Vlkodlakova špatná noc

23. října 2013 v 20:09 | Snapeova |  Krátké povídky (Harry Potter)
Mám tady druhou splněnou povídku na přání, kde měl být Remus Lupin. Něco jsem vymyslela, nevím, jestli to bude podle tvých představ Noël Almi, ale doufám, že ano :)

Dále mě čeká drabble pro Celene, ještě před ní a dalšími je samozřejmě wixie se Snamione, ale to bude kapitolovka, takže na tu si všichni ještě dost počkáte, protože teď píšu jinou a chci jí nejdříve dopsat. Nerada píšu dva delší příběhy najednou. Mohly by se mi pak poplést myšlenky a nápady a to bych nerada. :)
***


Remus právě scházel dolů ze třetího patra. Mířil na oběd z hodiny starodávných run. Zarazil se na několika posledních schodech, když v chodbě viděl svého kamaráda Siriuse. Laškoval s dívkou, kterou nejspíš zrovna oslovil.

Že se jí neptá na čas, bylo Remusovi naprosto jasné. Už dobře poznal, když se Sirius snažil získat přízeň nějaké dívky.

Tohle ovšem nebyla jen tak nějaká dívka. Stála tam Lisa, křehká, stále usměvavá blondýnka o rok mladší než oni. Remus se pomalu vydal k nim. Mezitím se dívka zasmála, dala se na odchod a po cestě se ještě otočila a mávla na Siriuse.

"Proč ses s ní bavil?" vyhrkl mu Remus za zády poněkud příkře.
"A proč by ne? Pozval jsem jí do Prasinek. Ty ji nějak víc znáš? Má nějaké špatné zvyky nebo tak? Do toho kamaráde, varuj mě, než se vrhnu do nějaké pasti," uculoval se Sirius a hořel zájmem. Mezitím k nim přicházeli James s Peterem.
"Ty jsi hrozný… blb," prskl Remus a Sirius na něj vykulil oči.
"Cože?" nechápali ostatní.
"Děláš, jako bys nevěděl, že se mi už dva roky líbí. Celou dobu se odhodlávám jí to nějak říct. Teď jsem ji konečně chtěl pozvat někam v Prasinkách a ty mi to vyfoukneš. Můžeš mít, jakou si jen zamaneš, ale jdeš po holce, kterou chci já. To je od tebe pěkně hnusný, Siriusi. Myslel jsem, že tohle si přátelé nedělají. Jdi fakt do háje a večer nikoho z vás nechci vidět! Vůbec za mnou nechoďte!" vychrlil ze sebe Remus a už byl ten tam.

Kluci se chvilku vzpamatovávali. Takhle se jejich kamarád nikdy nechoval. Máloco ho dokázalo rozčílit natolik, aby se nějak víc projevil. Na své přátele nebyl nikdy takový, ale tohle byla evidentně zcela nová situace. Podívali se na Siriuse a ten se tvářil poněkud zahanbeně.

Odešli na večeři a probírali to, co se stalo. Později ve společenské místnosti odchytili Remuse a snažili se ho přesvědčit, aby neblbnul a vzal je večer s sebou, ale bylo to marné a tak se Lupin sebral a co nejméně nápadně se vypařil na pozemky. Následně zmizel pod vrbou Mlátičkou až do Chroptící chýše.

Uvnitř se bolestivě, a tentokrát bez přátel, přeměnil. Drásal a kousal vše okolo, jak tomu bývalo v začátcích, kdy jeho společníci o tom, čím je, ještě nevěděli. Ne moc dlouho od chvíle, co přišel, zaslechl nějaké zvuky. Jako kdyby tu nebyl sám. Vlkodlak v něm v to doufal, měl chuť něco zakousnout.

Šramocení ho zaujalo natolik, že se šel za zdrojem zvuků podívat. Uvnitř tunelu narazil na rusovlásku, která byla očividně velmi překvapená a vyděšená. Z tlamy mu okamžitě začaly odkapávat sliny. Jakou dostal chuť tu křehotinku zakousnout!

Voněla vskutku lákavě. Dala se před ním na útěk. Utíkající kořist, to byla vždy velmi zajímavá zábava.

Z počátku jí spíš škádlil, chňapal po ní a doháněl jí k šílenství. Vždy jí dodal pocit, že unikla jen o malý vlásek jeho nenasytné tlamě. Kdyby chtěl, tak by před ním už dávno neutíkala a neječela jako na lesy, ale jeho to bavilo.

Konečně se dostali z tunelu ven a tam dívka vrazila do někoho dalšího. Srazila ho na zem, a vlkodlak se vrhl na oba. Dvojitou kořist si přece nemohl nechat ujít.

Ten kluk se ho pokoušel zbavit pomocí své hůlky. Zvíře lačnící po jeho krvi mu ji vyrazilo z ruky.

Chlapec měl oči plné děsu, ale snažil se zachovat chladnou hlavu, chránit dívku a zároveň se dostat ke své jediné zbrani.

Po několika děsuplných vteřinách, které mu přišly jako hodiny, se tak konečně stalo a do vlkodlaka vrazilo silné kouzlo, jenž ho odhodilo o několik metrů dál.

Remus ve vlčí podobě se vzpamatoval až po chvíli. Bohužel příliš pozdě na to, aby na něj ještě čekala jeho kořist, a tak vyběhl k lesu, aby si našel něco jiného.

Když se potloukal v lese, vynořily se před ním velké jelení parohy a následně viděl i černého psa, jemuž se pod nohami motala krysa. Po zbytek noci svého přítele doprovázeli a nedovolili mu udělat něco špatného. O tom, co se stalo samozřejmě nevěděli.

***
K ránu se s vlkodlakem vrátili do Chroptící chýše, kde se za svítání proměnil zpět v jejich lidského kamaráda Remuse.

"Napadl jsem ji," bylo to první, co z něho po přeměně vypadlo. "Lily, napadl jsem Lily!" zvolal zděšeně a žalostně.
"Cože?" vyjekl James.
"V noci přišla. Pronásledoval jsem ji a venku jsem se na ní vrhl! Ale byl tam ještě… Snape. Myslím, že mi v tom zabránil," šeptl a podíval se po ostatních.
"Škoda, že jsi Snapea nesežral," pronesl Peter zklamaně a Lupin ho propíchl naštvaným pohledem.
"Tohle přece není sranda Petře!" rozhořčil se.
"Co tu sakra dělal?! Teď o tobě ví taky, to je v hajzlu! A musíme zjistit, co je s Lily," řekl Dvanácterák, všichni se prodrali chodbou a následně se hnali do hradu.

Nenapadlo je nic jiného než ošetřovna a tak zadýchaní běželi tam.

"Jestli se tohle dozví Brumbál, tak je po všem. Tímhle ho zklamu, vyhodí mě!" zoufal si Remus po cestě, ale nikdo nebyl dost klidný na to, aby mu odpověděl a ještě mu tuto dost jasnou věc vyvracel.

Na ošetřovnu vtrhli jako velká voda, bylo tam ticho a ošetřovatelka se zrovna starala o dva pacienty.

"Co tu chcete? Neumíte být zticha?! Tohle je ošetřovna!" zamračila se na ně.

Kluci spěchali k postelím. Na jedné z nich ležela Lily a na druhé Snape. Oba byli poranění, ale Lily hůř. Měla podrápaný celý obličej a podle toho co viděli, musela podobně vypadat všude.

"Víte o tom něco? Oni dva mi nejsou schopní říct, co přesně se stalo," podívala se na ně ošetřovatelka přísně. Všichni naráz zavrtěli hlavami.
"Můžete nás tu s nimi chvíli nechat?" žadonili.
"Je hodně brzo, v podstatě byste měli být ještě v posteli, ale dojdu si pro pár mastí. Pak pomažete," řekla a vydala se ke své kanceláři.
Remus se okamžitě přihrnul k Lilyině posteli a chytnul její ruce.
"Lily, mě je to tak strašně líto! Já ti nechtěl ublížit, věř mi!" vyhrkly mu až slzy, jak strašně se nenáviděl za to, co se stalo.

