Recenze →Jaroslava černá: Sedmého sedmý

27. ledna 2015 v 10:19 | Snapeova |  Knižní recenze
Zjistila jsem také, že mi v pc zůstaly ležet dvě recenze z minulého blogu, které jsem sem ještě nepřidala, takže teď zveřejňuji tuto a tu druhou přidám v příštím měsíci, abych vás nezahrnula jen starými věcmi :D
Název: Sedmého sedmý
Autor: Jaroslava Černá
Počet stran: 224
Vydáno: 14. 01. 2013
Nakladatelství: MOBA
Mé celkové hodnocení: 60%
Oficiální anotace: Končí starý rok, začíná nový? A v okamžiku, kdy odbíjí půlnoc, si Klára uvědomí, že letos oslaví její mladší dcera Simonka sedmé narozeniny. V té chvíli na ni dolehne strach, dosud skrytý až někde v hloubi jejího nitra. Vzpomene si, co se stalo sedmého července v roce, kdy bylo sedm let jejich starší dcerce, a jako útržek vzpomínky z dětství se jí vybaví prožitá bolest a ztráta v jejích vlastních sedmi letech. To poznání, že vždy v sedmém roce života přichází událost, kterou nedokáže ovlivnit, ji naplní obavami z budoucnosti, nejistotou, ale i touhou poznat pozadí vlivu záhadných sedmiček. Ochromená strachy a s pocitem, že miluje jen napůl a svůj život žije také jen napůl, marně hledá pochopení v sobě i ve vztazích kolem sebe, až se náhodou setká s paní Helenou a Pierem…


---
Tato kniha pro mě byla opravdu zvláštní. Takovou jsem ještě nečetla. Docela se mi na tom líbilo, že se tam nachází a celým příběhem proplétá jakási magie, která nejde vysvětlit nijak vědecky. Po lidi, co těmto věcem vůbec nevěří, to možná bude hloupost. Mě to zajímalo.
Velmi se mi líbily ty náhledy do minulosti. Nejdřív, když hlavní hrdince vyprávěla matka o tom, co se stalo, když bylo Kláře sedm let a pak, když Klára zavítala do archivu a podle starých spisů si představila dokonale situaci, která se odehrála před spoustou let její praprapra bábě. Tyhle scény byly hezky zpracovány, což považuji za velké pozitivum na celé knize.
Kláru jsem si příliš neoblíbila. Nedokážu přesně říct proč. Celá kniha je vlastně jedno velké poučení. Neměli bychom utíkat od problémů a toho, co se nám zdá už ztracené. Mnoho věcí je jen v naší hlavě a vždy bychom se měli snažit věnovat se své rodině, tak jak si zaslouží. No a taky, že kolem nás přece jen je nějaké to nadpřirozeno, ale to už je na každém. Takže o tomhle všem ten příběh je.
Jak už jsem řekla, byla to pro mě docela zvláštní kniha, první polovina mě až tolik nebavila, až v druhé půlce mě najednou začala zajímat každá další stránka. To už jsem pak musela knížku co nejdřív dočíst. Takže první půlka slabší, druhá už byla čtivá, napínavá a velmi zajímavá.
Pro všechny bych knihu asi nedoporučila. Doporučuji jí těm, které zajímají nadpřirozené věci a lidská psychika. Každého kniha zaujmout nemusí. Když to vezmu celkově, tak se mi docela líbila.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Fey Fey | Web | 27. ledna 2015 v 19:29 | Reagovat

Já se zajímám o psychologii, ale bohužel mě kniha příliš nezaujala. Už jenom kvůli své anotaci. Takže číst, ji nebudu. :-)

2 Ettelwen Ettelwen | Web | 28. ledna 2015 v 19:01 | Reagovat

Popravdě řečeno tohle asi není, určitě není kniha po kterém bych sáhla. Už obálka je mi něčím nesympatická.

3 Kačíí Kačíí | 30. ledna 2015 v 10:23 | Reagovat

Tak o téhle sylším poprvé, nikde jsem na ní nečetla recenzi, ani jsem ji nikde neviděla. Nejspíš ji nebudu číst:) Ale pěkná recenze:3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama