený podobně jako ona a tak bylo o programu jednoho večera příštího týdne rozhodnuto.
*
O týden později postávali oba mladí muži před domluveným podnikem a vzájemně poukazovali na nedostatky ve svém vzezření, které se snažili napravit, než děvčata přijdou. Chtěli na své dívky dobře zapůsobit. Nakonec však stejně vzaly ony dech jim. Přišly společně v šatech ke kolenům. Každá měla jinou barvu a střih a jinak upravené vlasy i udělané líčení, ale obě byly okouzlující a člověk je takhle normálně rozhodně neviděl. Ron dokázal jen zírat. Nezmohl se na slovo.

"Jste obě krásné," ohodnotil Harry děvčata i za něj a políbil svou vyvolenou. Vešli dovnitř a zrovna se začínalo hrát. Jak Harry předpokládal, klub byl plný hlavně mladých lidí. Samotnému mu sice bylo jen osmnáct, ale nějak se mezi ně nedokázal počítat. Uvnitř byla převážně tma. U baru si objednali pití a zaujali místa vzadu. Na podium bylo dobře vidět odevšad.

Ač to Harry nečekal, připadal si náhle šťastný. Vedle sebe měl své zamilované přátele, sám objímal tu nejlepší dívku, jakou jen mohl nalézt, a navíc se hřál v příšeří anonymity. Nikdo na něj nevrhal obdivné nebo jiné pohledy, nežádal fotku, podpis nebo odpovědi na své otázky. Políbil Ginny do vlasů a tělem mu proudila energie z té úžasné a živoucí hudby. V tu chvíli mu bylo jasné, že Sudičky už asi budou jeho nejoblíbenější kapelou navždy a tohle jedna z jeho nejlepších vzpomínek, i přes to, že to byla chvíle zdánlivě obyčejná a bezvýznamná.

On a Ron vyzkoušeli v průběhu večera různá zajímavá pití, a jelikož nebyli zvyklí pít, odcházeli z klubu celkem přiopilí a bez svých partnerek by se zřejmě daleko nedostali. Potáceli se ztichlými uličkami a smáli se. Zato Hermiona se začínala utápět ve strachu, který jí počínal svírat srdce tak moc, až měla pocit, že jí ho rozmáčkne. Neustále se otáčela a okřikovala kluky, což však bylo zcela marné.
"Co je s tebou?" zajímala se Ginny.
"Ale nic," šeptla Hermiona a začínalo jí docházet, že teď už by se neměla bát chodit venku. Neměla by se bát podívat za další roh, neměla by tam očekávat svou smrt. To všechno už je přece pryč. Bylo zvláštní být najednou v bezpečí. Nevěděla, jestli si na to někdy zvykne, nebo jestli bude už navždy opatrná a vystrašená. Jejich cesta doopravdy proběhla bez jakékoliv katastrofy a i Ginny se ulevilo.

Obě dívky uložily kluky vedle sebe v obýváku Harryho domu. Do schodů je takhle přiopilé tahat rozhodně nechtěly a tak snesly nějaké polštáře a přikrývky a sami si ustlaly opodál. Brzo ráno, ještě za tmy, je probralo skuhrání jejich přítelů. Oba se docela rychle rozeběhli pryč, každý do jedné z koupelen v domě. Děvčata na sebe vrhla pobavené rozespalé pohledy a vyhrabala se z dek. Ginny přišla za Harrym do koupelny. Byl v sedě zhroucený nad mísou a ona se posadila za něj a pohladila ho po zádech.
"Sakra, co tohle je?" zaskuhral.
"Dost jsi to míchal a neposlouchal jsi, že se to nemá. Tady to máš, žiješ normální život, tohle k tomu patří," zahihňala se.
"Sakra…, tak teď nevím co je horší," zahuhlal a znovu se mu zvedl žaludek. "Jestli tohle nebo bojovat se zlem, zachrčel pak.
Ginny ho opečovávala celý den, než se dal trochu dohromady, a s Hermionou oběma klukům vyprávěly, co včera blábolili a dělali, čemuž se museli všichni smát.
-------
Za korekturu děkuji Kate
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Anketa

Budete číst povídku na pár Severus Snape/Hermiona?

Ano
Ne
Možná, uvidím podle prvních kapitol

Komentáře

1 Jituš-xoxo♥ Jituš-xoxo♥ | Web | 24. března 2015 v 15:47 | Reagovat

Líbí se mi jak píšeš :) máš dobré nápady a dává to smysl, někdy čtu některé povídky a vadí mi, že jsou psané úplně nesmyslně :/ :D

2 Snapeova Snapeova | Web | 26. března 2015 v 21:56 | Reagovat

[1]: Děkuju, to mi taky hodně vadí, proto se opravdu snažím, aby moje povídky měly hlavu a patu.

3 Casion Casion | Web | 27. března 2015 v 13:17 | Reagovat

Pekný príbeh, je milé vidieť ich v naozaj normálnom živote, ako sa bavia, užívajú si a aj znášajú dôsledky opice :D I keď, stavím sa, že v čarodejníckom svete na to majú nejaký elixír :D :D

4 Snapeova Snapeova | Web | 27. března 2015 v 16:22 | Reagovat

[3]: Jo, myslím, že Hermiona jim pak určitě i něco namíchala :D

5 Anna Elizabeth Potter Anna Elizabeth Potter | E-mail | Web | 28. března 2015 v 10:39 | Reagovat

Moc pěkná povídka :) už dlouho jsem žádnou nečetla a tak tohle pro mě bylo pěkný návrat do světa HP sama už totiž skoro vůbec nepíšu FF. Takže díky a opravdu se ti to povedlo :) Je těžké vymyslet něco originálního :/

6 Irena Irena | 27. dubna 2015 v 19:57 | Reagovat

Díky upřímně jsem přesně tohle očekávala!!! :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama