Oheň, led a růže → 2. Mučitel (1/3)

30. ledna 2015 v 15:29 | ♥♥Veronika♥♥ |  Oheň, led a růže
Tuto kapitolu psala ♥♥Veronika♥♥ a ve své kapitole vám představuje i svou postavu, Elizabeth. Mám pro vás první část, kde si přečtete pokračování událostí ve vlaku.
***
Zrychleně dýchala. Nemohla uvěřit tomu, co viděla. U nich v Krásnohůlkách by se tohle stát nemohlo. Rozeběhla se k té nebohé holčičce. Stoupla si před ní tak, aby ji ochránila vlastním tělem. Raději ať ublíží jí, než téhle k smrti vystrašené dívence.
"Dost!" zopakovala přímo do očí rozzuřené vlasaté…slečně? Ne, tak se to zjevení nazvat nedalo. Útočnice byla zlostí bez sebe a třásla se po celém těle neovladatelným vztekem.



"Sestži, zatraceně, co se…pžestaň na mou sestžu mížit!" vyjekl na Bellatrix jakýsi hoch v jejím věku. Nemohla popřít, že byl hezoun, ale tímto si ji znepřátelil. Tohle si nemohla nechat líbit, a tak vykřikla:
"Co si to dovoluješ, ty šišlo?! Nevíš, kdo já jsem?" vykulila na pobaveného hocha své veliké vražedné oči.
"Ne, to opravdu netuším, že by čaodějnice?" dusil se smíchy oslovený. Už to prostě nemohl vydržet.
"Tos přehnal! Prote-" vyslovovala Bella pomalu a jistě kouzlo, když v tom jí přerušil ten zrádce vlastní krve!
"Ale noták, Bells, přece se nebudeš zbytečně rozčilovat," rozesmál se Sirius. Stoupl si vedle dusícího se nováčka, dal mu přátelsky ruku kolem ramen a dodal: "Teda Liz, to bych do tebe neřekl! Od školky ses dost změnila! Máš úžasnou sestru, Nicku. Belle se kromě mě a mých přátel nikdo moc nepostaví."

"Jak to, že jsem vás tady ještě neviděl?" zeptal se Lucius, který společně s Dracem přišel Bellatrix na pomoc.
"To bude asi tím, že jsou nový," rozchechtal se už z plných plic Sirius. Liz se zatím i s rozklepaným děvčátkem postavila po boku svého bratra.
"Tak to asi budete mít nový přírůstky do té vaší ujeté partičky, co?" poznamenal Draco a ušklíbl se nad tou představou. Úplně se mu z ní zvedl žaludek, až si musel znechuceně odplivnout.
"Copak, Dráčku, je ti špatně?" ušklíbl se jízlivě James a s rukama v kapsách se postavil vedle Liz.
"Ještě jednou mi takhle řekneš a chcípneš, Pottere!" zasyčel nebezpečně Draco a namířil na vysmátého Jamese hůlku.

"Jako školní prefekt Nebelvíru odebírám Zmijozelu deset bodů za míření hůlkou do obličejů Nebelvírským a…novým studentům!" zahřměl z ničeho nic Remus, který právě přišel ze strany Pobertů. V patách mu byl samozřejmě Peter, který už se celá ta léta snažil Pobertům lézt do zadku.

"Ach, Lupine, v tom případě mi nezbývá nic jiného, než odebrat Nebelvíru dvacet bodů za urážky na cti Zmijozelu," utřel ho Lucius a spočinul pohledem na Nickovi: "a za nevhodné chování," dokončil svůj rozsudek a upřel výsměšný pohled na Jamese.
"Ty!" Potter funěl a snažil se ovládnout, aby něco neřekl. Nechtěl přijít o další zbytečné body, když věděl, že Lucius si vždy najde nějakou záminku.

Lupin to na něm viděl, a tak ho raději popadl za paži. Totéž učinil se Siriusem, který nabíral v obličeji nebezpečné množství rudého odstínu. O Nicka se postarala jeho sestra, která stále nemohla uvěřit tomu, co se právě odehrálo. Natož pak tomu, co se mohlo stát! Ta obludná vlasatá šereda málem ublížila jejímu bratrovi! Odvedli dívenku k jejím vrstevníkům a šli se co nejrychleji někam zašít. Pobertové se modlili, aby jejich kutloch v době jejich nepřítomnosti někdo neobsadil. Měli štěstí…

"Jste v pořádku?" zeptal se Sirius nováčků, když dorazili k nim do kupé. Peter za nimi, jako vždy, poslušně zavřel.
"Ach, ano..." vykoktala stále napůl oněmělá Liz, třesoucí se po celém těle.
"Lizie, je mi to tak líto. Pojď ke mně," objal jí ochranitelsky Sirius, snažíc se jí aspoň trošku uchlácholit. Téměř v tu chvíli zapomněl, že nejsou v kupé sami, a tak měl svým kamarádům, kromě Nicka, co vysvětlovat.

"Ehm, promiňte, že rušíme vaší intimní chvilku," odkašlal si James, jenž vyjeveně hleděl na Liz schoulenou svému kamarádovi v náruči. Ten jí ochranitelsky objímal silnými pažemi, zasypával ji polibky do vlasů a šeptal:
"Neboj se, jsi v bezpečí, princezno. Nikdo a nic ti neublíží!"

Sirius jen velmi neochotně zvedl hlavu od toho křehkého stvořeníčka, jenž se mu choulilo v náručí, a pohledem vyhledal Jamese.
"Naše rodiny se znají, přátelí se. Lizini rodiče stojí taky proti Voldemortovi a stejně jako my všichni tady, se i oni nebojí vyslovovat jeho jméno. Liz znám už od osmi let. Slíbil jsem jejím rodičům, že společně s Nickem na ní dáme pozor a taky to dodržím!" ukončil své vysvětlení a až v tu chvíli zaregistroval Lizin upřený pohled do jeho tváře.

Objal ji tedy pevněji a políbil na čelo. Jakmile se rty dotkl její jemné kůže, zavřela oči a věděla, že je v těch správných rukou. Tady ji nebezpečí, číhající za dveřmi jejich kupé, nedostane!

Cesta za okny spěšného Bradavického vlaku rychle ubíhala. Najednou začaly mizet paneláky, domky a upravená pole. Místo toho vše pomalu vystřídaly neupravené louky a stále hlubší divoké lesy. Až nakonec nikde nezbylo sebemenší památky či stopy po mudlovské civilizaci. Bradavický expres vjel do kouzelného světa, kde nic nebylo nemožné! Mladí studenti a rovněž i nezkušení kouzelníci se ani nenadáli a už slyšeli skřípat brzdy. Dorazili na místo.

"Jo!" zaradoval se James hlasitě, když uviděl známé nástupiště na kraji zapovězeného lesa. "Pšššt! Tiše, Lizie spí," zašeptal podrážděně Sirius. Nechtěl, aby něco či někdo tu nevinou dušičku v jeho rukách vzbudil. Vypadala tak překrásně…
"Siriusi, kamaráde... Je mi líto, ale stejně ti Liz někdo vzbudí. Na chodbičkách je teď rušno, jak…" Remus byl náhle přerušen prudkým otevřením dveří a ďábelským až mrazivým smíchem.
"Nemusíš ani chodit na chodbu, ty podvraťáku!" spustila na rozzuřeného Blacka jeho sestřenice Bellatrix. Liz se při jejích slovech vzbudila. Nešlo je přeslechnout!
"Už jsi tady zase čaodějnice?" osopil se na Bellu vytočený Nicolas a postavil se jí čelem. Daná osoba se uchechtla a utrousila:
"Copak šišlo? Stýskalo se ti snad?" S těmito slovy k ubohému Nickovi přišla tak blízko, aby mu mohla stoupnout na nohu a zarýt podpatek pěkně hluboko do nártu, až se mu zaleskly slzy v očích. Teprve teď poznával i zápornou stránku této školy - krutost! Poté bylo tomuto klukovi navíc plivnuto do obličeje. Až pak Bellin podpatek opustil jeho nárt.

Tahle událost Elizabeth rozpálila doběla. Nikdo nebude takhle ubližovat jejímu bráškovi, to nedovolí! Vytáhla hůlku, pronesla:
"Experiamus!" a namířila ji na Bellu. Ta to nečekala a tak vylítla ze dveří kupé, čímž nabrala i celu svou partičku, jenž jí do té doby stála v patách. Celá tahle tlupa mladých Smrtijedů narazila do protější zdi.

Pobertové nemohli uvěřit tomu, co se právě odehrálo přímo před jejich očima a tak si nevšimli Draca. Ten se z náhlého útoku vzpamatoval jako první a s namířenou hůlkou zakřičel:
"Serpensortia!" Na zem se před Liz snesl had. Couvla. Pohyboval se však velice mrštně. Hbitě jí začal svým tlustým tělem ovíjet tak silně, až nemohla dýchat. Svalila se i s hadem na zem. Zadunění při dopadu na podlahu přivedlo Poberty opět do reality.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Budete číst povídku na pár Sirius/Hermiona?

Ano 40.8% (40)
Ne 34.7% (34)
Možná, uvidím podle prvních kapitol 24.5% (24)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama