Oheň, led a růže → 1. Snobský večírek (2/2)

24. ledna 2015 v 23:19 | Snapeova |  Oheň, led a růže
Druhá část mé první kapitoly s pokračováním večírku u Malfoyových. Příští kapitola bude od mé spolupisatelky ;)
***
Samantha už měla všeho po krk. Našla si nejtemnější kout místnosti, sedla si na zem a pozorovala dění kolem. Periferním viděním zaregistrovala,že se k ní někdo blíží. Podívala se, kdo to je a spatřila Severuse.
"Můžu?" ukázal na zem vedle ní.
"Jistě," odpověděla mu s mírným úsměvem a dál se nepřítomně dívala na tančící páry. Po několika minutách se na Severuse znovu podívala a zvědavost jí nedala: "Všimla jsem si, že ti dnes tvoje máma dala kravatu do růžové barvy. Jak se jí to proboha povedlo?"


"Řekněme, že můj otec by se postaral o to, abych si jí vzal, pokud bych dělal scény. Několikrát jsem si jí odmítl vzít, pak tam přišel, takže jsem neměl na vybranou," vysvětloval naštvaně šeptem a oči upíral na svá kolena.
"Aha," řekla posmutněle a vyptávala se se špetkou naděje v hlase dál: "Takže doma žádná změna?" zvedl smutný pohled jejím směrem a řekl jen:
"Prosím tě, nebuď naivní. Nikdy se to už nezmění. Pokud přece jen ano, tak jedině k horšímu. Snažím se ho příliš neprovokovat. Jeho mlácení nějak přežiju, ale nechci, aby to odnášela máma na, které si zlost vybíjí nejvíce!"

Celý vzteky zrudl, avšak na tónu řeči nedal své rozhořčení znát. Sam tohle jeho ovládání stále klidného, občas až mrazivě jízlivého, hlasu nesmírně fascinovalo.
Nepatrně kývla hlavou a dodala:
"To chápu. Už se asi dost těšíš do Bradavic, co?"
"Jo, každé léto na to čekám, jako na smilování, ale to přece víš. Alespoň, že občas můžu vypadnout ven a promluvit si s někým normálním," pousmál se malinko Severus.

"S tím ženichem mě Dracova matka opravdu zaskočila," změnila Samantha raději téma hovoru. "Jak může tyhle tradice někdo ctít? Vždyť je to na palici," postěžovala si tichounce, ale zcela otevřeně, což nebylo vždy zvykem.
"Na tohle máme stejný názor, ale matka už mi několikrát ukazovala pár holek, abych si prý vybral. Zatím to nikdy nedošlo dál, ale pokud by mělo, tak raději uteču z domu. Musím to nějak vydržet do sedmnácti a pak se odstěhuju někam daleko. Matku bych ze všeho nejraději vzal s sebou. Mám takový pocit, že pokud bych odešel, tak by jí otec umlátil," svěřil se své věrné společnici, opřel si hlavu o stěnu za sebou a sledoval dění kolem. Samantha mu krátce sevřela ruku na znamení, že mu rozumí a pak se zvedla.
"Měla bych se jít trochu projít před očima dospělých, aby si nemysleli, že jsem se někde zašila," usmála se.

Viděla, jak se Severus zadíval kamsi za její rameno, a než se stihla otočit, už slyšela Luciusův úlisný hlas.
"Neruším?" s přemáháním nasadila milý úsměv a otočila se.
"Samozřejmě, že ne. Jen jsme probírali zkoušky NKÚ, které budeme v tomhle roce skládat," odpověděl pohotově Severus a na znamení opovrhování těmito zkouškami, hodil oči v sloup.
"Jistě. Ještě, že už to mám za sebou, byla to dost otrava," řekl znuděně a dál Severusovi nevěnoval sebemenší pozornost. Zaujala ho Sam, která před ním stála bez jediného pohnutí. "Smím prosit?" zeptal se galantně. S radostí by ho poslala do určitých míst, ale věděla, že by si pěkně zavařila. Nejen sobě, ale i zbytku své rodiny, takže se jen usmála a odpověděla: "Samozřejmě, bude mi ctí."

Lucius si ji odvedl na parket, a jelikož hrála jen pomalá hudba, přitiskl si ji sobě. Dala by snad všechno za to, aby v sídle jeho rodičů hrála i rychlá hudba, ale tohle byl jejich večírek, takže nebyla naivní a snažila se to nějak v klidu přetrpět.

"Škoda, že je tu tolik lidí," zašeptal Sam do ucha a ona se zachvěla odporem. Nevěděla, jak by se od něj měla dostat, aniž by působila nezdvořile. Očima vyhledala svého otce a upřela na něj prosebný pohled. Alan pochopil a vydal se na taneční parket. Poklepal Luciusovi lehce na rameno: "Mohu?"
"Ale jistě, pane Fletchere," řekl opět tím svým úlisným hlasem oslovený a jen nerad se od Samanthy odlepil. Teď když s ní tančil její otec, už byla klidná.
"Díky, tati," vydechla.
"Není za co. Otravoval tě?" zeptal se Alan a dokonale skrýval své znepokojení.
"Trochu ano. Bez problémů bych mu jednu vrazila nebo bych ho nějak pěkně zaklela, ale k tak ctěné osobě, jakou je Lucius, si to prostě nemohu dovolit," svěřila se, doufajíc, že použila ta správná slova, aby svého otce nenaštvala. Alan by to na jejím místě tolik neřešil, ale to netušil nic o tom, jak to s tímhle klukem chodí ve škole. Na ni se jen usmál a zašeptal:
"Tak půjdeme domů, co říkáš? Vanessa už tamhle usíná v křesle. Pro ni je to obzvlášť nudné, když se tu nemůže ani proběhnout. Seženeme mamku, co ty na to?" mrkl téměř neznatelně na svou okouzlující dceru.
"Jo, fajn, taky už mě to tu pomalu unavuje," souhlasila a snažila se skrýt obrovskou vlnu nadšení, která ji v onu chvíli naplňovala.

Když byli všichni pohromadě, šli se rozloučit s hostiteli.
"Snad nechcete odejít?" zeptala se naoko zklamaně Penelopa Malfoyová.
"No, už bychom měli," odpověděl Alan a dodal: "Je přeci jen docela pozdě a holky by se na zítřejší den měly pořádně vyspat, obzvlášť Vanessa. Zítra se dozví, do které bude chodit koleje," usmál se na svou nejmladší dcerku.
"Ach, ano, upřímně doufám, že do Zmijozelu," řekla Penelopa a Marcussouhlasně přikývl.

Než se se všemi rozloučili, uběhla ještě další půl hodina. Severus si zrovna povídal na druhé straně místnosti s Dracem, tak se Samantha šla ještě rozloučit s nimi.
"Čau kluci, my už jdeme, takže se mějte pěkně a uvidíme se zítra ve vlaku," usmála se. "Berete nohy na ramena docela brzo," poznamenal pobaveně Draco a pokračoval: "Nuda, co?" šťouchl Samanthu do žeber.
"Docela jo," zasmála se a dodala: "Tak ahoj, už fakt musím," pokrčila rameny s omluvným úsměvem.
"Měj se," odpověděli a Sam se vydala za svými rodiči a sestrou, kteří již vycházeli z místnosti.

Když přišli domů, hodiny odbíjely půlnoc. Všichni byli pořádně unavení, takže se jen rychle osprchovali a zapadli do postelí.

*

Ráno Smanathu probudil velký náraz. To se její milovaná sestřička zveselaujala buzení.
"Jsi blázen? Kolik je?" zeptala se Vanessy unaveně a naštvaně zároveň.
"Devět, takže bys asi měla vstávat. Jo a ještě jsem nebyla ve sprše," řekla rozesmátá Vanessa a rychle z ní slezla. Než se Samantha mohla vzpamatovat, stihla se její sestra již zamknout v koupelně. Odebrala se tedy nejdřív do kuchyně, odkud se linula úžasná vůně palačinek.

"Dobré ráno, Semi," pozdravili ji její rodiče.
"Dobré ráno," řekla a uprostřed pozdravu si zívla.
"Dáš si palačinku s borůvkovou marmeládou nebo s jahodovou?" zeptala se s úsměvem mamka.
"Mami, na to se přece nemusíš ptát. Jasně, že s borůvkovou," uculila se její dcera. Když si sedla, snažila se rozvést jejich ranní konverzaci.
"Píšou něco zajímavého?" zeptala se otce schovaného za novinami, zatímco si brala do ruky teplou palačinku.
"Ne, nic zvláštního," usmál se na ni, přes stůl a odložil noviny.

V deset se do koupelny konečně dostala i Samantha a musela opravdu pospíchat, aby to stihla. Rychle se vysprchovala, oblékla si džínovou sukni a tílko, načež se nalíčila a učesala. Po cestě si nandávala jedny ze svých oblíbených, dlouhých náušnic a řetízek.

Když přišla dolů, bylo půl jedenácté a všichni velmi netrpělivě čekali v kuchyni.
"Nechápu, co ti vždy trvá tak dlouho," sykla na Vanessu, která se potěšeně usmívala, že se její sestra nemohla pořádně zkrášlit.

Pan Fletcher zmenšil všechny zavazadla a nastrkal si je do kapes. Potom se vydali na zahradu, kde se každý rodič přemístil s jedním dítětem. Ocitli se přímo na nástupišti 9 a ¾, které již bylo zaplněno dětmi a jejich rodinami.

Na nástupišti vládl naprostý chaos jako každý rok. Alan i Katherine svoje dvě dcery několikrát políbili a objali. Když už poprvé zahoukal vlak na výstrahu, obě si rychle vlezly dovnitř a šly si najít kupé. Prošly půlku vagonu a pak narazily na jedno, kde zatím seděl jen Severus. Sam i Van se sním pozdravily, otevřely okno a vystrčily hlavy, aby je jejich rodiče našli. Samantha v davu lidí Severusovi rodiče nenašla, takže usoudila, že hned odešli.

Paní Snapeová by ráda zůstala do odjezdu vlaku pokaždé, ale její manžel vždy spěchá, aby ji odvezl domů a mohl do práce. Myslí si, že čekat na něco, co považuje za nedůležité, není potřeba. Jejich syn přece není od nástupu do Bradavic žádné malé dítě, a tak ho vždy jen doprovodí na nástupiště a odejdou.

Vlak se pomalu dal do pohybu a ony mávaly svým rodičům. Matka na ně chrlila poslední rady. Pak ještě zakřičela, ať jí dají hned vědět, do jaké koleje se Vanessa dostala. Když jim za obloukem rodiče zmizeli z dohledu, zavřely okno a sedly si. Jejich klid ovšem narušila nebelvírská parta. Pobertové zrovna hledali volné kupé, když narazili na to jejich.

"Á, ahoj Srabusi," spustil James posměšně.
"Vypadni," řekla mu rázně Sam.
"Aháá, já asi ruším, co? Vy tady máte rande, takže jdu nevhod," zasmál se vlastní poznámce. Sirius a Peter vybuchli smíchy.
"Prej rande, Dvanácteráku, haha…jsi fakt dobrej," smál se Sirius a utíral si slzy smíchu. Severus už se chtěl zvednout, ale Samantha ho předběhla.
"Laskavě vypadněte nebo vám ty vaše uhihňaný držky zavřu a garantuji vám, že to se vám líbit opravdu nebude," pronesla výhružně a namířila na Jamese hůlkou. Oba se chystali něco říct, když se za nimi ozvalo:
"Nějaký problém?" výjimečně byla docela ráda, že Luciuse vidí, ale klidně by si s nimi poradila sama.
"Všechno v pořádku," usmál se na něj hraně James a pohnul se k odchodu.
"Nezapomeňte si užít to rande," dodal a z chodbičky byl ještě slyšet blbý smích Petera a Siriuse.

"Měli bysme jim konečně pořádně ukázat, kdo je tady pánem," řekl Lucius, který se posadil vedle Severuse. Do kupé se nahrnul i Draco a za ním vlezdoprdelkové Rick a Dave. Nakonec vešla Bellatrix, která za sebou zavřela dveře a dodala:
"Neboj, Luciusi, však oni dlouho provokovat nebudou," usmála se ďábelsky.
"Kdo to vlastně byl?" zeptala se očividně vyjukaná Van.
"To byli takoví pošuci z Nebelvíru, kteří pořád otravují a myslí si, jak jsou vtipný," vysvětlila jí její sestra a ostatní přikývli.
"No, ale proč vás nemají rádi?" zeptala se naprosto nechápavě Van.
"To bude asi tím, že my jsme ze Zmijozelu a oni z Nebelvíru," vysvětlila jí drobet jízlivě Bellatrix.
"No a to je nějaký důvod, proč se nesnášet?" pokrčila nevině rameny. Belly se občas až bála. Neustále jí naháněla husí kůži. Všichni na Vanessu upřeli nevěřícné pohledy.
"Tyhle dvě koleje se nikdy neměly rády, protože se nepohodli jejich zakladatelé. To ti musí jako vysvětlení stačit," utnula svou mladší sestru rázně Sam. Vanesse to přišlo nesmyslné, ale už se na nic neptala.

"Než sem dorazí ta tlustá bába s vozejkem tak umřu hlady. Jdu za ní, chce někdo něco?" zeptala se otráveně Bellatrix, když se zvedala, dodávajíc: "Vás se neptám," ukázala rychle na Ricka s Davem, kteří už si chtěli naporoučet tunu sladkostí, jako vždycky.
"Možná vezmi pár čokoládových žabek a nějaké bonbóny, protože všichni jsou očividně nerozhodní," pronesla Sam. Bellatrix se jen otočila na patě a odešla.

Tito Zmijozelští vedli obyčejné řeči o nadcházejícím školní roce, když v tom zaslechli výkřik. Otevřeli dveře od kupé a podívali se zvědavě ven. Kousek od nich v uličce ležela Bellatrix a na ní nějaká prvanda. Všem bylo jasné, co se stalo. Děvče pravděpodobně běželo a nekoukalo na cestu, tudíž logicky následovala srážka s Bellou.

"Já…se moc omlouvám," kuňkla malá dívka, která se mezitím zvedla. To už se zvedla i Bellatrix.
"Jo tak ty se omlouváš, jo?" pronesla výhružně a namířila na ní hůlku: "Copak tě rodiče neučili, že bys měla koukat na cestu?" obličej měla zkřivený zlostí: "Na co máš oči? Na okrasu rozhodně ne!"

Děvče se nezmohlo ani na slovo. Bellatrix na ní šeptem seslala nějakou jednoduší mučící kletbu. Dívenka se předklonila a začala hrozným způsobem zvracet. Bella jí mířila hůlkou přímo na žaludek, čímž ho bolestivě svírala, aby vyvolala zvracení.
"Dost!" ozvalo se z druhé strany chodbičky.

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Budete číst povídku na pár Sirius/Hermiona?

Ano 40.8% (40)
Ne 34.7% (34)
Možná, uvidím podle prvních kapitol 24.5% (24)

Komentáře

1 Kačíí Kačíí | Web | 25. ledna 2015 v 11:37 | Reagovat

Super kapitola!:)
Strašně moc se mi tahle povídka začíná líbit!:) Těším se na další:)

2 Snapeova Snapeova | Web | 25. ledna 2015 v 11:50 | Reagovat

[1]: Tak to nas obe moc tesi :)

3 Fey Fey | Web | 25. ledna 2015 v 18:12 | Reagovat

Kapitola je skvělá, jako ta předchozí. Nemůžu se dočkat další kapitoly a bduu jí očekávat co nejdříve. :D

4 Kikča Kikča | E-mail | Web | 29. ledna 2015 v 21:14 | Reagovat

Krásná, dokonalá kapitola. Nemám slov :-D
Hrozně moc se těším na další :-) i když musím dohnat předchozí kapitoly :-D

5 Snapeova Snapeova | Web | 29. ledna 2015 v 22:26 | Reagovat

[4]: Předchozí je jen jedna ;)

6 Hanka Hanka | E-mail | 31. ledna 2015 v 16:34 | Reagovat

Super!

7 Scrat Scrat | E-mail | Web | 22. února 2015 v 8:56 | Reagovat

První kapitola a hned tolik akce, to je super! :-) Jsem zvědavá, jak to dopadne :) A skvěle jsi vystihla Bellatrixin charakter, tohle by ona určitě udělala ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama