Duben 2014

Recenze →Meagan Spooner: V podsvětí

29. dubna 2014 v 23:09 | Snapeova |  Knižní recenze
Už je to více než měsíc, co jsem přidala poslední recenzi. Teď mám napsané dvě a první přidávám na knihu, co jsem četla naposledy a vyšla přibližně před měsícem. Je to pokračování ptačího zpěvu.

Autor: Meagan Spooner
Název: V podsvětí
Originál:Shadowlark
Počet stran: 320
Vydáno: 26. 3. 2014
Nakladatelství: CooBoo
Překlad: Zuzana Halamíčková
Série: Ptačí zpěv
Díl: 2
Mé celkové hodnocení: 85%
Oficiální anotace: Linda Ainsleyová byla nucená prchnout z domova, z města, které od okolní zpustošené krajiny odděluje energetická zeď, a od té doby touží po jediném - najít svého bratra Badyána. Už ji unavuje věčně utíkat a žít ve strachu a věří, že právě Badyán to může zastavit. Linda se musela při pátrání vypořádat s vlastním strachem, dokáže se ale vypořádat i s pravdou, kterou chce znát?

Poslední píseň

26. dubna 2014 v 16:59 | Snapeova |  Krátké povídky (Vlastní)
Chtěla jsem něco vymyslet k tomuto tématu týdne. Vznikla z toho další originální povídka, tentokrát docela kratičká a nejsem si jistá, jestli se mi to vůbec líbí, protože jsem ji před chvilkou dopsala, takže posouzení je na vás :)
***
Na stoličce u piana seděl starý muž. Hrál skladbu, kterou, spolu s textem, vytvořil pro svou milovanou ženu před necelým rokem, kdy slavili šedesát let trvání jejich manželství. Stala se jejich nejoblíbenější písní a to jich muž za svůj život nevyprodukoval zrovna málo.

Byly tomu tři měsíce, od doby co ho navždy opustila. Od té chvíle už pomalu nehrál a nezpíval nic jiného. Protože když se kolem vznášely tóny té písně, měl pocit, jako by byla v tu chvíli přímo vedle něj.

Do místnosti vstoupila intenzivní sluneční záře a byly v ní vidět stovky poletujících částeček prachu. Muž musel přimhouřit své modré pronikavé a, v posledních měsících, utrápené oči. Trápil se i tím, že od její smrti nejen, že nehrál skoro žádné jiné písně, ale ani už nebyl schopný žádnou novou vymyslet, jako by s jeho ženou, odešla i jeho inspirace. Začínal se smiřovat s tím, že to nejlepší z jeho života už je pryč a otázkou bylo jen, jak dlouho zde ještě bude muset přežívat, než se nad ním smrt smiluje. Po tolika letech s ní, netušil, jak má vlastně žít bez ní.

Do místnosti někdo vešel. Byl to starcův jediný syn.

"Tati, nezavírej se tady pořád. Pojď taky ven, je tam nádherně. Julie upekla ten výborný koláč, co máš rád," začal ho zvedat od nástroje. Stařec nechal doznít poslední tóny, podvolil se a šel se synem ven. Měl tu ještě jeho rodinu, ale byl si jistý, že je spíš obtěžuje. Navíc se mu s nimi těžce povídalo. Doba se rychle měnila a on mnohým věcem nerozuměl a nelíbily se mu, proto byl rád, že žijí na venkově v přírodě, kde nemá příliš na očích změnu celého světa.

Sice to nebylo ono, ale měl pro co žít a proto se rozhodl, že život ještě nevzdá. Jeho žena by ho pak jistě nepochválila.

"Dědečku, dáš mi k narozeninám písničku?" zeptala se ho jeho dvanáctiletá vnučka.
"Naučím tě, jak si jí vytvoříš sama ano?" usmál se. Napadlo ho, že by jí ještě mohl předat své zkušenosti, pokud v sobě má talent, protože on jí nic sám napsat nemůže. Píseň pro jeho ženu byla s největší pravděpodobností jeho posledním počinem.
"Tak jo!" Zaradovalo se děvčátko a objalo starce.

Pravda zrozená ze lži → 12. Nakládačka pro Malfoye

23. dubna 2014 v 17:49 | Snapeova |  Pravda zrozená ze lži
Ahoj, tak tu mám další kapitolu. Ráda bych tenhle týden napsala povídku na téma týdne, protože se mi docela líbí, ale ještě nevím, jestli mě něco napadne a hlavně, kdy to napíšu. Zatím jsem včerejšek i dnešek měla ve škole nabitý a zítra přijdu domů až večer. Ve škole teď dolaďuju poslední známky na vysvědčení a za týden? Písemná maturita :/ Je mi špatně, jen na to pomyslím. Díky za každý komentář k této povídce, jsem ráda, že se vám líbí :)

Liebster blog award 2

21. dubna 2014 v 14:49 | Snapeova |  Vykecávačka
Byla jsem po necelém půl roce znovu nominována do Liebster blog award a tak vám zde sestavím dalších deset faktů o mně a zodpovím 10 otázek od Nancy, která mě nominovala, ale už nebudu nominovat nikoho dalšího, protože ty, které bych nominovala už to také dělali a někteří i víckrát, takže si myslím, že by nebyli rádi :D.

10 faktů

1. Zbožňuju Emmu Watson
2. Čekám až mě napadne ohromující příběh, který by se hodil pro napsání knihy
3. Neumím chodit spát včas
4. Zamilovala jsem si Bubble tea od Bubbleology
5. Harry Potter knížky jsem četla opravdu mnohokrát. Už teď se těším až si po moc dlouhé době zase udělám čas na rereading
6. Nenávidím opilce. Celkově nechápu, když někdo moc často pije. Já si dám maximálně skleničku dvě a jednou za čas.
7. Nejradši si kupuju naúšnice, miluju je
8. Mám sociální fobii (někdo s podobným problémem?)
9. Jsem až moc líná
10. Nechci čtečku knih, i přes to, že je to pohodlnější a skladnější.

10 otázek od Nancy

1) Jakou barvu nosíš nejčasteji?
Trička mám nejvíc asi černá, bílá a šedá s potisky a pastelové barvy spíš nenosím, to bych musela mít jinou postavu. Ono nejvíc triček nacházím v těch třech jmenovaných barvách, ty jsou tak nejčastější.
2) Který film nemáš ráda?
To mě takhle asi konkrétně nenapadne, ale nemusím moc všechny ty Marvel hrdiny a tak, ale ne pro to, že by to byly fakt na prd filmy, prostě mě to neláká a vadí mi, že je toho moc. A pak nesnáším trapný nechuťárny jako Čelisti apod.
3) Máš nějaké domácí zvířátko? Jesli jo jaké?
Mám, psa. Je to desetiletý Bišon.
4) Jáký byl tvůj nejlepší dárek k narozeninám?
Už ani nevím co jsem dostala k narozeninám a co k vánocům, ale asi nový počítač.
5) Máš ráda výtvarku?
Když jsem byla na základce, tak jsem jí ráda měla. Chodila jsem i na keramiku, ta mě moc bavila.
6) Vadí ti chodit pozdě?
Vadí, ale poslední dobou neumím vyjít z domu včas.
7) Jakou barvou máš vymalovaný pokoj?
Vše se vymalovalo bílou, když jsme se stěhovali a mě to nevadí, stejně tam v podstatě jen spím, ale minulý pokoj jsem měla modrý a ráda bych jednou měla fialový.
8) Kreslíš ráda?
Jo, ale jde mi spíš kreslení podle předlohy, když už.
9) Jaké nemáš ráda ovoce?
Ananas. Celkově mám ráda spíš klasické ovoce a do toho exotického se moc nepouštím.
10) Jaké počasí máš nejraději?
Takové jarní, obloha vymetená, s nějakým tím mráčkem třeba. A tak něco mezi 15 a 20 stupni :)

Pravda zrozená ze lži → 11. Výlet do Prasinek

14. dubna 2014 v 20:29 | Snapeova |  Pravda zrozená ze lži
Tentokrát bohužel přidávám kapitolu po třech týdnech, protože jsem se celý měsíc patlala s maturitní prací a prostě jsem si nedokázala najít čas na to, abych poslala další kapitolu na opravu. Opravená je i příští kapitola, takže tu můžete očekávat tak do týdne, jak by to správně mělo být. Doufám, že se vám nová kapitola bude líbit. :)

Informační článek č.3

11. dubna 2014 v 13:29 | Snapeova |  Oznámení
Jak jsem zjistila, je čas na další článek tohoto typu. Za posledních pár měsíců jsem dostala několik dalších žádostí o povídky. Zatím se mi povedlo splnit čtyři povídky na přání. Momentálně jsem nějakou dobu zaseklá u povídky s Lenkou a Nevillem pro Scrat. Celkově už bych toho asi měla splněného víc, kdyby tento rok nebyl tak náročný, ale snad za pár měsíců nastane čas, kdy budu mít možnost to více rozjet. Už mám i zadaných pár kapitolových povídek, které budou časově náročnější, takže si je nechávám na potom a teď zkouším občas napsat nějakou tu jednorázovku. Dneska se tedy můžete podívat, jaké další povídky budou v plánu pro ty, kteří si o ně napsali. Pokud mátě také nějaký nápad, který byste chtěli, abych zpracovala, stačí napsat pod tento článek, na email snapeova.blog.cz@seznam.cz a nebo na facebook, do zpráv mé stránky. Nemusíte se bát, že byste se povídky nedočkali. Napíšu vám všechno, co slíbím, jen to nebude hned :) Obrázek k článku je opět složen z mých vlastních jarních květinových fotek.

Rok 3014

6. dubna 2014 v 23:19 | Snapeova |  Krátké povídky (Vlastní)
Dlouho tu nic nebylo. Aktivně jsem psala maturitní práci a opravdu nebyl čas ani nic napsat a ani se podívat na vaše blogy. Teď to trochu napravím. Rozhodla jsem se napsat povídku na téma týdne. No, přidávám jí na poslední chvíli, ale dřív jsem to opravdu nestihla. Četla jsem si v souvislosti s tím nějaké články a pak jsem vymýšlela, co přesně napíšu. Při psaní mi došlo, že tohle je jen něco jako nastínění něčeho, co je mnohem rozsáhlejší a v této krátké povídce nejde vše popsat a vystihnout, například pocity. Proto, kdyby vás tohle zaujalo a měli byste zájem. Časem bych se pokusila tento příběh rozvéct a popsat na mnohem víc než dvě stránky ve wordu a hezky od jeho začátku. Jde jen o to, jestli byste něco takového chtěli číst. Většina věcí se tam zakládá na reálných výhledech do budoucnosti a vlastně, kdo ví, co bude za tisíc let? Mimochodem nevím, jestli tam třeba není nějaký ten blábol. Může to být možné, odborník nejsem :) A taky pardon za chyby, psala jsem to před chvílí a nemám čas poslat to na obetování. Napiště mi k tomu prosím nějaký komentář, chci vědět váš názor. Nic podobného jsem nikdy nepsala. :)