"Nezlobím se na tebe, já… Vím, že vlkodlaci se nedokážou ovládat," špitla a dívala se na peřinu, na něj ne. Musela kvůli němu utrpět hrozný šok a získat špatné vzpomínky na celý život.

"Jste vypatlanci a Brumbál taky! Nechápu, že si tu drží tak nebezpečnou zrůdu! měl bych vás udat," zasyčel Snape z vedlejší postele a všichni k němu stočili svůj pohled.
"Zmlkni Srabusi, neměl jsi tam co okounět," vyjel na něj Sirius.
"Nechte ho, zachránil mě," bránila ho Evansová.
"Jenom kvůli tomu teď nedokonám, co Remus začal," zavrčel Black.
"Dejte si pozor a přestaňte mě otravovat, nebo se Brumbál všechno dozví! Tohle určitě nebylo tak, jak by si to představoval!" přivřel rozzlobeně oči.

James už se nadechoval k nějaké odpovědi, ale ošetřovatelka už se k jejich smůle vrátila a tak vtiskl Lily polibek do vlasů, i když nevěděl, jestli to vůbec ve svém stavu postřehla, vzal nešťastného Remuse a odešli.

Posadili se ve ztichlé společenské místnosti. Bylo ještě příliš brzo, takže tam byli sami.

"Kámo, ta včerejší hádka byla zbytečná, ale můžu za to já, uznávám to. Já si bohužel nepamatuju, že se ti ta holka líbí. Ne všechny informace jsou pro můj mozek důležité. Kdybych si to pamatoval, tak se na ni nikdy ani nepodívám! Vážně!

Přestanu se jí všímat, jestli o ni tolik stojíš. Fakt ti nechci stát v cestě," promluvil po chvíli Sirius a Lupin se cítil ještě hůř. Neměl se tolik naštvat.

"Jo já… taky promiň, možná jsem neměl tak vyjet. Celý jsem to podělal.

Lily mě teď bude mít za zrůdu a Snape nás má na háku," povzdechl si.

"Nebyla to jen tvá vina! Neměli jsme čekat tak dlouho, než jsme se za tebou konečně vydali," povzdechl si James a povzbudivě mu stiskl rameno.
---
Za korekturu děkuji Kate
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Scratilove Scratilove | E-mail | Web | 23. října 2013 v 20:20 | Reagovat

Hezké. :-)

2 Eamane Eamane | Web | 23. října 2013 v 20:46 | Reagovat

Hezky napsané, škoda že to nedopadlo špatně, už jsem to tak nějak čekala :D

3 Noël Almi Noël Almi | E-mail | Web | 23. října 2013 v 20:49 | Reagovat

Moc děkuji. Líbí se mi a je to přesně něco podle mých představ, i když bych uvítala nějaký brutálnější a horší konec. Nicméně je moc pěkně napsané.

4 Leome Leome | E-mail | Web | 24. října 2013 v 10:22 | Reagovat

Ani jsem nevěděla, že píšeš povídky na přání :-).
Na tu drablle se už moc těším - čtu je děsně ráda :-D.

:D. Občas jsem se i smála - moc se ti to povedlo :-D :-D.

5 Zzz Zzz | Web | 25. října 2013 v 23:32 | Reagovat

Já vlkodlaky miluju ♥

6 Casion Casion | Web | 26. října 2013 v 9:55 | Reagovat

Krásna poviedka :D Lilly aj Seviho mi je ľúto, ale našťastie sa nestalo nič vážnejšie :D

7 © Tessie | daily-creation ~ candiceaccola-source © Tessie | daily-creation ~ candiceaccola-source | E-mail | Web | 26. října 2013 v 13:49 | Reagovat

Děkuju moc :)

8 Kristýna Kaderová Kristýna Kaderová | E-mail | Web | 31. října 2013 v 16:07 | Reagovat

Zahanbený Sirius, to bych chtěla vidět :)
A jinak povídka byla naprosto úžasná!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama