Leden 2015

Oheň, led a růže → 2. Mučitel (1/3)

30. ledna 2015 v 15:29 | ♥♥Veronika♥♥ |  Oheň, led a růže
Tuto kapitolu psala ♥♥Veronika♥♥ a ve své kapitole vám představuje i svou postavu, Elizabeth. Mám pro vás první část, kde si přečtete pokračování událostí ve vlaku.
***
Zrychleně dýchala. Nemohla uvěřit tomu, co viděla. U nich v Krásnohůlkách by se tohle stát nemohlo. Rozeběhla se k té nebohé holčičce. Stoupla si před ní tak, aby ji ochránila vlastním tělem. Raději ať ublíží jí, než téhle k smrti vystrašené dívence.
"Dost!" zopakovala přímo do očí rozzuřené vlasaté…slečně? Ne, tak se to zjevení nazvat nedalo. Útočnice byla zlostí bez sebe a třásla se po celém těle neovladatelným vztekem.

Recenze →Jaroslava černá: Sedmého sedmý

27. ledna 2015 v 10:19 | Snapeova |  Knižní recenze
Zjistila jsem také, že mi v pc zůstaly ležet dvě recenze z minulého blogu, které jsem sem ještě nepřidala, takže teď zveřejňuji tuto a tu druhou přidám v příštím měsíci, abych vás nezahrnula jen starými věcmi :D
Název: Sedmého sedmý
Autor: Jaroslava Černá
Počet stran: 224
Vydáno: 14. 01. 2013
Nakladatelství: MOBA
Mé celkové hodnocení: 60%
Oficiální anotace: Končí starý rok, začíná nový? A v okamžiku, kdy odbíjí půlnoc, si Klára uvědomí, že letos oslaví její mladší dcera Simonka sedmé narozeniny. V té chvíli na ni dolehne strach, dosud skrytý až někde v hloubi jejího nitra. Vzpomene si, co se stalo sedmého července v roce, kdy bylo sedm let jejich starší dcerce, a jako útržek vzpomínky z dětství se jí vybaví prožitá bolest a ztráta v jejích vlastních sedmi letech. To poznání, že vždy v sedmém roce života přichází událost, kterou nedokáže ovlivnit, ji naplní obavami z budoucnosti, nejistotou, ale i touhou poznat pozadí vlivu záhadných sedmiček. Ochromená strachy a s pocitem, že miluje jen napůl a svůj život žije také jen napůl, marně hledá pochopení v sobě i ve vztazích kolem sebe, až se náhodou setká s paní Helenou a Pierem…

Oheň, led a růže → 1. Snobský večírek (2/2)

24. ledna 2015 v 23:19 | Snapeova |  Oheň, led a růže
Druhá část mé první kapitoly s pokračováním večírku u Malfoyových. Příští kapitola bude od mé spolupisatelky ;)
***
Samantha už měla všeho po krk. Našla si nejtemnější kout místnosti, sedla si na zem a pozorovala dění kolem. Periferním viděním zaregistrovala,že se k ní někdo blíží. Podívala se, kdo to je a spatřila Severuse.
"Můžu?" ukázal na zem vedle ní.
"Jistě," odpověděla mu s mírným úsměvem a dál se nepřítomně dívala na tančící páry. Po několika minutách se na Severuse znovu podívala a zvědavost jí nedala: "Všimla jsem si, že ti dnes tvoje máma dala kravatu do růžové barvy. Jak se jí to proboha povedlo?"

Můj boj → 1. Mlsání zakázáno

22. ledna 2015 v 18:19 | Snapeova |  Vykecávačka
Většinu svého života bojuju se svou váhou. Chvilkama úspěšně, ale vždy to nevydrželo dost dlouho a kila se zase vrátila. Rychle tloustnout jsem začala tak od jedenácti a dle všeho, mě ani dřív dětská doktorka nepokládala za dítě s ideální váhou, podle toho, co si pamatuju.

Ne, nejsem žádná sedmdesáti nebo osmdesáti kilová holka, co brečí, jak je mega tlustá a potřebuje shodit tak 5-10 kilo. U mě je to opravdu jinak. Přesnou váhu se mi momentálně říkat nechce, ale když řeknu, že bych potřebovala shodit tak necelou polovinu své momentální váhy, abych se dostala na číslo, které bych měla správně mít, což je prý asi 62 (nepočítám s tím, že až na to se někdy dostanu), tak vám dojde, kde přibližně se pohybuju. To si umí spočítat každý.

Tenhle článek nepíšu proto, abych vyprávěla všechno ohledně toho, jen zkráceně řeknu, že jsem kvůli tomu zažila šikanu, ztratila veškeré sebevědomí a získala zdravotní problémy. I když to zatím není tak závažné, vím ovšem, že by to na sebe jistě nenechalo dlouho čekat. Tělo se s tím nemůže vypořádávat do nekonečna.

Vy, kteří mi teď budete chtít napsat, že je to moje vina a že jsem neměla žrát a kdesi cosi, ani to psát nemusíte. Vím, že z velké části je to moje vina a je velmi omezené, myslet si, že je vše tak jednoduchý. Dítě těžko ví, jaký jídlo mu škodí a jaký ne. Jak ho rodiče naučí, tak jí a tak dále… Ano, došlo to dál, než muselo, jenže na některé věci si člověk opravdu musí přijít sám a to mnohdy trvá. Člověk si často musí sáhnout na to pomyslné dno, aby si vše uvědomil, něco změnil a dostal se zase nahoru.

Nedávno jsem se začala zajímat, jak u mě vlastně k těm počátkům všeho došlo, co s čím souvisí, co jíst a co ne. Pročítám si nejrůznější články a mnohdy je opravdu těžké určit co si teda zvolit. Například, co pít. Hodně teď piju ovocné čaje, ale dle všeho jsou to jen s***ky plné éček. Voda z kohoutku obsahuje nějaké ty škodlivé látky a chlor. Když jí převaříte, tak se prý mnohých látek stejně nezbavíte a něco může být i horší. No a balená voda je většinou jen drahá voda z kohoutku dlouho ležící v petce, takže taky ňamka. V tomhle případě si člověk asi nevybere, takže prostě budu pít tu kohoutkovou s tím, že si občas dám svůj oblíbený čaj a někdy i sodovku, protože občas mám prostě potřebu bublinek :D.

Každopádně zjišťování mnoha věcí o jídle a některé mé problémy a nespokojenost se sebou mě konečně donutily najít v sobě pevnou vůli a pomohly mi zatvrdit se. Myslím si, že tentokrát doopravdy, cítím to jinak než dřív, když jsem to zkoušela. Chci změnit svou životosprávu, styl života a najít nějakou cestu k co nejlepšímu zdraví a musím se naučit být na sebe přísná a nedovolit si spadnout zase zpátky. Je to úplně to samé jako kouření, alkohol, gamblerství atd…

Jelikož nemám žádné úžasné vědomosti, jdu do toho postupně. Jako první jsem si zakázala veškeré sladké. Jakékoliv cukry navíc. Zpočátku odmítám úplně vše, i ovesné kaše na sladký způsob a podobné věci (To možná zařadím za čas). S tím, že jsem si řekla, že vždy jednou měsíčně si pečlivě vyberu, na co mám doopravdy chuť a to si pak koupím jako odměnu, která mi připomene, že sladké je sice strašně fajn, ale jen v omezené (pro mě ve velmi omezené) míře a že se musím naučit udržet se na uzdě a dát si opravdu jen to, co jsem si řekla. Po prvních třech měsících si možná dopřeju dvakrát do měsíce, ale na víc už to nikdy nezvednu. Vím, k čemu by to vedlo.

Se zákazem mlsání jsem rovnou také začala jíst co nejvíc pravidelně. Ráno si dávám vlažnou vodu s citronem. Nevím, jak moc to doopravdy prospívá nebo neprospívá, ale je to docela fajn rituál, na který už jsem si zvykla, a vypít se to v pohodě dá.

Můj velký problém je zatím pohyb. Musím se aspoň ve volných dnech donutit chodit na dlouhé procházky a možná opravdu zatnout zuby a zkoušet ten rotoped, na který se mi doma už pár let práší.

Se sladkým jsem začala odmítat i kravské mléko po tom, co vše už jsem se o něm dočetla a ani nevím, jestli o něm chci zjišťovat věci dál. Problém je ten, že z mléka je sýr i bílý jogurt, to zatím nevím, jak bych měla nahradit. Stejně tak bych ráda omezila maso a výrobky z masa, což taky nevím, jak provedu, když už od dětství většina vařených jídel je u nás s masem. Taky bych se co nejvíc ráda zbavila bílé mouky, ale problém je jak nahradit pečivo. V obchodech je upečené pečivo více méně jen z bílé mouky a celozrnné pečivo dle všeho není o nic zdravější než normální chleba nebo rohlíky, protože mouku používají vlastně furt stejnou. Péct doma si fakt nechci, takže prostě ve spoustě věcí mě čeká hodně hledání, objevování a zkoušení, abych mohla svoje stravování postupně ozdravovat.

Není to žádná sranda. Nestačí počítat kalorie, jak už jsem taky jednou zkoušela. Možná tím zhubnete, ale zdraví si až tak nevylepšíte.

Zatím nejsem stoprocentně rozhodnutá, ale po poslední návštěvě mé obezitoložky, kam chodím asi třičtvrtě roku, jsem se více méně rozhodla, že už k ní nepůjdu. Naštvala mě svým přístupem. Začala jsem k ní chodit, aby mi pomohla, ale akorát mi udělala krevní testy, říkala furt, že se musím hlavně hýbat, že tam není od toho, aby mi něco zakazovala a co fakt nerada vidí, jsou chipsy a tatarka. Když jsem jí ukázala poslední jídelníček, kde jsem sice jedla dost pravidelně a ne nějak hrozně moc, ale převládalo tam v podstatě dost pečivo, ovoce a zeleniny tam zrovna moc nebylo, řekla, že s jídelníčkem nemá v podstatě problém, že na udržení váhy to je, ale musím se hýbat a hrozně nechtěla věřit tomu, že nemůžu dát šedesát korun týdně na nějakou jejich posilovnu, abych tam aspoň jednou zašla. No, prostě nemůžu, když máme nelehkou finanční situaci a ani nechci, protože jsem se tam byla podívat a necítila jsem se tam dobře. Upřednostňuju aspoň z počátku ten vlastní pohyb. Nevím, jak moc by člověku s mojí nadváhou pomohla posilovna.

Možná za ní na prohlídky budu chodit aspoň, abych se třeba sem tam dočkala nějakých dalších krevních testů, abych třeba věděla, jestli se situace ohledně cukrů a podobně lepší, ale jinak mi tahle doktorka k ničemu není. Když bych chtěla konzultovat potraviny a jídelníček, chtěla by mě posílat za nějakou jinou paní a s tím jsem teda fakt nepočítala a nelíbí se mi to.

Dnes je to devatenáctý den, co jsem bez sladkého a snažím se žít nějak zdravěji. S pohybem jsem zatím nic moc neudělala, ale i dosavadní změny už přináší ovoce. Primárně se snažím o lepší zdraví a hubnutí má být spíš vedlejší výsledek, abych se náhodou nenechala pohlcovat jen tím, jak co nejrychleji shodit co nejvíc kilo. Zatím mi to přineslo dvě kila dole a i to potěší.

Co na sobě pozoruju je to, že jsem o dost vzteklejší :D Hodně nadávám, rychle se vytočím, jsem nepříjemná. Nevím jestli je to jen tím odstraněním sladkýho nebo jestli je v tom i něco jinýho, ale doufám, že se to časem ztratí.

Pro tenhle článek jsem se rozhodla proto, že mi nahrálo aktuální téma týdne a taky proto, že když to napíšu na blog, bude mě to snad ještě víc nutit vytrvat, abych se s vámi mohla dělit o úspěchy, poznatky atd. než aby byl zase brzo se vším konec.

Každopádně, zjišťuju, že vše je opravdu především v naší hlavě a je na nás, abychom si to tam srovnali a nějak s tím pracovali. Jen to chce čas a dělat to z vlastní vůle, ne z donucení od někoho jiného.

Díky všem, co článek přečetli, těžko říct, jestli to pro vás bylo čtení k něčemu. Pokud pro mě máte nějaké rady, vlastní zkušenosti a tak, určitě pište, třeba se mi něco bude hodit :)

Recenze →Jamese Dashner: Spáleniště: Zkouška

21. ledna 2015 v 11:29 | Snapeova |  Knižní recenze
Autor: James Dashner
Název: Spáleniště: Zkouška
Originál:The Scorch Trials
Počet stran: 344
Vydáno: 10. 12. 2014
Nakladatelství: YOLI
Překlad: Petr Kotrle
Série: Labyrint
Díl: 2
Mé celkové hodnocení: 80%
Oficiální anotace:Už žádné hlavolamy. Žádné proměnné. A žádné běhání. Thomas byl přesvědčený, že když se jim podařilo uniknout, vrátí se on i Placeři ke svým dřívějším životům. Nikdo však ve skutečnosti netušil, do jakého života se vracejí. Země, sežehnutá slunečními erupcemi a spálená novým, krutým klimatem, se změnila v pustinu. Vláda se zhroutila - a s ní i pořádek. Rozpadajícími se městy teď bloudí "raplové", lidé pokrytí hnisavými ranami, které infekční nemoc nazývaná erupce dohání k vražednému šílenství. Hledají, kde by našli další oběť... a potravu. Pro Placery běhání zdaleka neskončilo. Namísto svobody zjišťují, že mají před sebou další zkoušku. Musejí překonat Spáleniště, nejvíc sežehnutou část planety, a do dvou týdnů dorazit do bezpečného útočiště. A organizace ZLOSIN se postarala o to, aby uzpůsobila proměnné a nastavila šance v jejich neprospěch. Thomase čeká zkouška ohněm - skutečně přechovává někde v hlavě tajemství svobody? Nebo bude věčně vydán ZLOSINu na milost?

Přečtené knihy za rok 2014

19. ledna 2015 v 9:39 | Snapeova |  Články o knihách
Stejně jako minulý rok, přidávám článek o svých přečtených knihách za předešlý rok. Doufala jsem, že jich přečtu padesát, ale bohužel mi do toho vlezla maturita a to v případě jednoho předmětu opakovaně a pak nová práce. Jak vidíte, první měsíce byli super, ale pak už nic moc :D

Přečetla jsem tedy ještě míň knížek než v roce 2013, ale v tomto roce už bych těch 50. knih opravdu chtěla přečíst.

Většinu knih jsem doplnila buď odkazy na recenze nebo stručnými informacemi o tom, jak na mě daná kniha působila, aby to třeba mohlo být někomu i užitečné.
***

Oheň, led a růže → 1. Snobský večírek (1/2)

16. ledna 2015 v 6:19 | Snapeova |  Oheň, led a růže
Jak jsem slíbila, zde je první část první kapitoly. Tuto kapitolu jsem psala já a má dohromady dvě části. Další pak bude od mé kamarádky. Kdo je autorem kapitoly vždy poznáte i nahoře podle jména vyplněného v kolonce Autor :) První kapitola a obzvlášť první část je samozřejmě hlavně taková úvodní, ale rozhodně bych neřekla, že je to nuda. Doufám, že povídku budete číst a bude se vám líbit ;)
***

Povídka Oheň, led a růže

14. ledna 2015 v 15:49 | Snapeova |  Oheň, led a růže
Včera jsem se dala do upravení a doplnění všech povídkových rozcestníků a v rozcestníku HP kapitolovek nyní můžete vidět povídku s názvem Oheň, led a růže.

Je to moje první společná povídka. Píšu jí s ♥♥Veronikou♥♥ (střídáme se po kapitolách). Každá z nás má svou autorskou postavu a obě prožívají svůj život ve světě Harryho Pottera a studují v době, kdy studoval James Potter, ale také Severus Snape.

Začaly jsme s tím na začátku roku 2010 a už nevím jak jsme k tomu došly, ale udělaly jsme několik změn. Lucius Malfoy je tady narozen v roce 1959, je tedy jen o rok starší než Severus.
Draco je zde postava, která je Luciusovým bratrem a narodil se rok po něm. Draco má ovšem ještě dvojče, Toma, který se neobjeví hned od prvních kapitol, ale až malinko později.
Název povídky vznikl ještě před tím, než jsme začaly psát a myslím, že se vztahuje k hlavním charakterům.

Já píšu Samanthu Amy Fletcherovou (hnědé vlasy, modré oči), která spolu s Dracem a Severusem studuje ve Zmijozelu, chodí do pátého ročníku a chytla se budoucích smrtijedů. V této povídce bude do Bradavic čerstvě nastupovat i její sestra Vanessa. Dělí je tedy od sebe čtyři roky

Tento školní rok do školy přestoupí Elizabeth Angie Roseman (hnědé vlnité vlasy a hnědo-zelené oči), kterou píše ♥♥Veronika♥♥. Přestoupí i se svým bratrem a od jejich nástupu se to v Bradavicích rozhodně více rozproudí, protože si tak trochu znepřátelí lidi, u kterých to rozhodně není radno.

Povídka je dost obsáhlá, už jsme v ní měly jednu pauzu, pak jsme začly psát dál a potom jsme se hodně pohádaly, to už je více než rok a nyní se hodláme k povídce vrátit a dokončit ji, protože je to tak trochu i naše srdcovka. Bylo by to na dlouhé vyprávění, ale pokud Veru dodrží, co slíbila, tak povídku dopíšeme a na tomto blogu se s ní setkáte bez jakýchkoliv pauz

První kapitoly jsou tedy pět let staré a jsou to vlastně i úplné začátky našeho aktivního psaní. Možná, že ty kapitoly nebudete považovat zrovna za dokonalé, ale nehodláme kvůli malým nedokonalostem povídku celou přepisovat. Myslím, že je něco skvělého na tom, že ukazuje skoro všechna období našeho pětiletého psaní a tedy i náš vývoj.

Navíc děj máme už promyšlený až dokonce a rozhodně vás čekají zajímavé, zábavné, temné (někdy možná trochu brutální), překvapující a krásné věci. Doufám, že se stanete čtenáři a pokud už jste dříve povídku četli, tak se k ní vrátíte, přečtete si jí znovu a pak si užijete nové kapitoly

Jak už jsem říkala, povídka je obsáhlejší, proto má každá kapitola několik částí, aby nebylo v jedné kapitole mnohastránkové vyprávění (což by možná v některých případech na blog.cz ani nešlo do jednoho článku dát). Kratší útvary se vždy lépe čtou, obzvlášť, když člověk nemá moc času a chce vždy stihnout přečíst aspoň jeden nový příspěvek.

První část první kapitoly přidám pozítří a pak budu přidávat jednou týdně, možná občas častěji, to se ještě uvidí, takže žádné dlouhé čekačky vás rozhodně nečekají ;)

Zde v rozcestníku najdete všechny nejdůležitější informace + anotaci.
Povídka se bude nacházet na obou našich blodzích. Já jsem jí dřív dávala na svůj novinkový blog, ale tam se to moc nehodí. Veronika bude psát shrnující články pro čtenáře na jejím blogu, v době, kdy já budu přidávat, u ní již přidané kapitoly :)

Strašlivý omyl

10. ledna 2015 v 8:19 | Snapeova |  Krátké povídky (Harry Potter)
Jedna z povídek ze starých zásob, ale naštěstí není nejstarší. Byla napsána krátce před vznikem tohoto blogu a to na přání, ale bohužel už netuším, pro koho to tehdy bylo. Myslím, že mi to zadala přímo má tehdejší spolupisatelka, ale možná také ne. Přání vztahující se k této povídce bohužel nikde nemám uložené. Každopádně to měla být povídka s Lenkou a Nevillem a dál to není podstatné. Snad vás povídka zaujme, máte v ní možnost vidět i takového "zlého" Nevilla.
***
Neville byl v komnatě nejvyšší potřeby. V té místnosti, kam mnoho studentů před ním, včetně Harryho Pottera, něco ukrylo. On tam však přišel něco najít. Stál u poličky s lektvary a bohužel žádný nebyl popsaný. Hledal něco na povzbuzení, něco co ho trochu zbaví studu a pomůže mu nevycouvat z toho, co chtěl udělat. Nakonec našel lahvičku, v níž tekutina voněla i vypadala stejně, jako lektvar, který zvládl dodat člověku odvahy k jeho činům. Předtím si o něm přečetl. Chlapec to vypil, lahvičku položil zpět a vydal se do velké síně na večeři.

Shrnutí roku 2014

7. ledna 2015 v 8:29 | Snapeova |  Vykecávačka
Řekla jsem si, že i pro lepší přehled a případně připomenutí něčeho, co jste nečetli, ale mohlo by vás to zajímat, udělám tento článek. Navíc uvidíte jak (ne)pracovitá jsem byla.
***
Uveřejnila jsem celkem osm krátkých HP povídek a přiznám se, že letos z toho byly napsané jen čtyři. Díky starým zásobám jsem se flákala, i když maturita a další věci je snad dobrý důvod :D

Tady je seznam těchto povídek od nejdříve přidané po nejnovější:
Pravá láska nikdy neumírá - postavy: Mladý Brumbál, jeho bratr a Grindelwald (slash)

Odměna pro Severuse - Postavy: Severus Snape, Lucius Malfoy (slash)

Ranní překvapení - Postavy: Draco Malfoy, Hermiona Grangerová

Dobby radí s láskou - Postavy: Dobby, Lenka Láskorádová, Neville Longbottom

Hořko - sladká překvapení - Postavy: Ginny Weasleyová, Harry Potter, Draco Malfoy, Hermiona Grangerová, Parvati Patilová

Můj alternativní konec Harryho Pottera - Postavy: Harry Potter, Hermiona Grangerová, Severus Snape, Draco Malfoy, Voldemort (na tři části)

Zlo v patách - Postavy: Lily Evansová, James Potter + zbytek Pobertů, Filch a jeho kočka

První setkání - Postavy: Nymfadora Tonksová, Remus Lupin, Sirius Black

*
První kapitolu jsem přidala sice těsně před koncem roku 2013, ale jinak celá HP kapitolová povídka Zrada zrozená ze lži patří do minulého roku, kdy jste se s ní mohli velmi pravidelně setkávat. Dopřidána byla v září. (Hlavní postavy: mladý Lucius Malfoy a Jennifer Carterová - Autorská postava)

V minulém roce se mi nepovedlo dokončit žádnou další kapitolovku, ale v prosinci jsem jednu rozepsala, tak kolem jara by se snad mohla začít objevovat na blogu, což neslibuju, ale sama v to doufám.

Ohledně vlastních příběhů, které by byly dost dlouhé, aby z nich byly kapitolové je to zatím na nule. Nápady sice jsou, ale zatím nic, co bych dost dotáhla, abych vůbec začla psát, tak možná v tomto novém roce, uvidíme, jestli se něco povede.

*
Přidala jsem tedy akorát 4 krátké vlastní příběhy a všechny mě vlastně napadly vždy na aktuální téma týdne. Opět jsou od nejstaršího po nejnovější:





*
Další věc jsou drabble, těch nepíšu až tak moc, takže HP jsem tento rok přidala jen dvě a to ty vánoční:



U vlastních drabble je počet o dvě vyšší. Dvě z nich jsou taktéž vánoční:





*
Moje poslední tvorba jsou recenze knih. Těch jsem v tomto roce přidala 20 a to na tyto knihy:





















*
Co až tak nepatří do celé této tvorby, jsou dva fotografické články. Jeden je z několika dní v Maďarsku. Ten druhý zachycuje přírodu ve dnech prosincové ledovky, která zasáhla skoro celou zemi.

Také jsem napsala článek o sociální fóbii, která je jedním z mých problémů. Tento článek se dostal i na hlavní stranu blog.cz a získal tak hodně zajímavých ohlasů od nejrůznějších lidí.

V lednu jsem vás seznámila i s tím, jaké všechny knihy jsem přečetla v roce 2013, tento měsíc tu bude stejný článek, který se bude zabývat přečtenými knihami v roce 2014.

Doufám, že rok 2015 bude produktivnější a celá tvorba bude kvalitnější, ale uvidíme jak moc budu mít času a produktivních chvilek :D

Které povídky nebo recenze z minulého roku vás zaujaly nejvíce a co byste si rádi přečetli v tomto roce? Máte nějaké názory nebo přípomínky, které byste mi rádi sdělili?

A samozřejmě nezapomeňte, že si můžete cokoliv přát, nebo se na cokoliv zeptat, jen počítejte s tím, že povídek na přání mám v tuto chvíli zadaných hodně, takže i když na tom budu pracovat, potrvá to :)