Nečekaný dárek

20. prosince 2013 v 15:19 | Snapeova |  Krátké povídky (Harry Potter)
Minulý rok jsem psala vánoční povídku podle zadání mé kamarádky.
Měla tyto požadavky:
Mělo to začínat štědrovečerní večeří a končit narozením dítěte. Při štědrovečerní večeři měl nechtěně někdo udělat něco vtipného. Měla tam být vánoční mše a sněhulák, jenž je kouzelný. A mělo být objasněno něco, co bylo celé roky skryto
Slova, která se tam měla objevit: koule, boule, krocan, puding, šampón

V bneděli pro vás mám ještě čtvrté vánoční Drabble a na štědrý den pak mou další HP vánoční povídku, která je už starší než tato.
***


Ozvalo se zaklepání a Draco vyzval čekajícího ke vstupu. Dveře otevřela jedna z jejich skřítek.

"Večeře je připravena pane, čeká se už jen na vás," řekla a uklonila se.
"Hned tam budu," povzdechl si, podíval se na sebe do zrcadla a upravil si motýlka. Poté vykročil směrem do jídelny.

Když vešel, viděl tam postávat své rodiče spolu s nějakými svými přáteli a jejich dcerou. Štědrovečerní večeře by měla být v rodinném kruhu a tyhle lidi ani neznal, ale co taky mohl očekávat od svého otce? Přešel tedy k nim, uctivě pozdravil, představil se a podal si s nimi ruku. Trochu zakřiknutá žena se mu představila jako Jessica.

Přesunuli se ke stolu a dámy nechali posadit první. Až po nich si sedli i muži, skřítci začali porcovat krocana a nalévat jim dobré pití. Draco věděl přesně, co jsou ti lidé zač a především jejich dcera. Měla to být jeho potencionální manželka. Rodiče mu to již naznačovali. Nechápal, proč dělají, jako by byl nesvéprávný a neuměl si najít ženu. Měl takový pocit, že ho do tohoto sňatku budou chtít nějak dotlačit. On se ale za žádnou cenu nedá. Měl zcela jiné plány. Cizí lidé s Dracem po celou dobu hovořili, ptali se ho především na takové ty klasické věci, jako jestli chce děti a podobně. Jednali, jako by snad ten sňatek byl naprosto jistý a to ho rozčilovalo.

Po lahodné večeři se podával tradiční Anglický vánoční puding. Dámy a hosté mají jako vždy přednost a tak mladá brunetka zabořila lžíci do pudingu jako první. Ovšem rozhodně neměla svůj den. Chvilku se s tím prala a nakonec se stalo přesně to, co nechtěla. Kus pudingu díky její lžičce vystřelil a jen o kousíček minul Luciuse Malfoye, který si rozhodně nebyl jistý, jak takovou situaci okomentovat, stejně, jako kdokoliv jiný. Skřítci urychleně sbírali nepořádek a mladšímu Malfoyovi trochu cukaly koutky. Povzbudivě se podíval na růžolící ženu.

"Já vám nandám," pousmál se a dal jí trochu na dezertní talířek, čímž přerušil trapné ticho a trochu zachránil situaci. Bylo mu však jasné, že doma to Jessica nebude mít zrovna příjemné, pokud jejímu otci na těchto věcech záleží stejně tak, jako Luciusovi. Poté už se jen přesunuli do salónku na šampaňské či kvalitní likér a rozloučili se.

"No? Tak jak se ti líbila?" zeptal se ho hned po jejich odchodu otec.
"Líbila, je hezká, milá a příjemná, velmi vhodná žena," odpověděl jen, aby otce upokojil. Nedodal, že on jí pro sebe však nechce. Nechtěl kazit vánoce.
"Půjdu se teď projít a přemýšlet," řekl jim.
"Jistě drahý, ale vrať se včas na mši," usmála se Narcissa. Pak si Draco mohl konečně oddechnout a přemístil se za Hermionou na smluvené místo.

O hodinu později už čekal na své rodiče před domem a bavil se tím, že si povídal s jejich kouzelným sněhulákem. Dokonce se s ním mohl koulovat a používat i ty nejtvrdší zledovatělé koule, ale to momentálně neriskoval. Rodičům by to přišlo příliš dětinské. Tolik se těšil, až se přestěhuje, bude žít vlastní život a své trochu upjaté rodiče, s mírně zastaralými názory, bude jen navštěvovat. Narcissa se venku zavěsila do Luciuse a Draco se vydal po jejich boku na půlnoční mši.

"Zdá se mi, že poslední dobou nějak moc záříš, co to způsobuje?" zeptal se cestou otec svého syna.
"Prostě jsem jen spokojený," pokrčil s úsměvem rameny a vyhnul se Luciusovu podezřívavému pohledu.

Zanedlouho se posadili do lavice kostela v nejbližší vesničce. Hned poté se kostelem rozezněly nádherné koledy a zhruba uprostřed celého programu se ozval výkřik. Nějaká žena z předních lavic se zvedla a spěchala pryč, avšak cestou se v bolestech zhroutila na zem. Draco jí v tu chvíli poznal a přihnal se k ní jako první. Jen těžce jí zvedal do náruče. Byla těhotná.

"Co tady děláš, Amando?" ptal se jí šeptem.
"Ne…nevěděla jsem, že chodíte sem," promiň, špitla černovláska a zas zasténala.
"Co je ti?" ptal se jí hned starostlivě.
"Copak ti to není jasné? Rodím," dostala ze sebe těžce.
"Promiň, to je tím, že mám o tebe strach," nesl jí ven z kostela, za všeobecného ticha a stovek pohledů. To už k dvojici přiběhli i Dracovi rodiče.
"Co to má znamenat Draco, ty jí znáš?" optal se trochu rozčíleně otec.
"Ano znám a teď nezdržuj, musí do nemocnice," odbyl ho a okamžitě se se ženou v náručí přemístil. Narcissa s Luciusem se na sebe nechápavě podívali a následovali je. V nemocnici zjistili, že Draco je s tou ženou na porodním sále a čím dál tím víc se jim to přestávalo líbit. Čekali na té chodbě hodiny, než jim jeden lékouzelník řekl, na jaký mohou jít pokoj. Tam v posteli ležela unavená, ale šťastná zelenooká černovláska a u sebe držela malé dítě. Jejich syn stál u ní a o něčem si s ní povídal.

"Povíš nám už, co tohle má znamenat?" uhodil starší Malfoy na blonďáka a miminko se dalo do pláče.
"Tati, nemohl by jsi se nejdřív uklidnil?" pozvedl Draco obočí a usmíval se od ucha k uchu.
"Tohle je Amanda, poznal jsem jí před třemi roky a teď mi porodila dítě, je moták," dodal a sledoval jaký účinek to bude mít na otce. Tomu se protočily panenky a za pár vteřin se ozvala rána, jak omdlel. Draco ho viděl omdlít poprvé v životě a měl co dělat, aby nepropukl v záchvat smíchu. Byla to vážná situace, ale on si prostě nemohl pomoct a navíc nedovolil, aby mu někdo třeba jen zkusil do jeho volby života mluvit. Byl takto šťastný. Narcissa křísila manžela, jemuž už se na hlavě tvořila pěkná boule. Po chvíli vstal a posadil se poněkud otřeseně na židli.

"Ale Draco, jak jsi jen mohl, to je, jako bych tě snad ani nevychovával," zakňučel.
"Vždyť taky jo, poslední tři roky mě vychovává Hermiona," usmál se.
"Cože…, ta…ta," paní Malfoyová zakryla svému muži ústa, když viděla Dracův varovný pohled.
"Otče, prober se, je dávno po válce, žij normální život a soustřeď se na důležité věci. Jsme všichni stejní lidé, ať už kouzelníci, mudlové, nebo motáci, lišíme se pouze ve vrozených schopnostech, tak už přestaň s těmi hloupostmi, taky bys pár lekcí od Hermiony potřeboval," řekl mu.

"Já tě vydědím," vykřikl a vystřelil z pokoje, jako namydlený blesk. Narcissa se za ním podívala, ale neběžela pryč. Naopak, po chvilce nejistoty se chtě nechtě začala rozplývat nad miminkem a tak se zdálo, že aspoň někdo nové členy rodiny přijal dobře.

"Vážně tě vydědí? To jsem nechtěla," podívala se Amanda smutně na Draca.
"Nebojte se, já mu to nedovolím, i kdyby snad nevychladl," slíbila jí Narcissa a byla z dítěte úplně vedle.
"Hezčí vánoční dárek, jsi mi ani dát nemohl," řekla Dracovi, než jí odvedl Lékouzelník. Blonďák naštěstí směl zůstat.
"Vážně se omlouvám, že jsem to pokazila," podívala se žena na svého nastávajícího.
"Proč? Vždyť to dopadlo přesně, jak jsme chtěli. Plánovali jsme jim to říct, až se dítě narodí, to vyšlo ne? Bylo to sice trochu nečekané, ale podle mě jsou to vážně ty nejlepší vánoce," usmál se na ní a dítě odnesl do postýlky.

"Miluju tě," věnovala mu pak svůj krásný úsměv a nechala se políbit, než usnula. Draco se celou noc díval na ni a svého syna, dával na ně pozor. Časně ráno se u postele objevily dárky, jak pro Amandu, tak pro něj. Rozbalil první z nich a našel šampón. No jistě, to je zase od Pottera, pomyslel si s úšklebkem. Ano, i oni si dávali dárky, většinou nic praktického nebo myšleného vážně. Spíš se tak popichovali. Po válce Draco zjistil a poznal mnoho věcí a teď navíc i to, že nebýt toho otravného muže s brýlemi, neprožíval by v tuto chvíli všechno tohle štěstí. Narcissa je navštívila ještě ten den a prožila s nimi hezký Boží hod. Lucius neposlal ani zprávu, natož, aby se ukázal. Dokonce od něj Draco ani nedostal dárky. Dalo se to čekat, ale do několika měsíců ho všichni zpracovali a nakonec i on podlehl kouzlu toho malého drobečka a začal chápat některé věci, i když to pro něj nebylo vůbec jednoduché, vzdávat se zažitých věcí a přesvědčení.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 cincina cincina | Web | 21. prosince 2013 v 11:22 | Reagovat

Joo tuhle si pamatuju:D Nemám ráda, když je s Dracem nějaká ženská... jsem spíš na Drarry:D Ale není to špatné:) Rozhodně bych chtěla vidět Luciuse, jak omdlívá:D

2 Lady E. Dark Lady E. Dark | Web | 21. prosince 2013 v 12:45 | Reagovat

Tak tahle byla úžasná! :) Snažím se hledat HP povídky s vánočním motivem s cílem, že si konečně navodím vánoční atmosféru. :) A tohle byla zcela jistě jedna z nejlepších vánočních povídek s Dracem :3

[1]: Ale jinak souhlasím... :D Drarry je Drarry :33

3 Kristýna Kaderová Kristýna Kaderová | E-mail | Web | 21. prosince 2013 v 14:45 | Reagovat

Vážně nádherné :) Nevím jestli mám brečet nebo se smát :D Docela ráda bych viděla Luciuse jak se rozplývá nad miminkem :D

4 Eamane Eamane | Web | 21. prosince 2013 v 19:47 | Reagovat

Dost dobrá povídka! Nedokážu si představit Luciuse s miminkem :D

5 nyanka nyanka | E-mail | Web | 13. září 2014 v 16:48 | Reagovat

Divím se že Lucius to dítěb venyhodil z okna :-?

6 Nika Nika | 15. dubna 2015 v 20:44 | Reagovat

Opět skvělá povídka

7 Kelssie Kelssie | 7. listopadu 2015 v 16:34 | Reagovat

Super to bylo tak dojemné až by to chytlo člověka za srdce tak heský moc heské tady je že i Drako Malfoy má rád mudly a ostatní i motáky moc skvělá povídka snad bude další o tom dítěti :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama