Pravda zrozená ze lži → 11. Výlet do Prasinek

14. dubna 2014 v 20:29 | Snapeova |  Pravda zrozená ze lži
Tentokrát bohužel přidávám kapitolu po třech týdnech, protože jsem se celý měsíc patlala s maturitní prací a prostě jsem si nedokázala najít čas na to, abych poslala další kapitolu na opravu. Opravená je i příští kapitola, takže tu můžete očekávat tak do týdne, jak by to správně mělo být. Doufám, že se vám nová kapitola bude líbit. :)


***
Druhý den na sobě cítila Luciusův pohled vždy, když byli někde ve své blízkosti. Po večeři pochopila proč. Chtěl jí zastihnout o samotě a hledal vhodnou příležitost. Vzal jí do jedné z opuštěných učeben. "Co se děje?" zeptala se zamračeně, když za nimi zavřel.

"Včera jsem se tě na něco nestihl zeptat. Za týden je výlet do Prasinek a já bych tě tam zpětně, ještě k těm narozeninám, rád pozval na něco dobrého. Na chvíli se utrhneš, ne?" naklonil trochu hlavu ke straně a pozoroval ji. Radši se jí neptal znovu, jestli by s ním šla na rande, to by rovnou odmítla, takhle mohl mít nějakou šanci.
"Já si myslím, že by nás zatím neměli lidi vidět spolu," řekla na to po chvilce.
"Proč? Čím dýl nás budou vídat se spolu bavit, tím dřív pak začnou věřit."
" Já nevím, myslím, že bych se nejdřív měla ujistit já, že ti můžu věřit," pronesla Jennifer.
"Tak jo, věděl jsem to, takže…," vytáhl z hábitu nějakou lahvičku a podal jí dívce naproti sobě, která si jí vzala a nechápavě se na něj dívala.
"To je veritasérum, jestli chceš, vypiju ho a řeknu ti pravdu, o čem budeš chtít," založil si ruce na prsou a dokonale tak Carterovou vyvedl z míry. Nebyla zvyklá uchylovat se k takovým prostředkům a snažila se sama sebe ujistit o tom, že by jí tohle přece nenabídl, kdyby se mu věřit nedalo a tudíž by mu tu důvěru asi projevit měla. Zdálo se, že je to pro něj velmi důležité.
"Dobře já… zkusím ti věřit," vložila lahvičku zpět do jeho dlaně a na jeho tváři se objevil potěšený úsměv, tolik odlišný od většiny těch, které u něj kdy viděla.

"Bojím se, že mě přátelé nepochopí, přece jen, udělal jsi nám tolik špatných věcí. Já možná budu ochotná ti je někdy odpustit, když se opravdu změníš, ale oni zatím nevidí to, co teď vidím já, kvůli tomu, že se v podstatě soustředíš jen na mě," řekla mu.
"Věřím, že je přesvědčíš. Snad tě neodsoudí, pokud jsou to opravdoví přátelé, ne?" zeptal se.
"Doufám v to," pokrčila rameny.
"Znamená to, že tě budu moct v Prasinkách někam vzít?" optal se znovu.
"No… možná, nevím," pokrčila rameny. "Musím jít, mám hodně úkolů," omluvila se pak už a spěchala pryč.

"Ahoj," pozdravila své přátele ve společenské místnosti, hodila tašku na zem a sedla si mezi ně. "Všechno v pohodě?" zeptal se jí bratr.
"Já vlastně nevím," povzdechla si a zadumaně hleděla do ohně před sebou.
"Něco se děje? Zase vzpomínky na Williama?" zbystřila hned Sarah.
"Ne, nad tímhle teď nepřemýšlím," potřásla Jenn hlavou.
"A nad čím tedy?" zamračil se Josh.
"No nad… nad OVCE, bojím se, že to nedám," řekla nakonec. Zatím netušila jak vyslovit to, že Lucius Malfoy je teď hodný kluk a možná by se s nimi i chtěl kamarádit. Vždyť to znělo neskutečně směšně. "Ty naděláš, bát by se měli ti slabší, ale ty býváš ve všem dost dobrá," protočila oči Emma.
"Já vím, máte pravdu, nejspíš si dělám zbytečné starosti," šeptla, zvedla se, vzala své věci a odešla do ložnice.
"Co je s ní?" nechápala Sarah.
"Prostě je ještě pořád trochu mimo, nediv se," pokrčila rameny Emma.

Týden uběhl jako voda. Hodiny byly náročné a úkolů dostávali každý den pěknou řádku. Každý byl nadšený, když přišlo rozptýlení v podobě cesty do Prasinek. Jennifer za celou dobu nedokázala svým přátelům říct, že se pokusí věřit Luciusi Malfoyovi a tudíž se s ním bude asi trochu vídat, protože on nejspíš chce, aby se z nich stali kamarádi. Mohlo tomu tak být už od prvních dní, které v Bradavicích prožívali v prvním ročníku, a Lucius si právě to možná uvědomoval.

Všichni se teple nabalili, bradavické pozemky už pokrývaly první vrstvy sněhu a proháněl se jimi ostrý vítr. Jakmile vyšli z Bradavic, začal je nemilosrdně štípat do odhalených tváří. Jenn příliš nevnímala hovor svých přátel. Pozorovala vločky tančící ve větru a také Luciuse, který šel kus před ní. Třeťáci byli neskutečně nadšení, letos konečně mohli také chodit do Prasinek a tak si to patřičně užívali.

Dost často se ostatním studentům pletli nebo je téměř smetli. Jedna skupinka chlapců bohužel pár lidí porazila doopravdy. Možná by se to nestalo, kdyby na tom místě zrovna nebylo náledí. Lucius, jenž nešel se svou dřívější partou, skončil na zemi taktéž. Tím, že ho Jenn neustále pozorovala, viděla vše a nyní se obávala, co se stane. Sražený blonďák byl velmi překvapen, rychle se vyhrabal na nohy a podíval se na chlapce u svých nohou. Ten byl rázem jako zkamenělý. Najednou k němu Luciuse natáhl ruku. Kluk na ní chvíli zíral, jako kdyby nechápal, co to vůbec je a pak jí přijal, načež ho Lucius vytáhl na nohy.
"Dávej trochu pozor," řekl mu jen a pak si oprašoval od sněhu své drahé oblečení. Těch pár lidí, co tuto scénu zaregistrovalo, bylo v šoku, včetně Jenn. Pak se normálně pokračovalo v cestě. Jennifer si s kamarádkami zašla na čaj, nakoupily si sladkosti a nějaké dárky na Vánoce. Když vyšly z posledního obchodu, venku stál Lucius.
"Tak co? Můžeme jít?" zeptal se rovnou a Jenn zkoprněla. Doufala, že až takovým způsobem se to nestane. Malovala si, že jí s ním nikdo ani neuvidí.

Kamarádky se na ní zamračeně a tázavě podívaly.
"Já… slíbila jsem mu trochu své důvěry a… prostě v něm zkouším vidět dobro a on… myslím, že se snaží a jen… teď vás chvíli opustím… sejdeme se později," dostala ze sebe Jennifer a rychle se od nich odpojila a prošla kolem Luciuse, pokračujíc dál. Nechtěla čelit těm jejich pohledům, které jasně říkaly, že je nejspíš úplně padlá na hlavu.

Lucius jí za chvilku dohonil.
"Líp už to nešlo?" obořila se na něj.
"Ale vždyť jsme se shodli, že bude nejlepší, když tě začnou vídat, jak se se mnou bavíš," řekl nevině. Ona na něj vrhla nazlobený pohled a nechala se odvést ke třem košťatům, kde jim objednal máslový ležák.

Jennifer se tvářila naštvaně a napila se. Zůstali jí samozřejmě fousy z pěny. Chystala se je setřít jako obvykle, ale to už byl Lucius nakloněný k ní a udělal to sám. Nehezky se na něj zamračila a odtáhla se. "Nejsem malé dítě, Malfoyi," zavrčela trochu.
"Tak promiň," protočil oči. "Snažím se k tobě chovat mile, tak se na mě nemrač a nebuď nevrlá. Sice je to docela roztomilý, ale krásnější jsi, když se usmíváš," mrknul na ni.
"Fajn, buď milý, ale nedotýkej se mě tolik, nemrkej na mě a nezkoušej ty své rádoby svůdné úsměvy. To si dělej na jiné," řekla nabroušeně.
"Snažím se, abys nemyslela na to, co tě dělá tak nevrlou," pokrčil rameny.
"To mě děláš jen ty," zamumlala si pod nos.
---
Za korekturu děkuji Kate
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Casion Casion | Web | 15. dubna 2014 v 20:40 | Reagovat

Krásna kapitola :D zaujímalo by ma či to bolo naozaj veritasérum alebo nie :-) pozvanie do Rokwillu bolo príjemné a aj to, ako ju vytáča začína byť celkom vtipné :D

2 Scrat (nepřihlášená) Scrat (nepřihlášená) | 16. dubna 2014 v 13:23 | Reagovat

Já tomu zmetkovi nevěřím :D Ale dychtím po další kapitole, obojí je možné, jestli je hodnej, nebo to jenom hraje, ale já si myslím, že to hraje :D

3 Nancy Nancy | Web | 16. dubna 2014 v 18:54 | Reagovat

Už se těším na další kapitolu. Moc se mi tento příběh líbí. Jsem zvědavá, co Lucius na ní vymýšlí.

4 Grace Grace | 16. dubna 2014 v 19:59 | Reagovat

Začala jsem číst dnes a mám přečtené všechny díly a moc se těším na další. Doufám, že to bude Malfoyův podlý nápad, aby to bylo zajímavější. Jak už zaznělo, toto je moc pohádka. :D Ale nebráním se ani jedné variantě!

5 Kristýna Kaderová Kristýna Kaderová | E-mail | Web | 17. dubna 2014 v 18:59 | Reagovat

Tohle si vůbec nedokážu představit, ale musím se usmívat :) Je to nádherné :) Tenhle Lucius se mi líbí, ale nezdá se mi, že by to předtím bylo veritaserum.

6 Eamane Eamane | Web | 18. dubna 2014 v 19:02 | Reagovat

Myslím, že Lucius moc tlačí na pilu. Chtěl  by, aby vše co provedl prostě všichni zapomněli ze dne na den. Něco za tím bude, těším se na další kapitolu :D

7 ♥♥Veronika♥♥ ♥♥Veronika♥♥ | Web | 5. srpna 2014 v 23:12 | Reagovat

pěkný, jejich "vztah" se mi líbí :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama