Recenze →John Green: Hvězdy nám nepřály

19. srpna 2014 v 22:19 | Snapeova |  Knižní recenze
Autor: John Green
Název: Hvězdy nám nepřály
Originál:The Fault in Our Stars
Počet stran: 240
Vydáno: 5. 3. 2013
Nakladatelství: Knižní klub
Překlad: Veronika Volhejnová
Mé celkové hodnocení: 85%
Oficiální anotace: Zajímavá a citlivá knížka o šestnáctileté Hazel, která trpí rakovinou a sblíží se s Augustem, jemuž se podařilo tuto nemoc překonat. Ti dva mladí lidé se výborně doplňují, a navíc je spojuje originální pohled na život i na chorobu, která je postihla. "Nejvtipnější smutný příběh" je napsán s mimořádným smyslem pro humor a sarkasmus a díky autorovu vyprávěčskému talentu vyznívá velmi působivě.
***


Tentokrát jsem se opět dala do čtení jedné z knih, co čte celý svět a navíc je opěvovaná. U takových knih mě vždy zajímá, co na tom ostatní mají a jestli je opravdu tak důležité dostat tuto knihu do rukou.

Hvězdy jsem měla rozečtené asi měsíc, ale to jen z důvodu zkoušek. První půlku jsem četla nadvakrát a druhou půlku už jsem četla na jeden zátah v práci.

Jak prozrazuje anotace, hlavní hrdinkou této knihy je šestnáctiletá Hazel Grace Lancaster, která trpí rakovinou štítné žlázy v posledním stádiu s rozšířením do plic. Hazel tedy nemá ani svobodu dýchání a k tomu, aby ho byla schopná, potřebuje mít všude s sebou kyslíkovou bombu a s ní spojené hadičky přes obličej v nose.

Chodí do podpůrné skupiny, kde se scházejí lidé (děti) s rakovinou a na jednom sezení se ukáže nový kluk, Augustus Waters a to jako podpora Izáka, který kvůli rakovině přišel o oko a přijde i o druhé. Augustus je v té době momentálně v remisi z rakoviny kostní dřeně, která ho připravila o jednu nohu, tudíž musí nosit protézu.

Gus a Hazel se spolu seznámí a začnou se zprvu sbližovat přes své nejoblíbenější knihy. U Hazel je to kniha Císařský neduh, která je velkou součástí celého příběhu. Knížka vypráví o malé Anně s rakovinou a jejím životě. Končí uprostřed věty, kdy Anna nejspíše zemře a Hazel má spoustu otázek ohledně toho, co bylo poté s její rodinou. Snaží se proto kontaktovat spisovatele, který napsal tuto knihu a žádnou jinou a nyní bydlí v Nizozemsku. Nikdy se jí nepodařilo získat odpověď ani na jeden svůj dopis. Vše se prolomí, až když se s ní o to začne zajímat i Augustus.

Oba mladí lidé se dále sbližují a povede se jim dokonce naplánovat cestu do Amsterdamu, aby získali odpovědi. Čeká je tam zklamání, ale zároveň i nádherné zážitky.

Ohledně děje, je to nejvíc, co vám můžu prozradit pro nastínění příběhu bez toho, abych vyzradila něco důležitého, například to, jak kniha dopadne, protože dopadne trošku jinak, než by podle mě člověk čekal, což bylo dobře, protože zaprvé to vyjadřuje, že u takových nemocí člověk nemá žádné jistoty a za druhé je čtenář překvapen.

Nevím, jestli jsem nečekala něco víc strhujícího, když slyším ohledně knihy takové vychvalování, ale faktem je, že každého tohle dílo strhne úplně jinak. Někomu otevře oči, ukáže mu spoustu nového a třeba mě toho až tolik nového nedalo. Do takových lidí se docela vcítit dokážu a už pro mě dávno není novinkou, že život není ani trochu fér.

Myslím, že tuto knihu nebudu číst znovu a znovu, ale tím nedávám najevo, že by se mi nelíbila. Líbila se mi moc. Obdivuji autora za to, že dokázal napsat tak romantickou, sladkou i smutnou, pravdivou, reálnou, upřímnou a nepřikrášlenou knihu.

Jsem opravdu ráda, že John Green vše podává tak, jak to nejspíš opravdu je. Ukazuje rakovinu, která nezmizí zázrakem, jak by tomu mohlo být u jiných romantických děl. Navíc se nebojí ani ukázat, že tato nemoc z normálního, krásného člověka může udělat i monstrum, které je schopné ubližovat všem kolem sebe nebo oslabeného tvora čůrajícího do vlastní postele.

Taktéž odhaluje, jak se nemocní cítí a jak to prožívají jejich blízcí. Líbilo se mi, že Hazel a Gus kolem sebe nekličkovali tak dlouho, jak to v některých příbězích bývá, i když se Hazel bála stát se granátem nejen pro rodiče, ale i pro Guse.

Tyto dvě postavy pro sebe byly skvěle stvořené a oba mají dostatek chuti do života a velký smysl pro humor. Asi málokdo z vás by čekal, že je možné se dost nasmát u knihy o teenagerech umírajících na rakovinu. Kniha je opravdu dost vtipná, často jsem se smála nahlas a také plná nádherných a pravdivých hlášek a citátů, které se nám mohou vrýt do paměti i srdce.

Kniha byla dostatečně čtivá a autor ji podle mě dobře promyslel a vše napsal tak, jak nejlíp mohl. Opravdu nemůžu říct, že něco v ději by podle mě mělo být jinak. Z téhle knihy mám pocit, že vše bylo na správném místě a nic nechybělo.

Na závěr tedy říkám, že jsem byla spokojená a určitě i ráda, že jsem knihu mohla přečíst a poznat dva tak skvělé knižní hrdiny. Na ty určitě nezapomenu, protože takové člověk nepotká v každém příběhu.

Pokud bych přemýšlela nad tím, komu knihu doporučit, myslím, že se hodí pro každého. Ať už pro rodiče zdravých nebo nemocných dětí nebo pro zdravé lidi, kteří díky tomu mohou lecos pochopit, nebo pro nemocné lidi, pro které může být kniha třeba podporou a může jim pomoci se s někým ztotožnit.

Věřím, že část z vás už Hvězdy také četla. Jaký je váš názor?
---
Za korekturu děkuji Kate
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Anna Elizabeth Potter Anna Elizabeth Potter | E-mail | Web | 20. srpna 2014 v 9:47 | Reagovat

Kniha jako taková se mi líbila, ale taky bych jí nečetla znovu a znovu. Já bych jí dala  tři z pěti hvězdiček. Ze svých kamarádek jsem asi jediná, která u toho nebrečela :D asi jsem moc chladná :D

2 Snapeova Snapeova | Web | 20. srpna 2014 v 11:40 | Reagovat

[1]: To určitě ne, mně se u toho chtělo brečet jen jednou trochu :D

3 Scrat Scrat | E-mail | Web | 20. srpna 2014 v 17:52 | Reagovat

Hvězdy si chci už dlouho přečíst, tak díky za recenzi, ještě mě to utvrdilo :-)

4 Kristýna Kaderová Kristýna Kaderová | E-mail | Web | 20. srpna 2014 v 22:33 | Reagovat

Hvězdy jsem četla asi před půl rokem, ale nejsem si jistá. Vím, že ten příběh je úžasný, i když mě naštval konec, který byl tedy předvídatelný i nepředvídatelný, ale nebyla jsem z toho nadšená jako ostatní.
Tenkrát bych tomu určitě nedala 100% a myslím že ani teď. Ale nevím, chci si knihu přečíst ještě jednou. Každopádně opravdu úžasná smutná knížka se skvělýma hláškama :)

5 Scrat Scrat | E-mail | Web | 23. srpna 2014 v 19:01 | Reagovat

První hláška je z Doctora Who S01E04 a druhá hláška je z HP a Tajemná komnata :-)

6 Eamane Eamane | Web | 24. srpna 2014 v 11:51 | Reagovat

Já jsem Hvězdy nečetla a abych řekla pravdu, vůbec mě to neláká. Všude jsou jen Hvězdy a já jsem upřímně znechucená.

7 Kačíí Kačíí | Web | 24. srpna 2014 v 13:07 | Reagovat

Úžasná recenze, přesně jsi napsala, to co bych napsala i já.. Ta kniha je úžasná! :-)  :-)

8 cincina cincina | Web | 25. srpna 2014 v 23:01 | Reagovat

Já jsem ráda, že jsi napsala recenzi na tuhle knihu, protože od tebe mě to speciálně zajímalo:)
Takže kniha se ti líbila... hm. Já totiž na tuhle knihu čtu skoro samou chválu, ale taky jsem četla pár negativních reakci. Tak pořád váhám, jestli to mám číst, nebo ne:D

9 Myrcella Myrcella | Web | 30. srpna 2014 v 15:12 | Reagovat

Ja s tebou súhlasím, je to ťažká téma, ale mňa táto kniha nenadchla natoľko, nakoľko bola ospevová. Možno keby to autor napísal z pohľadu Gusa, bolo by to lepšie, niekedy mi prišlo, že sa Hazel nespráva ako dievča, ale ako chlapec. Neplakala som u toho, nič ma tam v podstate nešokovalo. Bolo to v niektorých momentoch smutné, veselé, vtipné. Oddychovka, ale nezanechalo to bohužiaľ vo mne nejaký hlbší dojem.

10 Liesel Liesel | E-mail | Web | 6. března 2016 v 11:24 | Reagovat

Dobrá recenze. Já jsem knihu četla, ale až po shlédnutí filmu, takže jsem nebyla překvapená a možná i díky tomu jsem neplakala. I když, mě stejně jen tak něco nerozbrečí, vůči smutným příběhům jsem docela odolná, ale někdy se přeci jen stane, že nějaký proboří mou hradbu odolnosti. Každopádně, Hvězdy nám nepřály se mi líbilo, především ta kombinace humoru se smutkem.

11 caprick caprick | Web | 7. září 2016 v 10:21 | Reagovat

prace pujcky 8-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama