Harryho nečekaný návrat

29. září 2013 v 19:40 | Snapeova |  Krátké povídky (Harry Potter)
Je tu první splněná povídka na přání. Je pro Annie Potterovou, která si přála povídku s dobrým koncem, kde jsou hlavními postavami Harry a Ginny. Tuto povídku jsem se rozhodla zpracovat v první osobě a vyprávění se střídá z pohledu Harryho a pohledu Ginny. Tak ať se vám líbí :)
~~~



Harry:
Bylo to zvláštní, po víc jak půl roce jsem zase viděl modrou oblohu a mohl se procházet mokrou trávou pokrytou ranní rosou. Cítil jsem se nepopsatelně skvěle.

Po závěrečné bitvě s Voldemortem mé tělo skončilo na odlehlém místě. Nakonec by ho všichni našli, ale to už by bylo příliš pozdě. V té době šel poblíž jen jeden člověk. Havraspárská dívka z mého ročníku. Netušila jestli jsem mrtvý nebo ještě živý, ale vzala mě do domku, v němž žila s rodiči.

Pečovali o mě téměř nepřetržitě. Voldemort na mou osobu vyslal tolik kleteb, které bránily mému vyléčení, že nikdo z nich netušil, jestli mě z toho vůbec dostanou. Teprve před týdnem jsem se probral z bezvědomí a tohle všechno se dozvěděl.

Nic zvláštnějšího se mi snad ještě nepovedlo zažít. Voldemort tu najednou nebyl. Má duše byla náhle volná. Konečně můžu žít svůj život, ale mám ještě vůbec nějaký? Kdo přežil a kdo je mrtvý, z těch, co mám rád? Netušil jsem a ani moji zachránci, protože kvůli starosti o mě téměř nevytáhli paty z domu. Co když byla jejich starost zbytečná? Co když už nemám pro co žít? Říkal jsem si a pomalu se blížil k doupěti. Stálo ve své plné kráse a nevypadalo opuštěně. Moje srdce zaplesalo.

Pak mi málem proskočilo hrudí, protože nedaleko mé oči zahlédly dívku, které patřilo. Byl jsem tak šťastný, že žije, až mě přepadla chuť tancovat.

Ginny:
Před pár minutami jsem zakopla o jednu holínku, kousek od vchodových dveří. Svalila jsem se na zem, usínala a pozorovala s lítostí, jak z rozbité flašky vytéká Ohnivá Whisky, která měla skončit v mém žaludku. Rozhodně nebylo v plánu, že zavlaží náš záhonek.

Najednou se nade mnou objevila tvář, vlastně byly dvě. Jeho tvář. Proč jen mě musí mučit i ve stavu v němž jsem doufala, že na něj ani nepomyslím? Copak je to vše k ničemu? Mám se zabít, aby to už skončilo? Přemýšlela jsem a konečně ke mně dolehlo volání jeho hlasu.

"Ginny, Ginny, vnímáš mě? Co je s tebou?"
Natáhla jsem ruku a pohladila ho po tváři. Merline, opravdu jsem cítila jeho jemnou a hřejivou pleť pod prsty.
"Proč jsi přišel? Já už tě nechci vidět, rozumíš? Přestaň se mi zdát," rozkřičela jsem se na přízrak před sebou.
"Co to plácáš?" promluvil a vytáhl mé vláčné tělo na nohy. Jeho nezaměnitelná vůně se vznášela kolem mě a důvěrně známé zelené oči hleděly do mých. Abych řekla pravdu, tohle byl můj nejživější sen. Pak se mé vědomí nejspíš propadlo do mnohem hlubšího spánku, protože dál si nic nepamatuju.

Harry:
Seděl jsem v pokoji Ginny a díval se na ní. Spala a vypadala hrozně zničeně. Trhalo mi to srdce. Co se s ní jen stalo?

Někdo vzal za kliku a dovnitř nakoukla dobrosrdečná tvář Molly.

"Harry, pojď dolů, chceme s tebou mluvit," zašeptala k mé osobě, koukla na Ginny a odešla.
Zvedl jsem se tedy, opatrně za sebou zavřel a sešel do kuchyně, kde seděl Artur, Molly, Ron, Charlie a…, to bylo všechno. Mé tělo počalo klesat na dřevěnou židli a já si a podmračeně prohlížel prázdná místa.

"Bill žije s Fleur," řekla Molly tiše, jako kdyby to snad vysvětlovalo vše, jenže ono vysvětlovalo. Znamenalo to, že omluva nepřítomnosti někoho dalšího nebude. Znamenalo to, že Fred, George a Percy jsou mrtví.
Zadíval jsem se na trojici u stolu. O tom co se mi stalo, už věděli, mé výpovědi se jim dostalo už, když mě venku s Ginny našli.

"Co je s Ginny?" Chtěl jsem nyní vědět.
Molly sklopila pohled. "Už ani nevěří, že žiješ. Vlastně ani nechce, protože si myslí, že pokud bys žil a neozval by ses jí, znamenalo by to, že jsi začal žít život bez ní. Hrozně se trápí. Pořád teď pije, každou chvíli sem vodí nějaké muže, jednou se pokusila zabít, odmítá naší pomoc. V podstatě není schopná žít bez tebe. Ona je sice silná holka, ale s tímhle se nedokáže vyrovnat, rozhodně ne hned," zašeptala nešťastně paní Weaslyeová.
"Harry, my nevíme, jaké máš úmysly, jak chceš teď žít, ale aspoň nám s Ginny pomoz prosím, chceme jí mít zpátky," podíval se na mě Pan Weasley a Ron nic neříkal, jen se mi do očí díval s podobnou naléhavostí.
"Mimochodem, psali jsme už Hermioně, odpověděla obratem a je stejně šťastná jako my. Přijede brzo," pronesla ještě Molly.
"Doufám, že si nemyslíte, že se hodlám na Ginny vykašlat, miluju jí, to se nezměnilo, i když si jí nezasloužím za všechnu tu bolest, co jsem jí způsobil předtím i teď. Nyní se k ní vrátím, jestli mě omluvíte," řekl jsem, ale úsměv na tváři nevydoloval.

Nohy mě odnesly zpět do jejího pokoje a příliš jsem nepočítal s tím, že se na mě rovnou upře pár oříškově hnědých očí. Byl jsem v očekávání, že si ještě nějakou dobu pospí a já budu nerušeně přemýšlet a vyrovnávat se se vším, co mi bylo řečeno.

Ginny:
"Nezdálo se mi to?" svraštila jsem obočí a netušila, zda už blázním nebo to snad opravdu může být skutečné. Pomalu se posadil do křesla u mé postele a prohlížel si mě.
"Nezdálo," řekl po chvilce, natáhl se pro mou ruku a hladil jí.

Hleděla jsem na něj s otázkou v očích a nevěděla jak zformulovat otázky, na které mě zajímaly odpovědi. Sám se dál do vyprávění. Řekl mi vše. Šel tedy za mnou hned, jak mu to zdraví dovolilo, chtěl mi říct, že žije, jakmile to sám věděl. Věřila jsem mu. Nikdy nebyl důvod mu nevěřit.

Když skončil, mlčela jsem, prostoupil mě stud. On někde bojoval o holý život a já se chovala jako totální idiot, nesmyslně se uchýlila k alkoholu a nakonec i do náručí cizích mužů. Nikdy jsem nebyla sama sobě tak hnusná.

Harry poznal, na co právě myslím i přes to, že se v dívkách normálně moc nevyznal.

"Ginny, stejně jsem se s tebou rozešel po šestém ročníku, abych tě ušetřil pozornosti Voldemorta a smrtijedů, tak si nic nevyčítej. Nebyli jsme pár, když jsi dělala…, to co jsi dělala, ale teď bych s tebou zase rád chodil, kdybys chtěla. Teď už nám nic nebrání," pohladil mě po tváři a díval se do mých očí. Chtěl ode mě vědět, jestli o něj ještě stojím. Jak se jen mohl ptát?
"Netušíš, jak moc s tebou chci zase chodit, vyhledaly mé oči ty jeho a pak jsem se o kus odsunula, což byl signál pro něj, který hned vyslyšel a lehl si ke mně. Mé tělo se k němu hned přivinulo a prostupoval ho klid a štěstí.
"Půjdu se nahlásit úřadům a celkově zařídit vše, co je třeba. Za pár dní budu zase s tebou," zašeptal, když mě objímal, hladil a líbal do vlasů.
"Ty mi…, zase odejdeš?" upřel se na něj můj vyplašený pohled.
"Vrátím se brzo, věř mi," usmál se.

Byla bych raději, kdyby se ode mě už nikdy nevzdálil ani na minutu, ale co se dalo dělat? Musela jsem mu důvěřovat. A tak mě za pár hodin zase opustil a já ve všech nadcházejících dnech přemýšlela, jestli to přece jen nebyl sen, nebo jestli se opravdu vrátí.

Harry:
Vše bylo zařízeno. Byl jsem oficiálně živý, koupil si svůj dům a už zase mě pronásledovali novináři. Byl to víc jak týden, od doby, co jsem Ginny zase zanechal samotnou, abych si vše zařídil.

Přemístil jsem se a následně stál před doupětem, kde Ginny právě létala na koštěti.

"Harry," vykřikla radostně, sletěla dolů tak rychle až jsem se bál, že to neustojí, odhodila koště a vběhla mi do náruče.
"Je skvělé, že ses na mě tolik těšila," objevil se na mé tváři zářivý úsměv a ona mé usměvavé rty hned políbila.
"Pojď se mnou," natáhl jsem ruku, aby mě za ní chytla.
"Kam?" podívala se na mě rozzářenýma očima.
"Uvidíš," zahlédla můj tajemný úsměv a to v ní vzbudilo zvědavost. Chytla se tedy a my se objevili před malým domkem se zahradou.
"Ten je můj a bude i tvůj, když tu se mnou budeš chtít bydlet," zaznělo z mých úst a nečekajíc na odpověď jsem jí vzal do domu a ukázal jí obývák, tři pokoje, kuchyň, koupelnu a následně výhled do zahrady.
"Ty…, chceš, abych tu s tebou bydlela?" podívala se na mě překvapeně.
"Já…, chci, aby sis mě vzala a bydlela tu se mnou," usmál jsem se, poklekl a vyndal krabičku s prstýnkem. Teď už nezbývalo než doufat, že jsem na to celé nešel moc rychle, že bude připravená jít od rodiny ke mně a v příštích měsících nebo letech se stát mou ženou, to už by záleželo na ní.
Chvíli na mě oněměle zírala. "Já…, já asi…, myslím, že ano," vykoktala zaskočeně. Zvedl jsem se, navlékl jí prstýnek a políbil její hebké rty.
"Můžeš se sem nastěhovat, až se na to budeš cítit a stejně tak bude ve tvé režii, kdy se vezmeme," oznámily jí mé rty, na něž tak toužebně hleděla.
"Nevím, co bych si bez tebe počala, miluju tě, jsi ten nejlepší," objala mě a já byl nejšťastnější ve svém životě. Zdálo se, že mě možná konečně čeká život, po němž jsem tak dlouho toužil.
----
Za korekturu děkuji Kate
 

11 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Deni Deni | E-mail | Web | 29. září 2013 v 19:58 | Reagovat

Páni! Klobouk dolů, opravdu! Tohle je jedna z nejlepších povídek, co jsem kdy četla! Je pravda, že v textu byly drobné chybičky, ale ty se dají přehlédnout. Opravdu nádherné!:)

2 Ilon-Ká** Ilon-Ká** | Web | 29. září 2013 v 20:06 | Reagovat

Krásné..! :-)

3 Pitty Pitty | Web | 29. září 2013 v 22:03 | Reagovat

Ahoj, včera ses mě ptala u mě na blogu v čem dělám ty plakáty. Použila jsem photoshop.:-)
Jinak, povídku si určitě přečtu, jen teď musím ještě přelouskat zadané texty v angličtině na zítra do školy. Uf...

4 Pitty Pitty | Web | 29. září 2013 v 22:14 | Reagovat

Jo a jen bych tě ještě poprosila (nenašla jsem pro to rubriku), jestli bys hlasovala alespoň pro jeden kalendář s Emmou Watson, který jsem poslala do soutěže na Emma-Watson.net, konkrétně na http://emma-watson.net/2013/09/28/october-2013-calendar-vote/#comments

Mám tam jinak 3 kalendáře a jsou pod čísly 1,17 a 26. budu ti moc vděčná ;-)

5 Scrat Scrat | E-mail | 30. září 2013 v 18:51 | Reagovat

Nádherná povídka. Myslím, že jsem si ještě víc zamilovala pár Harry/Ginny!

6 Casion Casion | Web | 30. září 2013 v 18:59 | Reagovat

Ahoj :-)
Dúfam, že ťa nebudem veľmi obťažovať, ale chcela by som ťa veľmi pekne požiadať o hlas do finále literárnej súťaže, kam som sa nejakým zázrakom dostala :D
http://blog.blog.cz/1309/finale-literarni-souteze-hlasujte-pro-nejlepsi-povidku
Pre číslo 3: Nečakaný darček.
Veľmi pekne ďakujem :D

A inak poviedka je veľmi zaujímavá, Harry a Ginny sú skvelý pár :D

7 Eamane Eamane | Web | 30. září 2013 v 20:58 | Reagovat

To se ti povedlo :)

8 Carry* Carry* | Web | 2. října 2013 v 16:14 | Reagovat

povedlo se ti to :)

9 Zzz Zzz | E-mail | Web | 3. října 2013 v 17:00 | Reagovat

Povedlo se ti to je to moc pěkné.

10 Elizabeth Elizabeth | Web | 3. října 2013 v 18:54 | Reagovat

Zajímavá povídka, ten happy end se k tomu hodí. I když je pravda, že jsem tam nalezla pár chyb a něco mi tam nesedělo, ale jinak to bylo pěkné. :)

11 Annie Potterova Annie Potterova | E-mail | Web | 4. října 2013 v 20:40 | Reagovat

Nemohlo to být lepší!! :)*** Moc děkuju, ale Harry na to šel opravdu rychle :D :D

12 Kristýna Kaderová Kristýna Kaderová | E-mail | Web | 5. října 2013 v 16:47 | Reagovat

Krásné! Vykouzlilo mi to úsměv na tváři :) Ten konec mě trochu překvapil.

13 cincina cincina | Web | 19. října 2013 v 9:42 | Reagovat

Sice tohle není pairing, který obvykle čtu, ale bylo to opravdu krásné:) Vehnalo mi to slzy do očí:)

14 Kathie Jones Kathie Jones | Web | 28. listopadu 2013 v 20:40 | Reagovat

Páni, to je slaďák! I slzička ukápla :-D

15 Neilin Neilin | 24. července 2015 v 5:20 | Reagovat

No... celkem ušlo :-|

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama