Recenze →Stephen Chbosky: Ten, kdo stojí v koutě

13. února 2014 v 14:59 | Snapeova |  Knižní recenze
Opět jedna z prvních recenzí a nyní na jednu z opravdu vyjímečných a nezapomenutelných knih.

Autor: Stephen Chbosky
Název: Ten, kdo stojí v koutě
Originál: The Perks of Being a Wallflower
Počet stran: 216
Vydáno: 2012
Nakladatelství: BRIO
Překlad: Vratislav Kadlec
Mé celkové hodnocení: 100%
Oficiální anotace: Když člověk stojí v koutě, může si všimnout spousty úžasných věcí. Ale pak přijde chvíle, kdy je třeba vykročit na parket a začít opravdu žít. Strhujícímu románu Stephena Chboskeho o dilematu mezi nečinností a touhou se dostalo nadšeného přijetí, vyvolal polemiku a získal miliony oddaných čtenářů. Příběh o dospívání na střední škole, který Charlie vypráví v dopisech, je otevřenější a důvěrnější než leckterý deník, zároveň vtipný i sžíravý. Nevíme, kde Charlie bydlí, ani komu píše - máme jen slova, o která se rozhodl podělit. Zmítán touhou žít svůj vlastní život i touhou vymanit se z role, která mu připadla, prozkoumává dosud neznámé území. Před ním se otevírá svět prvních lásek, rodinných dramat i nových přátelství. Svět sexu, drog a Rocky Horror Picture Show, kde klíčem ke štěstí může být například ta správná píseň, díky níž se můžete řítit tunelem a cítit se nekonečně. V Charliem se autorovi podařilo stvořit vypravěče, který vás uhrane a přenese zpět do divokých a intenzivně prožívaných dní na prahu dospělosti, kdy se život podobal jízdě na horské dráze. Podle své knihy natočil Stephen Chbosky také stejnojmenný film, v němž ztvárnili hlavní role Logan Lerman a Emma Watson.


---
Pomalu ani nevím, co o této knize říct, jak mě dostala. Vyjímečně se stalo to, že jsem nejdříve zhlédla film, a pak teprve knihu. K filmu jsem se dostala později, než jsem původně plánovala a zanechal ve mně nepopsatelný pocit. Hodně mě zasáhl a je pro mě jedním z nejlepších filmů, co jsem viděla. Je neuvěřitelně silný. Jelikož ho režíroval autor knihy, platí to samé právě i o knížce, protože není příliš věcí, které by se lišily.

Hlavní postavou této knížky je Charlie, podivínský chlapec, nastupující do prvního ročníku střední školy. Na jeho místě by se do nové školy netěšil asi nikdo. Nenajde se žádný člověk, který by se s Charliem kamarádil a chtěl by s ním dobrovolně promluvit, natož před dalšími lidmi. Charlie je tudíž velmi osamělý chlapec. Navíc se mu minulý rok zabil jeho kamarád a stále mu schází teta Helen, kterou měl moc rád, ta měla nehodu, když byl ještě dítě.

Jeho příběh je vyprávěn ve formě dopisů. Píše člověku, o němž se dozvěděl, že umí naslouchat a je dobrým člověkem, podle toho, co slyšel. Charlieho samozřejmě nezná. Autorův záměr možná mohl být, aby se každý čtenář cítil jako ten neznámý, jehož totožnost se nikdy nedozvíme, kterému mladý chlapec posílá tyto dopisy a vypráví jimi, jak prožívá svůj život.
Sloh celé knihy není žádná vyumělkovaná dokonalost. Jedná se v podstatě o styl napsaný dospívajícím chlapcem, jenž se co nejlépe snaží převyprávět, co zažil. Občas zabloudí myšlenkami od tématu jinam, a pak se zase vrátí. Věty bývají jednoduché, někdy i zvláštní, ale rychle jsem si zvykla. Dokonce se ani nemusíte bát, že je kniha zmatená. S tím jsem rozhodně problém neměla. Vše krásně plynulo a Charliemu člověk brzo začne rozumět. Začne se usmívat, když odbočí a bude plakat, když bude víc a víc poznávat proč je Charlie takový, jaký je (myslím tím především konec knihy, nebo filmu, zasáhne vás obojí stejně). Konec filmu pro mě byl nečekaný, fakt mě to nenapadlo a mnohé to vysvětlilo. Člověk v té chvíli najednou vše pochopí. V knize už jsem konec čekala, ale i tak byl emotivní.

Na nové škole se tomuto chlapci konečně podaří nalézt opravdové přátele. Spřátelí se s Patrickem a jeho nevlastní sestrou Sam, kterým jeho osobnost nevadí a už vůbec neřeší to, jestli je někdo s Charliem uvidí, protože jsou velice chápaví. Sam už si dost prožila a ani Patrick to nemá lehké. Ti dva ho zavedou do své party lidí a Charlie tak pozná několik nových, zajímavých tváří, kteří se s ním poprvé opravdu baví a nedívají se na něj jen jako na nějakého magora.

Charlie, chlapec, který stojí v koutě a pozoruje vše kolem sebe, tak s těmito lidmi zažije první lásku, okusí drogy a nejen to. Zamiluje se do Sam, ovšem v tomto ohledu mu až do konce knihy štěstí tak úplně nepřeje. Nejhorší moment v knize pro mě byl, když Charlie zpackal svůj první vztah a musel se nějaký čas držet od kamarádů dál. Bylo mi ho hrozně líto a je jsem za to v tu chvíli nesnášela, protože Charlieho stav nebyl úplně dobrý a potřeboval je.

Pokud jde o postavy, myslím, že Charlieho si svým způsobem oblíbí skoro každý. Akorát mi poměrně vadilo to, jak strašně často plakal. Sam, Patrick a Charlie, to je naprosto úžasná trojice. (Moje nejoblíbenější po trojici Harry, Ron a Hermiona :D). I ostatní postavy jsem si oblíbila, například další oblíbenec byl Charlieho učitel Bill, který mu dával knížky a ukazoval mu, jak je vyjímečný.

Z příběhu jsem tak nadšená, že bych jen psala a psala, avšak lepší bude, když si na ni uděláte svůj názor každý sám. Knihu bych doporučila každému. Rozhodně za přečtení stojí a je škoda, že Stephen doposud napsal jen tuto jednu knížku.

Ukázka z knihy a jedna citace, která mi utkvěla v paměti:
Sam poklepávala rukou o volant. Patrick vystrčil ruku z okýnka a plachtil s ní ve vzduchu. A já jsem prostě jenom seděl mezi nima. A když ta písnička dohrála, něco jsem řekl. "Cítim se nekonečně." A Sam a Patrick se na mě podívali, jako kdybych řekl tu nejúžasnější věc, jakou kdy slyšeli. Protože ta písnička byla tak úžasná, a protože jsme ji všichni fakt pozorně poslouchali. Těch pár okamžiků života uteklo hrozně opravdově a cítili jsme se takovým dobrým způsobem mladí. Musím si někdy koupit kazetu nebo cédéčko, a pak ti řeknu, co to bylo, ale popravdě řečeno to asi nebude to samé, jako když jedeš na svůj první opravdový mejdan, sedíš na prostředním sedadle v pickupu s dvěma bezvadnými lidmi a venku začíná pršet.

A ještě citace:
Sam: "Přijímáme takovou lásku, jakou si podle našeho názoru zasloužíme."
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Scrat Scrat | E-mail | Web | 13. února 2014 v 15:11 | Reagovat

Tak to si určitě přečtu, díky za recenzi :-)

2 Kačíí Kačíí | Web | 13. února 2014 v 18:49 | Reagovat

tak to si musím přečíst, nastopro, úžasná recenze :-D  :-D

3 Drzoun-ka Drzoun-ka | Web | 14. února 2014 v 15:43 | Reagovat

Hodně pěkně si to napsala, ale kniha nic pro mě :D

4 Kristýna Kaderová Kristýna Kaderová | E-mail | Web | 16. února 2014 v 21:08 | Reagovat

Film jsem viděla. I když sem ho popravdě úplně nepochopila.

Knížku si chci určitě přečíst. Ale v knihovně není a ani v knihkupectví jsem ji zatím neviděla :(

5 Rogue Rogue | Web | 25. března 2014 v 20:58 | Reagovat

Zní to zajímavě, možná si ji seženu! :) Takové příběhy, příběhy ze života mám ráda.

6 bells bells | 6. ledna 2015 v 23:08 | Reagovat

tak toto je jedna z mojich najoblubenejsich knih. presne tento zaner vyhladavam a som rada, ze ma na mojej kniznej policke cestne miesto.. masterpiece :) toto by som odporucila fakt ako povinne citanie na strednych skolach.. nieco pre mladych podobne ako Kto chyta v zite..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama